Dívka se zlatými kalhotkami
Juan Marsé
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/46678/bmid_divka-se-zlatymi-kalhotkami-DOr-46678.jpg
3
68
68
Zapomenutý falangistický spisovatel, vdovec, píše ve svém víkendovém domě na pláži paměti, v nichž se snaží zamaskovat politické zkompromitování s bývalým režimem a zamlžováním určitých okolností jim dodává poetické kouzlo. Do poklidného stereotypu a rezignace však přijíždí jeho nestydatá neteř Mariana se svým přítelem fotografem. Přes den se Mariana miluje nebo hádá se svým přítelem, kouří a chodí na procházky, z nichž si do strýcova domu často přivádí náhodné známé. V noci pak pomáhá strýci s přepisováním pamětí a nahá s ním vede vášnivé debaty v posteli, končící často až se svítáním. V pamětech a ve vyprávění spisovatele se postupně odkrývá jeho mládí, vztah ke dvěma sestrám – pozdější manželce a její sestře, matce Mariany. Spisovatel pod vlivem Marianiných otázek bilancuje svůj život a čím dál víc se oddává erotickým fantaziím o ní i její matce. Když se obě ženy ve víkendovém sídle setkají, má to pro spisovatele fatální důsledky, které mohou vést až k sebevraždě. Intimně laděný román, který byl ve své době šokující, působí dodnes nebývale otevřeně.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2010 , OdeonOriginální název:
La muchacha de las bragas de oro, 1978
více info...
Přidat komentář
Nebyla bych až tak přísná jako někteří komentující níž. Hlavní protagonista téhle útlé knížky je sice do značné míry antihrdina, ale i když používá pro zachycení svého příběhu "básnickou licenci", snaží se uvnitř poctivě o rekapitulaci dosavadního života. Erotická linka může působit trochu násilně, jako by byla dosazena jen kvůli větší čtivosti, ale dokresluje ani ne tak generační spor, jako spíš rozdíl v přístupu obou hlavních postav. Spisovatel sloužící fašistickému režimu, původně možná i přesvědčený o dobrém záměru, později jen využívající výhod – myslím, že paralel k ještě nedávné situaci v našich končinách se tu dá objevit dost. Za sebe bych hodnotila 3,5 hvězdičkami.
Zajímavý záměr, který nevyšel. Chtělo by to držet se jednoho tématu a netěkat okolo. Takhle je téma autora, který přepisuje svůj život (lze to vůbec? a proč to někdy funguje a někdy ne?), beznadějně pohřbené pod balastem slov.
Co to jako bylo? V porovnání se zbylou tvorbou autora lze konstatovat, že tady je nějaký problém. Ale to tu teď neřešíme, všichni máme něco. Nulový děj, špatně čtivé, zvláštní téma.
No ty kráso, co to jako bylo? Silou vůle jsem knihu dočetla, totální kravina bez děje, psaná jazykem, kterýmu snad ani nechci rozumět. To bylo 170 nekonečných stránek, stále jsem tomu dávala šanci a kde nic, tu nic. V knihovně mám od tohoto autora ještě jednu knihu, ale přísahám, že se jí ani nedotknu.
Zaručeně nejslabší a především nejzmatenější kniha, kterou jsem od Marseho cetl. Kniha je v nekterych vetach natolik spatne "čtivá", ze jsem si az musel klast otazku, jestli neni na vině překladatel. Samozrejme ho neobvinuji, nicmene napadlo me to.
Pravda a lež jako by v životě musely být v rovnováze. Možná proto existuje pokrytectví, zastírání reality, nalhávání si sobě samým. A o to jde i v tomto románu. Že se odehrává v jiné zemi, jiných společenských poměrech a je provokativně okořeněn sexem a drogami, nemění nic na tom, že paralelní zkušenost s neschopností vyrovnat se s minulostí máme i my. Fašismus i komunismus má stejné pohrobky, kteří nám o sobě neúnavně vnucují svou falešnou pravdu. A že se jim to daří, vídáme při volbách... Podnětů k tomu, abychom chtěli pravdu hledat, není nikdy dost. Proto si tohoto románu cením.
Plné černoty a rezignace, ale i lidské blízkosti a světla z beznaděje, přesně z reálu...
Možná pro někoho zajímavý příběh, zajímavá myšlenka, pro mě však prakticky nečitelná kniha. Nenašla jsem v ní nic, co by mě přinutilo ji dočíst do konce.
"...alternativa úniku umělců a intelektuálů, kteří napomáhali totalitním režimům, anebo byli jejich součástí." Jakkoli se příběh odehrává v jiném geografické i politickém kontextu, řekla bych, že pro českého čtenáře jde o historickou zkušenost, kterou může s Luysem Forestem velmi dobře sdílet.
Štítky knihy
zfilmováno erotika Španělsko španělská literatura rodinné vztahy společenské romány vyrovnání se s minulostíAutorovy další knížky
| 2012 |  Kaligrafie snů |
| 2010 | Dívka se zlatými kalhotkami |
| 2007 | Ještěrčí ocásky |
| 1982 | Poslední odpoledne s Terezou |
| 1977 |  Táto tvár mesiaca |
Kniha o psaní. Psaní o psaní. Fašistický spisovatel sepisující vlastní paměti a více či méně šikovně obměňující jistá fakta, aby poupravil svoji minulost. Kniha je vlastně velmi chytrý dialog spisovatele a jeho "neteře". Myslím, že hra by si zasloužila zpracování do audioknižní podoby.
Moc dobré