Digitálna pevnosť
Dan Brown
V americkom Národnom bezpečnostnom úrade vznikne v záujme boja proti organizovanému zločinu, mafii a terorizmu najvýkonnejší počítač na svete TRANSLTR. Jeho cieľom je dešifrovať elektronickú poštu sveta zločinu. S touto predstavou nastúpi do úradu aj jeden z najlepších japonských kryptológov a expertov na počítače Ensei Tankado. Časom však zistí, že TRANSLTR dešifruje aj elektronickú poštu celkom nevinných ľudí. Odíde z úradu a začne proti nemu bojovať – vymyslí algoritmus, ktorým sa pokúsi nielen zneškodniť TRANSLTR, ale preniknúť aj do informačných trezorov Národného bezpečnostného úradu. Hrozí prezradenie všetkých tajných informácií týkajúcich sa americkej vlády, tajných služieb, vývoja najnovších zbraní a priemyselných technológií... Vedenie úradu na čele s veliteľom Strathmorom, hlavnou kryptologičkou Susan Fletcherovou a jej snúbencom Davidom Beckerom sa pustia zachraňovať informácie nedozernej hodnoty.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2010 , Slovart (SK)Originální název:
Digital Fortress, 1998
více info...
Přidat komentář
S hlubokou lítostí jsem poměrně brzy nabyla přesvědčení, že tento Brown, tento autor Digitální pevnosti musí být nějaké nepovedené alter ego autora Šifry, Andělů a démonů etc. Samotná hlavní postava Suzan Fletcherové, IQ 170 a vedoucí dešifrovací oddělení v Úřadu národní bezpečnosti, soudě dle popisu jejích reakcí a chování, autorovi posloužila coby naprosto nedůvtipná, nezralá bytost, jejíž pitomé, nedospělé, holčičí reakce mě uváděly ne v úžas ale v naprosté zoufalství. Když o někom napíše (kdokoliv), že je geniální, měla by se podle toho postava i chovat. Tuším, že Brown potřeboval něčí ústa, aby sdělil, co potřeboval čtenáři sdělit. Jenže i ze čtenáře tím Brown fakticky udělal prázdnou nádobu, které je lepší nedůvěřovat a všechno jí pěkně polopatisticky vysvětlovat. A nejhorší na tom je, že ony vysvětlované jevy jsou tak jednoduché, logické, přímočaré a zřejmé, že k tomu nejen že není nutné IQ 170, ale ani husa alias super dešifrantka Fletcherová. Omlouvám se za spoiler a dehonestaci, ale tohle ze mě muselo ven. Od 2. čtvrtiny knihy jsem se musela přemlouvat, abych pevnost nezahodila. On totiž jinak samotný nápad digitální pevnosti vůbec pitomý není. Jenže bohužel to zdaleka není jediná nelogičnost. Brown vsadil na, krom své supernádherné naivky se supervysokým IQ, slepenec náhod, které vytáčely mé panenky daleko za horizont víček. Nadto se neumím představit, že by si v nejutajenější dešifrovací institucí USA mohl každý dělat co chtěl bez ohledu na hierarchii. Takhle to možná funguje v ČR, ale určitě ne v USA. Navíc jsou tam - vše v uvedeném kontextu hloupostí a nelogičností - scénky se zcela lichými dějovými linkami. Nejsympatičtěji na mě nakonec působil ten největší kverulant Ensei Tankado geniální (opět, jak jinak) programátor stojící za tzv. nerozluštitelným kódem. Miluju bojovníky za veřejný zájem. Blbostmi se tohle dílo prostě jenom hemží. V půli knihy jsem se podívala na rok vydání originálu. No ovšem! Brownova prvotina. Tím se mi trochu ulevilo a můj zmatek mírně ustoupil. Začátky nebývají lehké. Taky ale věřím, že Brown by pochopil, proč jsem zase já po polovině četby knihu definitivně odložila.
