Dívka v orlích spárech
Karin Smirnoff
https://www.databazeknih.cz/img/books/55_/551893/bmid_divka-v-orlich-sparech.jpg
3
34
34
Milénium / Millennium série
< 7. díl
Vzdálený sever Švédska zachvátila zlatá horečka. Dosud nevyužité přírodní zdroje lákají zástupy lidí, ne každý však přijíždí s čistými úmysly. Lisbeth Salanderovou sem nepřivádí vidina bohatství, nýbrž úkol stát se opatrovnicí své neteře Svaly, jejíž matka záhadně zmizela. Mikael Blomkvist míří na svatbu své dcery. Jejich napjatý vztah se ještě zhorší, když se kolem ženicha začnou šířit nepříjemné zvěsti. Mikaelovou poslední nadějí se stává právě Lisbeth – a tak se oba zase jednou ocitnou přímo v oku bouře.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno:
2024
,
Voxi
Originální název:
Havsörnens skrik, 2022
Interpreti: Martin Stránský
více info...
Přidat komentář
Sérii Milénium čtu od počátku, David Lagercrantz vcelku dobře navázal na Stiega Larssona, hlavně stran slohu a stylu psaní, ale Karin Smirnoff mně zpočátkunějak nesedla. Má svůj opravdu osobitý způsob psaní, vyjádřování, vsuvky z minulosti, myšlenkové pochody postav, přeskakování v časových liniích... Zpočátku jsem se vůbec neorientovala, musela se vracet, když už jsem pochopila styl psaní, tak se to četlo docela dobře, příběh a děj napínavý, tady v tomto se už autorka napojila na Larssonovu vlnu, dost politických a společensky aktuálních témat, nemálo drsných násilníků i mužů, kteří nenávidí ženy, syrové popisy... stejně tak jako nadpřirozeně fyzicky zdatní hrdinové. Velké množství postav, některé byly zapojeny jen opravdu okrajově, některé byly podle mého zbytečné, velké množství náhod.. Ale přes všechny výhrady mne příběh zaujal, má zjevně našlápnuto na další díly, které si ráda přečtu, protože Lisbeth a Mikael mne baví, severská atmosféra také a Lisbetina neteř Svala se zdá být další zajímavou postavou.
Sedmý díl série Milénium je tady a přináší přesně to, co od skvělé severské krimi očekáváme – temnou atmosféru, napětí a samozřejmě ikonické postavy Mikaela Blomkvista a Lisbeth Salanderové. Tentokrát je vezme Karin Smirnoff na daleký sever Švédska, kde nehostinná příroda, drsná zima a skryté zlaté bohatství vytvářejí ideální podmínky pro pořádnou zápletku.
Příběh začíná na svatbě Mikaelovy dcery. Vztah Mikaela s jeho dcerou je napjatý, a situace se ještě přiostří, když se na ženicha začnou šířit nepříjemné drby. V té samé době se Lisbeth ocitá na severu Švédska, ale tentokrát ne kvůli touze po bohatství nebo kvůli tajemnému vyšetřování. Přichází totiž jako opatrovnice své neteře Svaly, jejíž matka záhadně zmizela, a tak Lisbeth znovu čelí rodinným tajemstvím a nebezpečím, kterých se nikdy nezbavila.
Karin Smirnoff umí pracovat s napětím a její styl dokonale navazuje na práci Stiega Larssona i Davida Lagercrantze, aniž by přitom opustila svůj osobitý rukopis. V knize cítíte severskou syrovost a zároveň příjemně plynoucí tempo, které vás pohltí. Příběh má spád, v každé kapitole čekají nová tajemství a dávka akce. Smirnoff také přivádí do příběhu několik nových postav, které přidávají další vrstvu a rozšiřují známý svět Milénia. Je ale uklidňující, že ač se děj rozbíhá do několika směrů, hlavní role zůstávají pevně v rukou Lisbeth a Mikaela. Jsou to pořád ty skvělé, chytré postavy, které zvládají kombinovat drsný intelekt s nezdolnou odvahou.
Líbí se mi, jak Smirnoff dokázala udržet silný politický a společenský podtext, který je pro Milénium typický. Témata jako násilí, zneužívání moci a současné politické proudy jsou zde přítomna, ale nikdy nepůsobí vnuceně – spíše přirozeně vyplývají ze zápletky. V případě zlaté horečky na severu Švédska jde nejen o zločin a podvody, ale také o hlubší otázky o lidské chamtivosti, touze po moci a ceně, kterou jsme ochotni platit za materiální bohatství.
„Dívka v Orlích Spárech“ má přesně to, co každý fanoušek série očekává – napětí, akci a pořádnou dávku překvapení. Je to díl, který sice navazuje na předchozí příběhy, ale zároveň stojí pevně na vlastních nohou. Karin Smirnoff dodala Miléniu nový náboj, a pokud jste si oblíbili Lisbeth a Mikaela, rozhodně nebudete zklamaní.
