Dívka v modrých šatech v podvečerním světle
Alena Schröder
„Senta myslela na Itziga Goldmanna, který pravděpodobně právě teď předával soupis uměleckých děl a klíče od svého obchodu pověřenci říšské komory, a na slib, který mu dala. Tak to by bylo, pomyslela si. Sbohem, ty třpytivý, smradlavý, všechny požírající Berlíne. V tvém břiše mi bylo dobře, ale teď mě vyplivni. Nech mě jít. Zúčtovali jsme.“ V Berlíně to žije, ale teprve 27letá Hana má pocit, že sama ještě žít nezačala. Její babička Evelína se naopak téměř po sto letech nemůže dočkat konce. Všechno změní až dopis z Izraele, v němž je Evelína identifikována jako dědička ztracené umělecké sbírky. Jak to, že Hana nemá ponětí o židovských předcích? A proč Evelína tak vytrvale odmítá mluvit o minulosti a o své matce? Stopa obrazů vede až do dvacátých let minulého století, k svéhlavé dívce jménem Senta...... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 2022 , KontrastOriginální název:
Junge Frau, am Fenster stehend Abendlicht, blaues Kleid, 2020
více info...
Přidat komentář
Moc pěkná kniha, přesně dle mého gusta. Zajímavý příběh babičky a vnučky, protnutí minulosti a současnosti.
Nebylo to špatné: čtivé, s mnoha (nakousnutými) tématy minulosti a současnosti. Potenciální předmět dědictví, resp. restituce, sbírka obrazů (slibovaná v anotaci) odkázaná v závěti židovskou rodinou v současnosti jen rozehraje mnoho strun z doby předválečné, válečné a poválečné.
Je jasné, že se jedná o díla konfiskovaná nacisty před odsunem židů do koncentráků, takže toto téma se musí v knize objevit, stejně jako vývoj situace pro židovský pár v Berlíně, útěky dalších členů rodiny a jejich návrat zpět po válce, který nakonec vedl k opětovnému exilu do zámoří už natrvalo.
Hlavní téma jsou ale rodinné vazby, poněkud netradiční, a nechuť odpovídat na mnohé otázky právě z rodinné minulosti. Ale také neznalost některých faktů, zejména když se jednalo o děti, které byly z pochopitelných důvodů drženy co nejdál od tehdejších nepříjemností.
Tady jsou to především ženy několika generací, velmi neústupné, tvrdohlavé, nepoučitelné. Poslední mladá doktorandka se také musí popasovat se svým životem, nakonec učiní několik zásadních rozhodnutí a slibuje si nový začátek.
Konec je takový neslaný nemastný, poněkud sluníčkový, proto nedávám plný počet. Jinak to byla kniha opravdu originální, nezvykle uchopená témata nepříjemné německé minulosti zprostředkovaná německou autorkou nové generace.
Pozn.: V rámci berlínských reálií je několikrát použita v překladu Lipová ulice - zajímalo by mne, zda to nemá být známá Unter den Linden, kterou odjakživa doslova překládáme Pod Lipami (z kontextu to není moc jasné, ale že by měli i Lipovou...?).
Čtivá kniha, vůbec se mi do ní nechtělo po předchozích komentářích, ale nakonec se mi moc líbila. Škoda, že nebylo trochu lepší rozuzlení, ale tak to bývá i v životě
Kniha se mi moc líbila. Zpočátku jsem se tématu trochu bála, ale jsem ráda, že jsem se do ní "pustila".
Knížka, která vábí svou vydařenou obálkou, není taková i uvnitř. Námět byl docela originální, 2 dějové linie mi vždy vyhovují. V tomto případě, mě více bavila ta z minulosti. Celkově je, ale příběh o všem a ničem. Není čtivý, což je škoda. Mnohem lepší je třeba Dívka, již si tu zanechal...
Kniha má nádherně graficky zpracovanou obálku, což je taky důvod proč jsem po ní sáhla.
Po přečtení anotace jsem si říkala, že to zní zajímavě až trochu dobrodružně. Pátrání po ztracené umělecké sbírce, život vysokoškolačky, vztah s babičkou, nešťastná láska. Se vším se tak dobře ztotožňuje.
ALE! Nebyla jsem připravena na řešení odsunu Židů a ani válku.
Část děje se odehrává v minulosti a část v současnosti. Obě jsou vlastně dosti pochmurné, ale každá jinak.
Kniha nesplnila má očekávání ani zdaleka. Na konci zůstávají akorát nezodpovězené otázky.
Kniha se zajímavým námětem, který mě zaujal. Těšila jsem se na odkrývání rodinného tajemství z minulosti. Bohužel mi ale příběh nenabídl nic originálního a extra zajímavého. Takové oddychové čtení, které si ale za pár měsíců již nebudu pamatovat.