Dívka s pomeranči
Jostein Gaarder
https://www.databazeknih.cz/img/books/28_/285342/mid_divka-s-pomeranci-qHA-285342.jpg
4
1032
1032
Hrdinou této knihy je Georg, kterému zemřel otec, když byl hodně malý. A teď se najednou najde jeho dopis adresovaný synovi. Napsal ho krátce před smrtí, protože věděl, že mu chtěl předat některé své myšlenky a poselství, kterým by tehdy malý Georg nerozuměl. Tento emočně nabitý příběh vypráví o nemoci a marném boji, ale také o naději. A samozřejmě tady najdete pár filosofických otázek.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2012 , Albatros (ČR)Originální název:
Appelsinpiken, 2003
více info...
Přidat komentář
Dost dlouho mi trvalo, než jsem se do knihy dokázala pořádně začíst. Později mi sice i občas zvlhly oči, ale na můj vkus až moc filozofie na úkor příběhu.
Určitě jsem si našla v knize zajímavé pasáže či myšlenky, ale vracet se k ní nebudu a nevím, komu bych ji doporučila.
Na úvod, podobné knihy nečtu ! Kdybych nebyla donucena Klubem milovníků knih, nikdy, opravdu nikdy bych po NÍ dobrovolně nesáhla.
Lituji děti, které nutí tyto knihy číst v rámci doporučených knih a knih do lavice. A ještě o nich musí psát rozbory (pak jsou všichni překvapení, že děti nechtějí číst).
Tento filozofický příběh není vůbec určen pro děti. Má dospělá duše měla obrovský problém poprat se s tou naloží emocí a vzpomínek, které při čtení vyplouvaly na povrch.
Knihu jsem odkládala jak jenom to šlo. A když už jsem se konečně přinutila, tak to prostě nešlo. Zachránila mě audio verze. Při poslechu jsem mohla bulit o sto šest.
Takže pokud jste vy a vaši blízcí naprosto zdraví, máte oba rodiče....směle do toho, doporučuji.
Pokud se potýkate s nemoci, někdo hodně blízký a milovaný už tady není....tak tady to čtení strašně bolí.
Knihy jsem se mírně bála. Je velmi tenká a četla jsem i jakousi prvoplánovost, kvůli ne příliš dobrému ohlasu. Čekala jsem, že to bude jako pro malé dítě, protože několik lidí něco v tomto smyslu zmínilo.
Všechny moje obavy se zbořili. Je to překrásný, filosofický příběh, který by jako pro dítě mohl připadat jen tomu, kdo se nad ním nezamyslí, tak, jak si to příběh zaslouží.
Je poznat, že spisovatelem je ten samý pán, co napsal Sofiin svět, a vůbec mi to nevadilo. Naopak, plánuji si díky tomu přečíst více knih od autora.
Sofiin svět je učebnice filosofie, kde jsou názory filosofů a názory autora příliš zapleteny do sebe, aby bylo poznat, co si autor myslí a co jen učí.
Díky Dívce s pomeranči hned poznáte, co ve své předchozí knize autor myslel od srdce a co od hlavy.
Dívka s pomeranči je krásný, mírně smutný příběh, kterým se nám autor opět snaží předat, že se nikdy nemáme přestat divit, nikdy nemáme přestat být vděční, že žijeme, že existujeme.
Knihu jsem zhltla najednou. Udělejte si čas, stačí tak tři hodinky a přísahám že to bude skvělý zážitek.
"Nechoď na mě s tím, že příroda není zázrak. Neříkej mi, že svět není pohádka. Ten, kdo to nepochopil, si toho možná všimne až těsně předtím, než se pohádka bude chýlit ke konci."
Tohle není jen příběh.
Je to životní filosofie.
Dívka s pomeranči je tajuplnou záhadou, jejíž rozuzlení vás přinutí připustit si, že někdy je život pohádka.
Dívka s pomeranči je ale také knihou, se kterou rozhodně nebude souznět každý čtenář. Myslím, že zrovna u této knihy opravdu hodně záleží na okamžiku, kdy ji otevíráme.
Dívka s pomeranči mě doslova nadnesla... Uchvátila. Natolik, že jsem si celý dopis Jana Olava chtěla přečíst ještě jednou... A možná že to udělám a knihu do knihovny hned nevrátím.
Přála bych si, aby čas nezměnil způsob, jakým ji budu v budoucnu číst znovu, ale nejspíš to bude čtení natolik odlišné, že to bude jako číst ji poprvé.
Ale moc bych si přála cítit tu knihu stejně.
Moc bych si přála jejímu příběhu dál věřit.
Miluju Dívku s pomeranči.
Je to uhranutí. Je to něha. Je to skvost.
"Snít o něčem nepravděpodobném má své jméno. Říká se tomu naděje."
Obtížné téma - smrt otce a poselství synovi. Popláčete si, ale stojí to za to.