Tahle kniha je pro všechny, kteří se nebojí pořádného mrazení v zádech, baví je spletité krimi příběhy a milují, když napětí nevychází jen z děje, ale i z temné, syrové atmosféry severu. Pokud máte chuť na něco, co vás strhne od první do poslední stránky, dejte „Dívce v Orlích Spárech“ šanci – rozhodně nebudete litovat!
Zdá se, že nakladatelství Polaris trefně vybralo z oceněných švédských autorů pokračovatelku této oblíbené ságy s Lisbeth Salanderovou.
Opět strhující, košatě větvený případ.
Když si lidstvo na sebe upletlo bič z chemie, tak si příroda zahrála na tvůrce podivností.
Vždy bude z nenormálnosti pocit nepříjemný, zlý, odporný.
Nálepka na zlo je na světě a příběh může gradovat.
Čtivé, neodložitelné.
Spokojenost.
Dívka v orlích spárech od Karin Smirnoff je dalším pokračováním série Milenium, kde se opět setkáváme se svéráznou Lisbeth Salanderovou a novinářem Mikaelem Blomkvistem.
Přiznám se vám k jednomu obrovskému restu. Původní Milenium jsem nikdy nečetla, jen viděla filmy. Možná to nakonec byla výhoda, protože jsem Karin Smirnoff nesrovnávala se Stiegem Larssonem. Lisbeth i Mikael pro mě byly příjemnými postavami a obzvlášť Lisbeth mi přirostla k srdci. Podobně její neteř Svala, která tak nějak stojí v centru dění. Příběh totiž začíná ve chvíli, kdy zmizí její máma Märta. V Gasskasu to není žádná zvláštní věc, v tomhle malém městečku na severu Švédska prostě lidi mizí. Lisbeth se sem na Sever vydává proto, aby se o Svalu postarala.
Mikael se vydává do Gasskasu po vlastní ose a to na svatbu své dcery Pernilly. Pověst jejího nastávajícího, starosty Henryho Sala, ho velice předchází. Muž, který nedbá na nic kromě peněz se kvůli větrným elektrárnám, které chce v místních lesích postavit, dostává do nebezpečné hry.
Musím říct, že na knize jsem si užila spoustu věcí, krásnou severskou atmosféru, přesně takovou, jakou ji mám ráda. Syrovou a přesto jaksi útulnou a důvěrně známou. Skvělé postavy Lisbeth a Svaly, které mě nejednou pobavily i překvapily. Spoustu současných, nejen popkulturních narážek, v knize panují obavy z Putina a hodně se dozvíme i o podcastech. To bylo skvělé.
Co mě vlastně trochu zklamalo, byl samotný závěr. Protože tam nečekal žádný zvrat, který by úplně objasnil děj. Pachatele máme celou dobu před sebou na zlatém podnose a víme o tom. Ano, vím, že takhle to asi v běžném životě často funguje, že se o pachateli ví, ale zároveň nejsou důkazy, které by ho usvědčily a on si vesele páchá svou činnost dál. Chápu to a přesto mě to trochu zklamalo :)
Z toho důvodu hodnotím 4 z 5, což stále značí velice dobré čtení :)
Za recenzní výtisk v rámci #spoluprace moc děkuji @albatrosmedia @knihazlin a @my_l.m.v.e
Miluji MILÉNIUM
Možná se jednou dočkáme čtvrtého dílu, který měl Stieg Larsson napsaný, ale zatím ho nebylo možno vydat. Ale dokud to nestane, jsem vděčná za spisovatele, kteří se pustí do tak nelehkého úkolu a aspoň prostřednictvím jejich fantazie nás přenesou zpět za Mikaelem Blomkvistem a mou drahou Lisbeth Salanderovou.
Karin Smirnoff má osobitý styl psaní, to jsem se sama přesvědčila už v její knize MŮJ BRATR - neskutečně syrové drama. Ve Švédsku je hodně oblíbená. I já mám ráda, když je román originální.
Tady by se to mohlo zdát jako né moc dobrá vlastnost, my čtenáři očekáváme styl Stiega, ale to bohužel nejde. Když jsem si tento 7 díl brala na čtení, odprostila jsem se od všech předsudků a jen jsem se vezla na vlně příběhu „ala Milénium“.
Vydavatelství Milénium už není takové, jaké bylo – tisk se předtransformoval na teď hodně moderní podcast, Mikael neví co dál, nechce se smířit s tím, že už nebude novinářem. Lisbeth zde taky dostala roli jakési opatrovatelky své neteře Svaly. Postava Svaly mi byla sympatická to se autorce hodně povedlo. Ale chyběla mi Lisbeth, tu její postavu Larson napsal dokonale.
Nic na tom nemění, ale to, že i tak se mi příběh líbil. Děj byl syrový, napínavý a zajímalo mě, jak to autorka vymyslela. Hned na začátku se setkáváme s uklízečem, který zde po celou dobu hraje velkou roli. Nesouhlasím s hodnocením odpad, to mi přijde hodně kruté. Do příštího dílu bych dala víc Lisbeth a Mikaela, ať se máme na co těšit.
