Dívka, která nesměla mít sny
Barbora Walterová Benešová
Dívka, která nesměla mít sny série
1. díl >
Příběh dívky, která se narodila v zemi, kde žena nemá mít vlastní sny a nemá příliš možností. V zemi, jejíž zvyky jsou nám, Evropanům, úplně cizí. Dívky, která se rozhodla žít jinak a v jiném světě, než jí bylo původně předurčeno. Dívky, která je za tuto změnu osudu vděčná. Román plný bolesti, utrpení, ale i lásky a naděje.... celý text
Přidat komentář
Moc hezká kniha, zhltla jsem jedním dechem...... poutavě napsaná. Škoda těch pravopisných chyb, jinak se mi líbila.
Zajímavá knížka o životě v keňských kmenech, některé pasáže jsou opravdu kruté:-( a ještě o to krutější, je, že se to doopravdy děje. Četlo se moc hezky, příběh byl poutavý, doporučuji.
Na začátku jsem si říkala, že na autobiografická díla afrických dívek to zdaleka nemá, ale budiž.. Později jsem si nebyla jistá, jestli jsem omylem nesáhla do červené knihovny - bohatý se zamiluje do chudé a udělá ji šťastnou.. Knihu jsem dočetla s rozpačitými pocity, ale další tituly této autorky vyhledávat nebudu.
Došla jsem asi na stranu dvacet, pak mě přestaly bavit ty příšerné pravopisné chyby (copak nikdo nedělal korekturu??? Viz třeba "Jak SI jí říkala?" nebo "Byla SI statečná" tato chyba byla dokonce na dvou místech!!! O čárkách ve větách na špatných místech raději ani nemluvím, zvedal se mi z toho žaludek...Dodržování stejného rodu ve větě autorce také asi nic neříká - viz např. "Věděla, že tohle dítě bude docela jiné, než její dva bratři" - snad jeho, ne? Do té doby navíc nikde nebylo řečeno, že to bude děvče, takže autorka to vlastně - evidentně nechtěně - prozradila dříve), strašná stylistika, krátké hned po sobě se opakující věty, odstavce zabývající se stejnou věcí, které už byly napsané jinde (jako by autorka zapomněla, že už to psala)... Prostě hrůza... jako by to psalo pětileté dítě. Příběh mě zaujal a ráda bych tu knížku dočetla, ale takhle napsanou jsem ji odložila a hned zítra poputuje zpět do místní knihovny...
Asi půjdu proti proudu. Knížka s laciným, líbivým obsahem, těžícím s popularity Bílé Masajky a jiných podobných, situovaných do černého kontinentu. Navíc - co stránka (téměř) - to chyba. Korektor to neviděl? Neohrabaný styl psaní - copak je možné bez uzardění napsat "všichni se těsnají v dolní části Omo" (hned první strana)...a takových perel je víc. Informace o životě kmene, obřízce atd. jsou už dávno stokrát provařené. Jinde byly popsány mnohem lépe a elegantněji. Autorka měla jistě dobrou snahu o čtivou knížku, ale s těmi nedostatky je pro mě k nečtení.
Ačkoliv jde o českou autorku, dokázala Barbora Walterová Benešová napsat knihu velmi poutavě a chvílemi až nestačíte žasnout, jak líčí Afriku i podrobnosti z tamního lékařského života. Chvílemi se vám totiž zdá, že musí sama být buď rodilý Afričan, nebo pochází z rodiny doktorů. Vážně před ní smekám a velmi se těším na její pokračování knihy Dívka, která nesměla mít sny a i na její další knihy, protože ona psát vážně umí.
Krásný příběh, výborně se četlo. Po přečtení si člověk uvědomí, jak se u nás, my holky, máme dobře:) Všem doporučuji přečíst.
Asi začnu mít ráda české spisovatele, tedy spisovatelky :D České knížky nečtu, ani nevím proč, prostě jsem zatím nenatrefila na takovou, která by mě zaujala. Tahle kniha mi hodně připomněla Květ pouště, od Waris Dirie a taky trochu Pod africkým sluncem od B. Woodové (jedna z nejlepších knížek - pro mě). Jediná česká literatura, kterou jsem četla jsou všechny knihy od H. Hindrákové. Ty se mi líbí, hlavně díky tématům.
Ale tahle kniha tedy předčila i už zmíněnou spisovatelku. Vážně dobře se čte (sice mi ze začátku lezla na nervy česká jména - hlavně tedy Mikeš, no ale budiž) a určitě nás všechny zajímá toto téma, ženské obřízky a vůbec život afrických žen - musím se přiznat, že jsem polovinu knihy přečetla se stehny přitisknutými k sobě, jak mi bylo nepříjemně (doufám, že to nevyzní nějak nevhodně). A ještě horší snad je ta představa někoho, vychovávaného tak, jako jsou africké ženy a zvyklého na úplně jiný svět, "převychovávat" je např. v Evropě? Nepředstavitelné :o, .....ale to by bylo na dlouho.....
Určitě se už těším na další knihu, jak jsem pochopila s přebalu, tak asi nějaké volné pokračování.
Jen tak dál...:D
Kniha mě zaujala obálkou ,ale také díky tomu, že není moc příběhů o životě žen v Africe. Příběh je velice poutavý, zábavný a nedá se jen tak odložit, ale bohužel jsou v knize i pasáže u kterých je vám smutno, kvůli jejich přihlouplým zvykům a tradicím.
Opravdu velice zajímavý příběh a těším se na další pokračování:-)
Doporučuji a dávám *****
Vynikající kniha! Po přečtení si snad každá žena uvědomí, jak svobodné v naší zemi jsme. Díky perfektně napsanému příběhu poznáme krutou realitu Keni, které se málokterá afričanka dokáže vzepřít, přestože touha po lásce a citech sídlí v duši každé z nich. V kapitole, kdy se divoška z Keni ocitne v moderním velkoměstě jsem se hlasitě smála a předčítala manželovi alespoň krátké úryvky. Jsem ráda, že naděje, která "umírá poslední", na naši hrdinku nezanevřela. Vřele doporučuji všem ženám!
Už jenom z přečtení obsahu knihy je mi strašně smutno. Proto tuto knihu, ani jinou podobnou nikdy číst nebudu. U fantasy mi to tak nepřijde, ale tady vím, že je to realita a o to je to horší.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2018 | Došel nám čas |
2015 | Dívka, která nesměla mít sny |
2020 | Síla naděje |
2019 | V náruči kanibala |
2016 | Dívka, která ztratila budoucnost |
Začátek knihy odehrávající se v Keni mě osobně moc nebavil, větší spád kniha dostala až zapojením obou bratrů do příběhu. Kniha je poměrně jednoduše napsaná, čte se lehce. V některých pasážích je příběh lehce neuvěřitelný. Celkový dojem, nenadchne - neurazí.