Dívka a noc
Guillaume Musso
Láska je všechno, nebo nic. Zima 1992, Azurové pobřeží. Prestižní univerzitní kampus je zasažen sněhovou bouří. Devatenáctiletá Vinca Rockwellová uteče se svým profesorem, s nímž prožívá tajnou aféru. Už ji nikdy nikdo neuvidí. Jaro 2017, Azurové pobřeží, třídní sraz. Nejlepší přátelé zmizelé dívky, Manon, Thomas a Maxime, spolu od ukončení školy nemluvili. Co se doopravdy stalo té zimní noci před pětadvaceti lety?... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2019 , MottoOriginální název:
La Jeune Fille et la nuit, 2018
více info...
Přidat komentář
Po Válce vzpomínek jsem v krátkém odstupu přečetla další román tohoto skvělého francouzského vypravěče. I zde je hlavní postavou spisovatel. Tím ale veškerá podobnost končí. Mussovy romány jsou originální nejen příběhy samotnými, ale hlavně jeho vypravěčským umem, který mně naprosto sedí, ale nebude asi pro každého.
Hned od začátku víme, že se před 25 lety stala vražda a současně zmizela i mladá dívka. Víme, kdo vraždu spáchal, jenže autor nám ještě pořádně zamotá hlavu a o napětí a překvapení také nebude nouze.
Bezva čtení, já si konečně splatila svůj čtenářský dluh a teď už se můžu jen těšit na autorův nový příběh.
Trošku slabší začátek knihy, ale pak to nabralo spád a kniha se nedala odložit. Přečteno za dva dny. Ani se nedivím, že je tento autor jeden z nejčtenějších ve Francii. Dvě dějové linie neustále se proplétající. Zajímavé zvraty a zápletky. Za mě super.
Po Dívce z Brooklynu jsem sáhla po této knize a musím přiznat, že se mi líbila víc. Autorovi se skvěle podařilo napínat čtenáře postupným odhalováním pravdy. Nechybí překvapivé okolnosti. Prostě radost číst. Už teď se těším, až v knihovně najdu další příběh.
Zezačátku mě kniha moc nezaujala, trochu jsem uvažovala, že ji odložím, ale protože to moc nedělám, tak jsem překousla prvních cca 50 stránek kde se hlavně popisovala minulost a vše okolo jednotlivých postav. Pak se příběh rozběhl hezky, postupné pátrání a odkrývání toho co se vlastně událo. Posledních více než 100 stran jsem úplně hltala, vše bylo pořád jinak a jinak, pořád nějaké překvapení, ale vše do sebe hezky zapadalo a nepřišlo mi to přehnané nebo nereálné. Nakonec tedy za mě super kniha a autor opět nezklamal, jeho dvě starší předchozí knihy byli úžasné, má velmi ojedinělý způsob vyprávění a stylu psaní. Určitě se co nejdříve chystám na jeho další knihu.
Komentáře níže jsou hodně výstižné. Každému se líbit nemusí, je svým způsobem zvláštní a provokativní. Zpočátku se to trochu vleklo, ale asi to byl záměr. Vy, co máte rádi pomalé odhalování minulosti, si to prostě přečtěte, stojí to za to.
Autora znám roky a už díky první přečtené knize jsem se do něj a jeho příběhů zamilovala. Jsou prostě jiné, má fakt zajímavé zápletky a nečekaná i šokující rozuzlení, což přesně od knih očekávám. Baví mě to. Některé knihy mi bohužel přišly poslední dobou slabší. Ale tahle ho opět katapultovala mezi moje oblíbené autory a připomněla mi to, proč jsem se do jeho příběhů tenkrát zamilovala. Jsem ráda, že jsem tuhle knihu nakonec neodložila, i když jsem to měla v plánu vzdát a vrátit ji do knihovny. Ale nakonec jsem ji přečetla během pár dní a byl to opět čtenářský zážitek, v který jsem doufala. Někomu to může připadat až moc nerealistické a hrozně přitažené za vlasy. Ale to se mi tom možná líbí. Autor to někdy žene až do krajnosti, a umí to přitom skvěle podat. Samozřejmě to nečtu v originále, což by možná ještě přidalo na tom čtenářském zážitku. Ale to bych nedala. I tak se mi české překlady líbí.
