Dívka jménem Patience
Daniel Clowes
Patience a Jack čekají, až se zabarví těhotenský test. Dvě čárky – miminko je tedy na cestě. Radost se mísí s úzkostí a strachem, zda jsou na rodičovství vůbec připraveni. Netuší ale, že jejich životy brzy naberou naprosto nečekaný směr a změní se v existenciální horor, v němž se vraždí i cestuje časem. Přežije tuto psychedelickou odyseu alespoň jeden z nich? Dívka jménem Patience je propracovaným komiksovým románem, v němž se stírá hranice mezi realitou, fantazií a šílenstvím. Mnohovrstevnaté vyprávění se odehrává na několika časových rovinách a v polohách, které jsou nejen vizuálně extravagantní, ale také nečekaně emocionální. Dívka jménem Patience je se svými 180 stranami autorovým doposud největším a nejambicióznějším dílem, na kterém pracoval celých pět let.... celý text
Přidat komentář
Tak tohle byl pořádný úlet. Jenomže když se řekne slovo "úlet", člověk si představí nějakou totální blbost. Musím vás ale zklamat. Tenhle komiks má hlavu a patu víc než novoroční projev pana prezidenta. :)
Jako pokud byste chtěli začít s komiksama, Daniel Clowe je na to ten pravej. Znáte to... Amíkovské filmy jsou tonální kravina a francouzské mají duši. Tvorbu tohoto autora bych tedy přirovnala k francouzskému filmu. Je to vulgární ale citlivé, zvrhlé ale kreativní, střelené ale inteligentní. Navíc grafická podoba má skvělou atmosferu a hrdiny prostě musíte milovat!
Většinu času velmi smutný, tísnivý a beznadějný příběh jedné lásky, která byla násilím ukončena. A taky lahůdkové sci-fi o cestováním časem, prodchnutý bizarními scénami jak z Charlese Burnse (jehož styl Clowes dost připomíná). Skvělý nezávislý komiks!
"Musíš přijmout fakt, že některý věci prostě nejdou vysvětlit. Nikdy se nedozvíme, proč existuje vesmír, nebo co leží za hranicemi našeho titěrnýho vědomí. Tak to prostě je."
Byla to zajímavá jízda časem...Měla jsem trochu obavy, jestli se budu v jednotlivým časových rovinách orientovat, ale vše bylo moc pěkně podáno a tím dobře pochopitelné. Sci - fi se zajímavými myšlenkami a posláním. Moc jsem si přála, aby ta cesta časem měla smysl. A byla jsem potěšena, jak to všechno do sebe pěkně zapadalo.
Tak trochu sci-fi, tak trochu detektivka, tak trochu love story, tak trochu sociální drama. Rozhodně zajímavý počin. Určitě skvěle barevný. Už hůř ilustrovaný, aspoň mně se postavy moc nelíbí, ale to je můj problém. I když mám podezření, jestli autor vůbec umí namalovat krásnou ženskou. Tady jsou všechny ošklivé, navíc polovina z nich vypadá stejně, což jsem úplně nepochopila, jestli měl být záměr. Příběh je zajímavý i napínavý, a na to, že jde o cestování časem, tak tu ani nejsou příliš velké hovadiny, které vás nutí přemýšlet, jestli to je nebo není nesmysl. Postavy jsou tedy dost nesympatické. Chlapík furt říká, že něco nesmí udělat, jinak všechno podělá, ale stejně to udělá a všechno podělá. A pak se babrá v tom, že to podělal. Ženská se zase nimrá ve svém nitru a sama sebe kárá, že to nesmí dělat, že je kráva, a vy s ní musíte souhlasit a v duchu křičíte – jo, jsi kráva. Celé je to vlastně hodně depresivní a neutěšené, ale zase se knížce nedá upřít, že má svoji atmosféru. I když za ty postavy strhávám jednu hvězdu, tak komiks určitě patří k těm nejlepším a nejzajímavějším, které znám (ačkoli já jich moc neznám). Navíc moc krásné vydání, prosté chyb.
Příjemné undergroundové scífko o cestování časem. Pár dějových nelogičností by se sice našlo, ale nic, co by člověku vyloženě kazilo požitek ze čtení. To spíš averze vůči hlavnímu protagonistovi bylo něco, co mě permanentně nadzvihovalo. Nemám problém, když se z lúzra stane hrdina, mám problém, když se dotyčný chová jako hrdina pouze v okamžicích, kdy to potřebuje scénář, jinak je to lúzr až do morku kostí.
Výtvarná stránka je ovšem kapitola sama pro sebe. K existencionálním či abstraktním dílům jako jsou Mrtvej svět nebo Sametová rukavice se záměrně neumělá kresba Daniel Clowese hodí skvěle, u Dívky mě však bohužel častěji rušila, než fascinovala. Otázka vkusu. Taky jsem úplně nepochopil, proč je málem každá ženská postava v obličeji podobná Patience, ale tady počítám s nějakou druhoplánovou symbolikou, která mi zkrátka unikla. Každopádně myšlenka, že na každé maličkosti záleží, je fajn, jen to na závěr stoosmdesátistránkového komiksu není zas taková pecka, jakou jsem podvědomě čekal.
