Dítě prachu
Nguyễn Phan Quế Mai
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/532769/bmid_dite-prachu-65f54c3406aa5.jpg
5
175
175
Román o rodinných tajemstvích, potlačovaných traumatech i nekonečné síle odpuštění, který začíná během války ve Vietnamu a pokračuje i mnoho let poté. V roce 1969 se sestry Trang a Quynh rozhodnou odejít z rodné vesnice za prací do Saigonu, aby pomohly rodičům splatit dluhy. Zaměstnat se nechají v baru, kde mají flirtovat s americkými vojáky (a sem tam i něco víc) a přimět je co nejvíce utrácet. Netrvá to dlouho a stydlivá Trang se bezhlavě zamiluje do mladého a okouzlujícího pilota vrtulníku Dana. Krutá doba však jejich lásce nepřeje. O několik desetiletí později se Dan vrací do Vietnamu se svou manželkou Lindou. Doufá, že si tak zahojí staré rány a vyřeší svá tajemství z minulosti. Ve stejné době se Phong, syn afroamerického vojáka a Vietnamky, snaží se svou ženou a dvěma dětmi dostat do USA, kde by rád rodině zajistil lepší život. Sám vyrůstal v sirotčinci, na nějž nemá právě dobré vzpomínky. Byl přece synem nepřítele. Dítětem prachu. Autorka osudy svých postav umně proplétá a postupně čtenáři odkrývá dříve neznámé souvislosti. Protagonisty nechává zpětně čelit rozhodnutím, která učinili za války, a najít to, co je spojuje navzdory rozdílné rase, kultuře či jazyku.... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 2024 , JotaOriginální název:
Dust Child, 2023
více info...
Přidat komentář
Důležitá kniha. Ač se autorčina fantazie stočila poněkud růžovějším či snad naivnějším směrem než by se od zvoleného tématu dalo očekávat, vše jest odpuštěno. Těžko představitelný propletenec lidského utrpení a bolesti války trvající celé dekády krvácí z takřka každé stránky. Historií zcela opomíjené "děti prachu" se staly nejednou obětí nesmyslného a nehumánního vietnamského válčení, ovšem na rozdíl od těch ostatních si své "provinění" nesou zcela viditelně jako středověký cejch hanby... jak trefný byl úder do řad Západu zahleděného z valné většiny pouze na traumata vlastní, mmohdy zcela ignorující existenci lidství v kulturně odlišné části světa. Děkuji za další vykreslení absurdity jakéhokoliv ozbrojeného konfliktu i za až jakési terapeutické smíření.
Skvělá kniha :). Hory zpívají se mi možná líbila o chlup víc, ale i Dítě prachu bylo super a můžu doporučit. Já osobně bych byla radši, kdyby byly v knize více rozepsány boje ve Vietnamu, resp válka ve Vietnamu jako taková, ale chápu, že autorka se zaměřila spíše na problematiku vztahovou. Čtení mě bavilo, v mnohém překvapilo (pár wow momentů) a ráda doporučím dál :).
Opět moc hezky napsaný příběh, který zpracovává téma, které se nezvládne vyřešit samo, protože tohle je něco, co si s sebou lidé ponesou dlouho. A ještě i ti po nich...
Dítě prachu je citlivě napsaný příběh, který sice nemá tak kombinovaný postup vyprávění jako Hory zpívají, ale i tak ve svých třech liniích zvládne odvyprávět právě tohle těžké téma, kterým se zabývá. A já byla spokojená. Je to příběh o hledání kořenů, toho, kdo jsme a co nás námi dělá. O napravení našich chyb, o důležitosti rodiny a o tom, že pravda je důležitá, ale pokud lež bolí míň, je i tak lepší jí občas užít, byť následky nás potom doženou a kousnou do zadku.
Právě proto jsem ráda, že obě knihy autorky jsou tak jiné, abych se vyhnula tomu hloupému nápadu srovnávání. Je to prostě jiné, dobré, přesto bych řekla, že Dítě prachu je čtenářsky přívětivější a přístupnější. Jestli to lepší, si každý musí rozhodnout sám.
Já byla opět spokojená a čtení téhle knihy bylo skvělé. Nic jiného jsem ani nečekala :)
Moje první kniha od této autorky. Nemám tak srovnání s Hory zpívají, ale tenhle román mě tak nadchnul, že se k autorčitě prvotině určitě brzy vrátím.