Knížka primárně určena dětem, ale i dospělé duši předá svoji něžnost, krásu, poetičnost a myšlenku. Je to opravdu velmi dobře a jemně napsaná kniha tak, aby pohladila jak toho dospěláka, tak aby dětského čtenáře vtáhla a seznámila s další možnou nedílnou součástí života - smrtí. Knížka se čte velmi dobře, kurzívou je psaný dopis otce, normálně pak myšlenky a postřehy syna. Za mě můžu určitě doporučit.
Úplně mě iritovalo, jak je ten dopis od otce nudný. Nevím jak děti, které to mají číst, ale kniha mi přišla nezáživná, příběh vypočítavě vykonstruovany a otázky zbytečné. Teď se bojim si znovu po letech přečíst Sofiin svět:-)
„Nemohu říct, že jsem hezký, ale rozhodně nejsem ani ošklivý. I když při takovém hodnocení se musím mít na pozoru. Někde jsem četl, že přes dvacet procent žen se domnívá, že patří mezi tři procenta nejkrásnějších žen v zemi, a to samozřejmě matematicky nesedí.“
Mírný humor rodinného typu je vlastní oběma vypravěčům příběhu, ačkoli mu nedominuje. Otcovy popisy seznámení s dívkou s pomeranči jsou milé a sofistikované, ale přece jen pro nejednoho čtenáře asi příliš podrobné. Syn umí být naproti tomu i lehce sarkastický a pubertálně přidrzlý. Ovšem díky nim oběma je téma loučení, nemoci a umírání přes svou tíhu zároveň katarzí.
Knížka asi nepředstavuje literární průlom a instinktivně bych jí udělila tři hvězdičky – za laskavost, promyšlené uspořádání a hlavně nenásilně popsanou hodnotu smíření.
Zimomriavkovo krásna a emotívna kniha s úžasným psolstvom.
Dostal ma tento jednoduchý romantický príbeh s komplikovanou otázkou, ktorá dáva zmysel nášmu bytiu.
Takto si predstavujem rodičovskú lásku, ktorá presahuje všetky dimenzie...
Pane Bože, to byla nádhera !
Je to vlastně dopis otce , který zemřel strašně mladý a synovi byly čtyři, ale dostal ho až v patnácti, kdy už rozuměl , co je láska i smrt.
Knihu jsem poslouchala namluvenou pro rozhlas a určitě jsem udělala dobře, protože je to krása.
Knížka spíš pro mladší čtenáře, kterým vysvětlí celkem srozumitelně otázky kolem smrti a umírání.
Krásná, milá, ale zároveň i smutná knížka. Dobrá k zamyšlení. Četla se moc hezky
Až do tří čtvrtin knihy jsem v ní viděl jen další verzi Sofiina světa či Tajemství karet a najednou - slzy v očích, knedlík v krku. A obrovské porozumění, světu, lidem, hledání pravdy, hledání smyslu života. Nesamozřejmá kniha. Doporučuji číst kolem 15, pak kolem 40 a možná ještě jednou později. Jak krutý život mají ti, co nemají štěstí na lidi kolem sebe. Člověk je sice sám, ale je tvor společenský a občas to potřebuje i pocítit, sdílet radosti i strasti, pochlubit se i vyslyšet. Moc děkuji za tuto knihu.
Dívka s pomeranči je velice krásná, ale smutná kniha na to jak je krátká. Vůbec jsem nečekala, že se pod pojmem romantická knížka, pod kterým jsem knížku našla může skrývat něco tak emocionálně silného. Nic bližšího než to, že je knížka romantická, jsem si o ní nezjišťovala. O víc mě zasáhla svým smutným příběhem chlapce, co čte dopis svého zemřelého otce. Tato knížka dokazuje, že i krátké knížky můžou být nádherné a mít v sobě poučný příběh i velikou moudrost.
Tuto knihu jsem si poslechla v audiopodobě a rozhodně potěšila,velmi příjemný poslech určený emočně založeným nejen mladým lidem. Citlivě zpracované téma, nabízející prostor k zamyšlení, velmi poetické a jemné. Děkuji
Komentář veriszv bych mohla opsat, tak na mě kniha zapůsobila. Jemná, o lásce a úvahách o životě. Nový styl, takový jsem ještě nečetla. Díky autorovi!
Štítky knihy
dopisy filozofie zfilmováno norská literatura severská literatura pro dospívající mládež (young adult) otcové a synové ztráta blízkých
Autorovy další knížky
| 2002 |  Sofiin svět |
| 2004 | Dívka s pomeranči |
| 2002 | Kouzelný kalendář |
| 1999 | Jako v zrcadle, jen v hádance |
| 2017 |  Loutkář |
Wau, naprosto můj vkus - těším se, až dám knihu přečíst nějakému vnímavému teenagerovi. Příběh - super, velký kontrast mezi myšlením Georga a jeho otce. Umím si představit, že příběh Dívky s pomeranči by byl samostatný román - s více detaily. Gaarder zde použil znovu své filosofické myšlenky, takže tato kniha má skutečně přesah.