I když tento příběh není tak strhující jako ostatní od tohoto autora, líbil se mi zatím nejvíc. Bavilo mě, jak se pomalu rozmotává, uzlík za uzlíkem, a když to vypadá, že už je to všechno, přijde další překvapení... Zdá se, že anotace hodně napovídá, naštěstí nebo naneštěstí je to přece jen trochu jinak.
Velmi čtivá kniha, jak je u autora zvykem.
Příběh byl zajímavý, jen závěr byl na můj vkus trochu přepálený.
Někdy méně znamená více.
Mám autor a ráda, vím že má svůj specifický způsob psaní a rozhodně není pro každého. Přesto tentokrát mě knížka nenadchla. Opět je zde hlavní hrdina spisovatel , opět tu máme kostlivce ve skříni , ale tentokrát mně to připadalo překombinované. Všichni v knize měli špatné svědomí, pro jejich impulsivní skutky . Konec knížky je taky zvláštní , jak má autor ve zvyku, ale tentokrát si mě nezískal.
mám slabost pro Azurové pobřeží, takže tohle byla nutnost. báječně intelektuálské tlachy, pomalé tempo vyprávění a velmi dobře a logicky vystavěné vyústění dělá z téhle knížky francouzský bonbonek...
Teda, páni! Tak tohle byla fakt bomba. Čtení jsem pořád odkládala, říkala jsem si, žádný milostný příběh - dle anotací - to se mi líbit nebude, ale nemohla jsem se splést více. Jsem fakt nadšená, Musso si mě získává čím dál víc - opět perfektní zápletka, nesmírně napínavé čtení, nemohla jsem se odtrhnout, jak jsem do děje byla vtažená. Autor je vážně báječný vypravěč, bravo!
Příběh z francouzské Riviéry, kde se po uplynutí čtvrt století setkají tři absolventi tamní prestižní univerzity. Setkání to není radostné. Ve hře je odhalení dávného tajemství spáchané vraždy.
Autorovy knihy jsem dlouho obcházela asi kvůli fontu, které nakladatelství používá na obálkách jeho románů a mně se žalostně nelíbí. Byla to ale chyba. Příběh mě moc bavil, držel si mou pozornost a chuť přijít na to, co se před mnoha lety skutečně stalo. A především autorovy popisy prostředí byly brilantní. Určitě půjdu i do dalších jeho titulů.
...Nebyla to nejhezčí studentka v Saint-Ex, ale vyzařovala z ní magnetická přitažlivost a cosi tajemného, čemu jste podlehli, a nakonec přišli o rozum. Bylo to něco neuchopitelného, něco, co vám zasadilo do hlavy klamnou myšlenku, že když se vám podaří získat Vincu, ovládnete celý svět.
...A vášeň nemá s láskou nic společného. Vášeň je neprozkoumané území, ostřelovaná válečná zóna, někde mezi bolestí, šílenstvím a smrtí.
Je to nápaditý a výborně podaný příběh. Vnímala jsem atmosféru toho roku 1992 a jako černobílý film se mi promítala před očima. Jak se postupně ukáže, není zmizení Vincy jedinou záhadou, ale v pátrání po tom, co se v roce 1992 skutečně stalo, se odkrývají staré i čerstvější tajemství, která mě jako čtenáře zasáhla.
Jedná se o návykově čtivý thriller se vzrůstajícím napětím a já ho mohu doporučit.
A báseň Smrt a dívka je skvělá.