Sledujeme několik dějových linek a autorka nám postupně odkrývá, jak jsi jsou nebo byli jednotlivé postavy blízké. Občas mi přišlo, že je v knize příliš mnoho náhod (Ho Či Minovo město má v současné době téměř 9 milionů obyvatel), ale na hvězdičkách kvůli tomu neubírám. Kniha rozhodně nepatří mezi prvoplánové a jak se jednotlivé osudy vyvíjí, k tomu se člověk musí opravdu pročíst.
Moc jsem si oblíbila příběhy této spisovatelky. Ale u Dítěte prachu jsem se kolikrát ztrácela v postavách. Více se mi líbilo vyprávění z minulosti.
Těším se na další setkání s autorkou.
Kvalitní a pěkná kniha, dozvěděla jsem se více z historie a o Vietnamu. Jen jsem se trochu ztrácela občas v postavách a jménech a trvalo mi delší dobu než jsem se začetla. Na mě bylo asi mnoho dějových rovin a příběhů.
Válka ve Vietnamu a její projevy na osudech lidí. I po 50 letech od skončení války je stále přítomná. Výborné.
„Dítě prachu“ od Nguyễna Phan Quế Mai je mimořádný román, který vás zavede do bouřlivé historie Vietnamu a odhalí osudy postav, které jsou poznamenané válkou, láskou a hledáním. Příběh sester Trang a Quynh, jež v roce 1969 opouštějí rodnou vesnici, aby začaly nový život v Saigonu, je plný dramatických zvratů a silných emocí. Trang se nechá unést zakázanou láskou k americkému pilotovi Danovi, což jí změní život. Po desetiletích se Dan vrací do Vietnamu, aby čelil stínům své minulosti, zatímco Phong, syn afroamerického vojáka a Vietnamky, se zoufale snaží vymanit z chudoby a zajistit lepší život pro svou rodinu.
Nguyễn Phan Quế Mai mistrovsky propojuje příběhy svých postav, které spojuje nejen bolest, ale i nezdolná touha po odpuštění a přijetí. Autorčin styl je neuvěřitelně živý, každá stránka dýchá autenticitou a emocemi. Román vás vtáhne nejen svými tragickými momenty, ale také jemnými záblesky naděje a krásy, které odrážejí lidskost i těch nejtemnějších časů. „Dítě prachu“ není jen příběh o válce a jejích následcích, ale také o odvaze překonávat hluboko zakořeněná traumata, budovat mosty mezi kulturami a nalézat vlastní identitu. Je to dílo, které vás dojme svou syrovostí, dosáhne upřímnosti a dlouho po dočtení ve vás bude rezonovat.
Po přečtení Hory zpívají jsem chtěla jet do Vietnamu a Dítě prachu už jsem si brala s sebou na cestu:)
Kniha o tom, co válka udělala s lidskými životy. Dívky nucené dělat společnice, vojáci poznamenaní válečnými hrůzami a děti narozené neznámo komu, stigmatizované geny odlišné rasy.
Román zpracovávající téma války ve Vietnamu a na okraji společnosti postavených ameroasijských dětí, takzvaných dětí prachu, jež se narodily vietnamským ženám a jejichž otcové byli americkými vojáky...
Dan, pilot sloužící kdysi ve Vietnamu, se po letech konečně postaví svému dlouholetému traumatu a vině, když pocítí touhu najít svou tehdejší vietnamskou milenku Kim a dítě, jež spolu čekali... Phong, Vietnamec, u nějž je na první pohled zřejmé, že jeho otec byl černošský americký voják, se naopak snaží najít svého otce... Osudy těchto dvou můžu se samozřejmě propletou...
S touhle knížkou jsem měla trochu potíž... Začala jsem ji číst v době, kdy na to nebyla ta správná nálada, proto jsem ji pak na chvíli odložila, zase pokračovala, to už jsem byla tak v půlce a připadalo mi, že děj docela stojí na místě a nikam se moc nehýbe, takže jsem knihu zase odložila a pak se k ní konečně vrátila... Závěr už byl dynamičtější a měl rychlejší tempo, ale trochu mě zklamala velká míra náhody, díky níž autorka nakonec příběh uzavřela...
Celkově mám tedy naprosto subjektivní pocit, že Hory zpívají mě oslovily více, nicméně i Dítě prachu můžu doporučit, především kvůli tématu, jež bude pro mnohé zřejmě nové, a tedy originální a zajímavé...
Hodnocení: 4 * z 5 *
Tenkrát v šedesátým devátým ...
Někdo z nás jistě pamatuje,málo kdo byl u toho.