Jsem nadšený! Jsem rád, že jsem si tu knihu nakonec pořídil, protože je skvělá. Clowese jsem si kdysi kvůli “Rukavici” zařadil mezi autory, od kterých už nikdy nic nechci číst. Potom jsem ale dal šanci “Mrtvému světu” a to mě přivedlo k Patience. Čekal jsem psychedelickou šílenost, ale dostal jsem promyšlený a kompaktní příběh o cestování v čase. Příběh s uvěřitelnými postavami a skvělým rozuzlením na konci. Příběh, který je přes to všechno pořád ještě dostatečně šílený. Líbila se mi dokonce i Clowesova kresba, kterou jsem dříve neměl rád, a užíval jsem si i barvy, na kterých si Trystero dalo záležet.
Hodně dobrý...motanice přes časové dimenze s rozřešením, které jsem nečekal. Vizuálně výborné, jednoduché zářivě barevné. Edit: po přečtení komentáře pode mnou: ano, připomnělo mi to Burnsovo Naposled, ale pár o procent hodnocení Patience ztrácí.
Ze začátku jsem si po rychlém prolistování, nebyl zcela jistý. Ty barvičky v komiksu, mně dost odpuzovaly. Jakmile jsem, ale začal číst, okamžitě mě příběh vtáhl a barvy k tomu perfektně sedly. Začal jsem to večer číst s tím, že si přečtu kousek a půjdu spát. Omyl. Odložil jsem to až na konci. Za mně fakt super. Čekal jsem, že půjde o nějaký psychedelický trip, ve kterém budu trochu plavat, ale ohromilo mně, jak je děj v podstatě jednoduchý a jako celek působí opravdu skvěle. Vyhýbá se to i některým zaběhnutým klišé, kde mě to u jednoho očekávaného, obzvlášť příjemně překvapilo. Chtěl bych toho napsat víc o ději, ale nechci kazit dojem některým, co by si četli náhodou můj komentář. Já si nic před četbou raději nezjišťoval a udělal jsem dobře. Netušil jsem dokonce ani žánr. Čtení pro mně tudíž bylo, jako postupné objevování a rozkrývání zahalené mapy. Ó, jak je nevědomost někdy sladká.
Moje první setkání s klasickým komiksem jako takovým a musím uznat, že jsem se u toho náležitě bavila. Děj mi přišel jako jeden velkej úlet, ale nakonec to všechno zapadlo do sebe a konec byl na světě. Líbilo se mi pojetí minulosti a budoucnosti a to jak Jack zpytuje svědomí a neztrácí naději za žádnou cenu. Prostě sci-fi jak má být.
Atmosféra Clowesových vecí je pre mňa výnimočná a nedá sa mi porovnať s ničím s čím som sa doteraz stretla. Dokonale mi sedí... melancholické bizardné retro. Jedinečný rukopis
Já tyhle wibbly wobbly, timey wimey stuff tuze rád a jsem přesvědčen, že se k Patience v budoucnu ještě několikrát vrátím. Nikoliv kvůli kresbě, ale díky silnému příběhu, který chytne a nepustí.
Komiks plný barviček, schízy, sci-fi cestování, které není trapné, psychedelického feelingu a prostě jeden z nejlepších komiksů, který jsem v minulém roce měl tu čest číst. TRYSTERO si dalo na knize záležet, kvalitní papír, tisk, vazba, nádherné barvičky. Druhý počin tohoto nezávislého nakladatelství se povedl. Snad se na našem malém trhu uchytí a přinese nám více těchto laskominek.....
Výborný sci-fi komix s kriminální zápletkou a takovým oldschoolovým psychedelic feelingem, tak jak to umí jen Daniel Clowes. Doporučuji.
Daniel Clowes mě přesvědčil, že bych na něj rozhodně neměl zanevřít a doufám, že ani Trystero na něj nezanevře. Více: http://www.comics-blog.cz/2016/09/1253-divka-jmenem-patience-90.html
Autorovy další knížky
2016 | Dívka jménem Patience |
2019 | Mrtvej svět |
2005 | Jako sametová rukavice odlitá ze železa |
"víkendovka"
Příběh ze současnosti, minulosti, ale i budoucnosti.
Patience se se svým přítelem těší na dítě. Oba však něco tají. Jack skutečnou práci a Patience? To její přítel uvidí. teda vlastně neuvidí. Doma nikdo není, na podlaze leží někdo, kdo chtěl být mámou, ale zároveň z toho měl strach. Patience umřela, Jack je z toho na prášky, ale začne o své milované zjišťovat a pátrá, kde to jen jde. Kdyby dnes existoval stroj času, kdo by do něj nastoupil? Jack to udělal, ale ne tak rychle, aby byl příběh ukončený...
každého z nás pronásleduje minulost a u komiksových hrdinů to není výjimka.
Spolu s Jackem se vydáváme na cestu skrz roky a století, poznáme Patience, když byla ještě na škole nebo Jacka jako muže v roce 2029, kdy události nenechá být ani na minutu a zjistí o stroji času.
Jízda plná adrenalinu za odhalením toho, co se tehdy skutečně stalo.
Ilustrace jako živé, komiks jak má být.