To bylo hrozné: jen pro místo děje, které mi připomnělo moji úžasnou životní etapu v Sophia Antipolis (Biot, Valbonne, Juan-les-Pins, Antibes, Villeneuve-Loubet, Cagnes-sur-Mer; ale ani tak lokality vylíčené autorem nejsou takové, abych přidala hvězdičku), jsem to nakonec prolétla do konce. Afektované, s příliš mnoha poskoky v minulosti, nevýznamnými odbočkami a zbytečnými výplněmi (citáty v úvodu kapitol byly nakonec to nejlepší, méně mne uchvátily odkazy na dobové filmy, knihy, hudbu mládeže 90. let...), divné postavy, vztahy a zápletky. Odtržený začátek s bezvýznamnou postavou a podivný konec ohledně "hlavní hrdinky" zkázu dokonaly.
Dělá to na mne dojem, že se autor tak pohroužil do vzpomínek na svá mladá léta tamtéž tak, že na čtenáře - a zejména na dobrý příběh - prakticky zapomněl. A pokud to tak je, tak s ohledem na podivné rodinné vztahy na tom nebyl/není nejlépe, což ostatně dokládá ten nejděsivější citát - od Hervé Bazina o rodinném krbu (který nehodlám ocitovat).
Musso mne uchvátil prvními knihami, které u nás vyšly a které MOTTO odmítá kdekoli uvádět jako tvorbu autorovu, stejně jako je asi nemíní vydat znovu - snad pro ten velký zájem... Ty poslední kousky jsou pro mne skoro nestravitelné (růžová knihovna?), opravdu jen díky zvoleným místům děje je někdy přelouskám (Byt v Paříži).
Začnu trošku osobněji. Dcera jezdí v létě na mezinárodní jazykový camp, na který se jezdí zdokonalovat ve španělštině studenti z celé zeměkoule. Všichni se druží a baví bez rozdílu ras a náboženství až na jednu skupinku...a to francouzských studentů, kteří jsou sami pro sebe, vystačí si a na ten kolektivní mumraj koukají trošku s despektem. A přesně podobně na mě působí současná francouzská literatura. Jede si tu "svoji notu", nezávislou na knižních trendech, je jiná, tajuplná, svá , ale kdo jí přijde na chuť, je lapen beze zbytku. Tento noir román (nenapadá mě vhodnější výraz, moje představy při čtení se odvíjely jako černobílý film, s muži v dlouhých baloňácích, drsným úsměvem a cigaretou v koutku úst :-)) jsem přečetla jedním dechem. Má atmosféru, napětí, autentičnost a udrží si Vaši pozornost od první do poslední stránky . Není to asi čtení pro každého, já ale určitě vyhledám i další knihy tohoto talentovaného autora a vedle Bussiho pro mě zazářila další současná francouzská hvězda.
Další z polosnových a mysteriozních případů autora - a tentokrát z krásného Azurového pobřeží ....
A děj se nese ve stylu " cherchez la femme " ....
A nejenom dívka, co zmizí v noci - těch žen je tu více a mužům pěkně motají hlavy ....
Stendhal :
" Ve chvíli, kdy se začnete o nějakou ženu zajímat, už ji nevidíte takovou, jaká ve skutečnosti je, ale takovou, jaká by vám vyhovovala .... "
Děj propletený jako klubko nití - opět spousta odkazů na literáty a hudbu - a závěr pro mne nečekaný ....Mě Musso opravdu vždy zaujme ....
A trochu napoví slova Garcii Marqueze :
" Každý má tři životy : jeden veřejný, druhý soukromý a třetí tajný ...."
Ano - také vyhlížím další titul - a doporučím.
Všechny knihy G.MUSSA - top super.... Mám přečtené všechny a netrpělivě čekám další překlad... Suprovní... Bojím se, že kdybych viděla některou zfilmovanou budu zklamaná - jelikož si při čtení vše promítám svoji vizi...
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2008 | Protože tě miluji |
2007 | Budeš tam? |
2019 | Byt v Paříži |
2015 | Volání anděla |
2017 | Noc v Central Parku |
Knížka mě bavila, líbil se mi autorům styl psaní i postupné odhalování všech tajemství minulosti.