Jimi Hendrix se svým kytarovým vesmírem řádil na podiu.
Lidé se řádně začali procházel po měsíci.
U nás se natrvalo usadili tzv. pomocní bratři proti kontrarevoluci.
Aby toho nebylo málo,pak taky pokračovala válka v oblasti zvané Indočína.
Tam se věru děli věci.Vlasy stávali hrůůůzou.Lidem šedivěli vlasy.Vypadávali vnitřní věci.Trvalé následky.
To je pořád málo,jakékoliv přirovnání a slova nestačí.
Představy ? Moc radši nemyslet.Zapomenout ? Nikdy !
Co tam bylo doopravdy nevím,nebyl jsem tam !
Pro tyto účely,jsou tu takové užitečné báječné věci,jako je právě kniha s názvem Dítě prachu.
Rok 1969 až po současnost.Tři různé pohledy mnoha zúčastněných stran i postav.
Barvitý košatý příběh Vietnamské pohnuté historie.O nelehké době,smutných věcech,navždy poznamenaných lidských osudech.
Silně emociálně,jak jinak s přesahem a protiválečným poselstvím.
Fakta skrytá ve fikci,Mai na ni pracovala spousty let,mimořádný počin.
Kdo četl Hory zpívají,jistě sáhne i po další kvalitní četbě této autorky.
Od toho se nedá odtrhnout. To bylo v noci - "ještě jednu kapitolu a už půjdu spát...tak teda ještě jednu a už půjdu vážně spát......ale no tak ještě jednu kapitolu, ale vážně už poslední..."
No, jak to dopadlo jsem se sice dozvěděl, ale zaspal jsem a ráno jsem přišel pozdě do práce.
Autorka je neřád! :)
Tento příběh je opět WOW. Těžký to byl život narodit se vietnamské ženě a americkému vojákovi. V zemi, kde barva pleti je hodně důležitá a mít jen trochu odlišnou barvu kůže se trestá chudobou a odsouzením. O to horší je potom touha po identitě a poznání, kdy ne vždy skončí happyendem. Velmi silný příběh o hledání nejen sama sebe.
Ihned potom, co jsem knihu vzala do ruky a začetla se, jsem ji už nemohla odložit. Děti prachu mě doslova pohltily. U málo které knihy se mi stalo, že by se mi o osudech lidí i zdálo.
Děti prachu jsou děti narozené ze vztahů mezi vietnamskými ženami a americkými vojáky. Jsou to děti, které se životem musely doslova protlouct, protože byly zavrhované a odsuzované.
V této knize je krásným způsobem nastíněno, co způsobila válka ve Vietnamu nejenom těmto dětem, ale i jejich matkám a otcům. Téma se vám může zdát depresivní, ale není tomu tak. Kniha je plná naděje a pozitivního nastavení mysli.
Byl to neuvěřitelně emotivní příběh, který mě opět utvrdil v tom, že nikoho nemůžete odsoudit za jeho činy, pokud jste nešli v jeho botách. Rezonovat ve mně bude ještě dlouho a určitě to není jeden z těch, které uložím do knihovny a zapomenu o čem byl.
Doporučuji, už jen kvůli tomu, aby vás kniha něco naučila.
Tahle autorka prostě umí psát. Popisuje část dějin, se kterou se většina z nás v dějepisu nesetkala, přitom je to tak zajímavý výsek dějin, který vede k pochopení mnoha dalších událostí. Knížce bych vytkla jen klišé konec, Hory zpívají se mi líbily o chlup víc. Jsem ráda, že jsem měla možnost se zase něco dozvědět o vietnamském národů, o jejich houževnatosti a smutných dějinách. Vytkla bych výběr interpretky - na můj vkus opravdu přehrávala, což občas na mě působilo až rušivě. Knížky autorky s radostí doporučuji.
Dítě prachu, novinka autorky úžasného historického románu Hory zpívají a pravděpodobně má nejočekávanější kniha roku 2024.
Hory zpívají byly tou nejlepší knihou, kterou jsem v loňském roce přečetla, takže očekávání jsem měla od autorčina dalšího románu velká.
Děj Dítěte prachu nás opět zavádí do Vietnamu, kde sledujeme dvě hlavní hrdinky, sestry, které se rozhodnou opustit svůj domov, aby prací splatily rodinné dluhy. Jejich nové zaměstnání jim ale převrátí život vzhůru nohama a poznamená nejen jejich vzájemný sesterský vztah...