Dobře, přečteno. Musím říci, že poslední cca 1/3 knihy byla trochu lepší. Nastal zvrat, trochu se tím vyjasnilo, proč první 2/3 některé postavy jednaly naprosto nelogicky, závěr byl taky ušel.
Ale i tak bych nedoporučoval. Je to útrpné číst, ve stylu pořád se postavy o něco snaží, ale je tam co dvě stránky další a další překážka, která jim v jejich úsilí hodí klacek pod nohy. Pořád a pořád dokola, což má být “hrozně napínavé ala cliffhanger, ale ve výsledku je to prostě strašné, obzvláště, když jde o hov**. Doslova. O prsten. K ničemu.
Jo a taky ta kniha strašně zestárla. Je o technologiích, ale byla psaná v roce 1999, tj. před zářím roku 2001, kdy se změnil diametrálně svět. Letištní zápletka tak byla vyloženě “z jiného světa, ale i stran internetu apod…. Nicméně od tohohle se dá odprostit, to ke zcela to nejmenší na této knize.
Hele jsem v polovině a ano, dočtu to. Ale tohle má být ten slavný Brown? Ta kniha je příšerná, neustále natahovaná ke zblití zápletka, horší jak Ulice. Jedna kapitola končí stupidněji a otravněji než ta předchozí, honění se za prstenem, nekonečný počet osob snažící se přijít na to, co se děje ve vedlejší budově, dva idioti co mají být nejchytřejší v NSA neschopni zavolat ochranku, proč? Protože by se dal napsat “konec a zvonec. Otravná kniha a musím se doslova nutit přečíst každou další stranu.
Na opětovné přečtení knihy jsem se chystala už dlouho, protože moje vzpomínky na ní jsou víc než kladné. A musím říct, že nadšení vlastně ani nekleslo, jen jsem si v příběhu našla jiné plusy.
Ač je rozjezd k uzoufání pomalý, i tak musím hodnotit velmi vysoko, jelikož autor opravdu vyšperkoval tu pozvolnou gradaci, kdy se z nečekané a vlastně neškodné žádosti stane doslova boj o život. Postupné odhalování (polovičatých) informací nám moc nedává šanci si ukázat prstem na toho jednoho zlého, protože se vždy najde někdo druhý, kdo má dostatek informací/schopností/zášti, aby mohl figurovat stejně negativně. A v tomto bodě opravdu hodně funguje rozmanitost charakterů.
Co mi opravdu drásalo nervy, tak to byl závěr knihy. Možná to působí skoro až neuvěřitelně, že by banda supermozků nebyla schopná hned na první dobrou vidět v těch nápovědách řešení, ale já sama jsem byla v reálném životě svědkem dost podobné situace. To, že jsou lidé špičky ve svých oborech ještě neznamená, že vědí všechno (a dost často trpí na takzvanou profesní degeneraci a jednoduchá řešení přeskakujou) a tak mi nezbylo nic jiného, než v duchu křičet na hrdiny, že chemie není jen o kouřících kádinkách a že má dost logických a jasných informací, jako matematika.
Upřímně by mě možná v epilogu víc zajímalo, jak se NSA popasovalo s důsledky celé knihy, než romantická vsuvka hlavních hrdinů, ale zase se krásně uzavřel příběh vzhledem k pomalému začátku.
Kniha je čtivá, má spád, má dobrou zápletku, má i napětí, ale jakoby něco chybělo. Příběh byl pro mě málo uvěřitelný, až moc šťastných náhod a konec vcelku předvídavý. Za mě zklamání.
Kniha se dobře čte není nějak složité popsáno technika a podobný věci příběh je o několika lidech tak se v něm nejde ztratit určitě stojí za přečtení.
Kniha se stále aktuálním tématem.
První část je spíše popisná, mnoho odborných termínů, šifrování, ale pak už jen akce střídá akci a děj dostane ten správný spád.
Jak jsme již od pana Browna naučení, i zde hlavní hrdina přežije vše.
