Dílo a jeho zdroj

25.05.2024

Zbožňuju Benjamina, nesnáším Benjamina. Svým způsobem mi zničil život, ale do toho se tu nebudu pouštět. Za všemi těmi texty se skrývá snaha vypátrat podstatu nějaké zkušenosti: zkušenost smyslu uměleckého textu (Goethe), zkušenosti předávané orálně a mezigeneračně (Vypravěč), zkušenost velkoměsta (Baudelaire, Paříž, hlavní město...). Benjamin neodlišitelně mísí mysticismus a materialismus, subjektivitu a věcnost: tam, kde se opírá o konkrétní fakta, je nejsubjektivnější, tam, kde básní, je zase exaktní. Je dokonalý stylista, číst jeho texty je potěšení a zážitek. Ale místy jsou tak neprohlédnutelné, tak nahuštěné, až tím lesem textu prostě nejde projít. Místy věřím, že ani on sám nevěděl, co myslí tím, co píše. A přesto - Adorno mu záviděl, do jaké dokonalosti dokázal vybrousit svůj esejistický styl psaní, sám se o něj doživotně snažil a přesto Benjaminovy úrovně zdaleka nedosáhl... Překlad údajně ve skutečnosti od Růženy Grebeníčkové na svou dobu skvělý, ale místy matoucí používáním zavádějící terminologie/slovníku. Např. některé výrazy evokují Heideggera a existencialismus, i když smyslu textu by nemohly být vzdálenější. Čtení jen pro trpělivé!