V knize Dítě prachu, stejně jako v Hory zpívají, najdete dojemný příběh jedné rodiny, který vás emočně dostane... Zamilujete si postavy, začtete se během jedné kapitoly a na konci budete chtít víc!
Hory zpívají u mě sice stále jsou číslem jedna, ale Dítě prachu mě rozhodně nezklamalo a nemůžu se dočkat, až od autorky vyjde něco dalšího.
Kniha Dítě prachu od vietnamské spisovatelky Nguyễn Phan Quế Mai, známé také díky knize “Hory zpívají, představuje hluboce emotivní a silné dílo. Zobrazuje osudy válečných dětí, které vzešly z komplikovaných a často tragických vztahů mezi vietnamskými ženami a americkými vojáky během války ve Vietnamu. Autorka nám poodhaluje životy těchto dětí, které se ocitly na společenském okraji, často opuštěné a stigmatizované kvůli svému původu, což zasahuje do jejich duše i těla.
Příběh je rozdělen do dvou hlavních dějových linek, které jsou vyprávěny z pohledu několika klíčových postav. Phong, syn afroamerického vojáka a vietnamské ženy, touží po útěše a lepším životě v Americe se svou rodinou, zatímco sestry Trang a Quynh, spolu s bývalým americkým vojákem Danem, prožívají vlastní útrapy a hledají své místo ve světě. Každá z těchto postav nám ukazuje jedinečný pohled na válku a její ničivé následky, což nám umožňuje hlubší pochopení emocí a tíživých situací, kterým čelí.
Kniha odhaluje dopady války na jednotlivce, a to velmi citlivě a empaticky. Přestože se kniha zabývá těžkými tématy, jako jsou opuštěnost, stigma a touha po identitě, autorka dokáže čtenáře vtáhnout do děje a učinit ho překvapivě čtivým a poutavým. Autorčina schopnost vyprávět příběh tak složitý příběh srozumitelně, avšak s hlubokými emocemi, dává čtenářům naději a ukazuje sílu lidského ducha i v nejtemnějších chvílích.
Dítě prachu je knihou, která zanechává silný dojem a rozhodně stojí za přečtení pro ty, kdo mají zájem o závažná témata a složité lidské osudy. Toto literární dílo nám všem připomíná, jak je důležité porozumět a projevovat empatii těm, kdo procházejí těžkými životními situacemi.
Za knihu děkuji @nakladatelstvijota
Hodnocení: 5/5
Najdete mě na:
IG: @terischmetti_books
http://instagram.com/terischmetti_books
Blog: http://blumensprache.hikaru.cz/
(SPOILER)
Mám ráda knihy z dalekých zemí, navíc pokud je napsal spisovatel, který z té země pochází.
A právě takovou knihou je i Dítě prachu. Autorka nás ve své knize seznámí s osudy Ameroasiatů, dětmi amerických vojáků a vietnamských dívek, míšenci, které posměšně nazývají děti prachu.
Takovým míšencem je Phong, muž, který se snaží s rodinou dostat do USA. Phong to má velice těžké, vyrůstal v sirotčinci vedeném laskavými jeptiškami, protože byl odložené dítě. Navíc Phongův otec byl afroamerického původu, takže se i vzhledem velice liší od většiny vietnamské populace.
Další linkou ze současnosti je příběh Dana a jeho manželky Lindy. Dan se vrátil z války ve Vietnamu s pocuchanými nervy. Po více jak 40 letech se rozhodne vrátit do Vietnamu, kde chce vyhledat svou někdejší přítelkyni, Vietnamku Kim, kterou opustil těhotnou.
Třetí dějová linka se odehrává koncem šedesátých let, kdy dvě sestry Trang a Quýnh se vypráví pracovat do baru v Saigonu, aby splatily dluhy svých rodičů.
Je jasné, že se všechny tři linky příběhu propojí.
Na knize je vidět, že autorka čerpala z autentických vyprávění Ameroasiatů. Celkově je kniha obžalobou války, protože, jak je v knize zmíněno, nikdo není vítězem.
Moje první kniha od této autorky. Včera jsem shodou okolností četla i zajímavý rozhovor, který poskytla v rámci propagace knihy. Byla to i první kniha, kterou jsem četla a týkala se války ve Vietnamu. I když se spíš zaměřuje na vztahy a ne na válku samotnou. Ale pro mne nové téma (hodně se člověk dozví i o traumatech vojáků které si nesou zpět z války do civilního života).
Celkově se kniha četla dobře, já osobně ji přečetla za dvě odpoledne. Mohu jenom doporučit!