Asi nejslabší věc, kterou jsem od Browna četl, pro mě tedy docela zklamání a dost nuda. Nicméně připouštím, že toto téma nepatří mezi mé až tak oblíbené, takže mé hodnocení je asi dost subjektivní, ale tohle dílo jsem si mohl klidně odpustit.
Námět dobrý, zápletka zajímavá, napínavý průběh. Klasické brownovské prvky, které slibují velkou zábavu. Ale konec mi připadal jednak trochu jako nastavovaná kaše a to hledané heslo (snad to nikdo nebude brát jako spoiler) - to, co trvalo nejlepším americkým mozkům celou věčnost, bylo první, co mě napadlo (tím nechci říct, že bych byl lepší než ty mozky, ale že se to Danovi moc nepovedlo).
Představy autora o fungování NSA a "špionážních" postupech jsou tak naivní, že jsem to v půlce knihy vzdal.
Dala mi to přečíst moje žena, abych si rozšířil obzory. Od Browna jsem neměl velká očekávání, filmy jako Šifra Mistra Leonarda se mi líbily, ale ke knížkám jsem se nemohl dokopat. Tohle ale bylo hodně dobré. Napínavé tak akorát, technické pojmy zaujaly a nejednou jsem si něco vyhledal, abych se zas trochu poučil. Překonalo to moje očekávání.
Knížku jsem četla před několika lety. Má všechno, co se od detektivky očekává - spád, napětí, propletené osudy, eskalaci, akčnost. Bezesporu je Brown dobrým vypravěčem a kniha Digitální pevnost - dobrá oddychovka.
Tahle kniha mi před zhruba 10 lety otevřela brány k napínavé literatuře. K detektivkám, kriminálním a špionážním románům a thrillerům. I když nejsem žádný technický či matematický mág, Brown dokázal všechno podstatné vysvětlit tak, že mě to bavilo, že mě technické stránky věci neodradily, ba co víc, že příběh utekl jako voda, ani jsem se nedokázal vzpamatovat z toho, že už je konec. Jistě, některé situace byly poněkud přehnané nebo neuvěřitelné, ale od toho se píší romány. Ne vždy odpovídají realitě. A někdy je realita dost nereálná. Takže proč ne.
Jsem zklamaná, nelíbilo se mi to. Na mě až moc neuvěřitelých náhod u neuvěřitelně jakože chytrých lidí, kteří mně neuvěřitelně lezli na nervy :-D
Jak by zhodnotil tuto knihu výpočetní technikou nepolíbený člověk jako já.....bla bla bla superpočítač, bla bla bla algoritmus, prsten, vražda, pátrání, bla bla bla uzel 3.....a stále dokola. Námět asi dobrý, ale moje vědomosti jsou u hodnoty telefonu a Windows XP. Takže nezaujalo, spíš nudilo.
Zajímavé a stále aktuální téma knihy. Napínavé, čtivé, stále se něco děje. Líbila se mi.
(SPOILER)
Příběh má spád, s minimem hluchých míst a několika zvraty. Když už máte pocit, že víte kdo za vším stojí, autor vám do toho hodí vidle. Prostě klasický Brown.
Drobný spoiler:
Trochu mi vadilo, že někdy řešení hrdinům až samo padalo do klína (např. hledání prstenu) a jindy na něj nemohli přijít, ačkoliv to bylo nad slunce jasné (heslo).
Vzhledem k tomu, že je to autorova prvotina, budiž mu odpuštěno. Navíc musím říct, že se kniha četla opravdu velmi dobře a bavila mě.
Štítky knihy
vraždy americká literatura thrillery napětí tajemství internet kryptografie, šifrování zpravodajské služby, rozvědka počítačové viry americké rományAutorovy další knížky
2018 | Počátek |
2013 | Inferno |
2010 | Ztracený symbol |
2008 | Anatomie lži |
2005 | Digitální pevnost |
Tato kniha měla všechno co má mít napětí i spád