Další pokus navázat na Larssonovy příběhy o Lisbeth a Mikaelovi, ale tentokrát úplný propadák. Zřejmě ne náhodou brněnský Host (vydavatel původní trilogie) nabídku na vydání této knihy odmítl. Nakladatelství Kniha Zlín tyto zábrany nemělo. Zatímco Lagerkrantzovo pokračování Milénia, i když se plně nevyrovnalo prvním třem dílům, bylo čtivé a napsané ve stejném duchu a s dodržením původních charakteristk hlavních postav jako v Larssonových knihách, toto je něco zcela jiného. Příběh bloudí a nemá žádný spád. Vyskytují se v něm postavy, které nemají na dění žádný vliv. Naopak Lisbeth Salanderová se objevuje až někdy ve čtvrtině knihy a je to někdo jiný, nevýrazná, nudná osoba, postrádající svou fascinující energii, vitalitu a šmrnc. O nic líp nedopadl ani Mikael Blomquist, který je jen stínem původní postavy z předchozích dílů. Je otázkou, zda autorka tyto díly vůbec četla. Jediná povedená postava je Svala, Lisbethina neteř. Styl psaní je hrozný, příběh skáče sem tam, nemá žádný vývoj ani pointu, občas ani není poznat, kdo zrovna mluví a co se vlastně děje. Poměrně hodně prostoru se věnuje švédským politickým stranám a lokálním problémům, pro čtenáře mimo Švédsko zcela nezajímavým. Abych se ujistila, že neposuzuji knihu příliš přísně, přečetla jsem si vícero recenzí k jejímu anglickému vydání. Naprostá většina z nich byla zcela negativní, nejčastější známkou byla jedna hvězdička. Jedna ze čtenářek napsala: "Please dear God, don't let this author write any more novels in this series!" Toto přání se jí ovšem nesplní - peníze jsou peníze a to, že autorka parazituje na cizí slávě, zase není (přinejmenším pro ni) tak podstatné. Stejného názoru byli nepochybně i Larssonovi dědici, jeho otec a bratr, kteří vlastní veškerá autorská práva a kteří museli dát k vydání souhlas. Naopak Eva Gabrielsson, která žila se Stiegem posledních 32 let, nedostala nic, protože nebyli svoji, ale v jejím držení se zase nachází téměř kompletní rukopis čtvrtého dílu Milénia. Jeho dokončení a vydání ještě stále brání legální překážky, takže nezbývá než doufat, že dřív nebo později se situace vyjasní a milovníci Larssonova díla budou mít potěšení přečíst si ještě jeden autentický příběh navazující na původní trilogii.
Mám obrovskou slabost pro Mikaela Blomkvista a jen o něco menší pro Lisbeth Salanderovou, k srdci mi přirostly i další postavy tvořící původní Milénium. Dost těžce jsem proto zkousla jejich "zapůjčení" Davidu Lagercrantzovi (i když Šestka se mi docela líbila). Ale toto je už prostě krádež za bílého dne! Autorce se dostalo uznání za ostatní díla, ovšem její styl psaní absolutně není kompatibilní s Larssonovým pojetím. Příběh samotný je postavený na naprosto neuvěřitelné náhodě - všichni "potřební" se sejdou v jakémsi severošvédském zapadákově a události naberou spád. Kdyby autorka námět zpracovala bez putovních Larssenových hrdinům, mohl vzniknout docela slušný thriller. Toto ovšem není ani nastavovaná kaše - je to literární chucpe!
Původně jsem hvězdy udělovat nechtěla, ale co - když mám knihu poslat do propadliště, tak ať!
Četla jsem první tři díly Milénia, knihy, které napsal Stieg Larsson. Když jsem se zrovna chystala na čtvrtý díl série, který napsal David Lagercrantz, vyšla Dívka v orlích spárech. A protože jsem na pokračování od Lagercrantze viděla jen velmi málo pozitivních recenzí, skočila jsem rovnou na sedmý díl.
Za mě Dívka v orlích spárech rozhodně nejde porovnat s Larssonem, nemůžu říct, že by se mi příběh nelíbil a nezaujal mě, ale bohužel pro mě neměl tu správnou šťávu. Nedokázal mě udržet v takovém tom příjemném napětí. Naopak jsem knihu často odkládala.
Upřímně se mi nelíbí, že se Smirnoff drží postav z původní série. Možná, že kdyby vymyslela úplně nový příběh, nové postavy, nebylo by to tak prvoplánové. Ale upřímně, je nadlidský úkol vyrovnat se talentu Stiega Larssona.
Pokud jste ale milovníci Milénia, chybí Vám hlavní postavy a chcete si připomenou staré časy, určitě si knihu zkuste přečíst. Třeba naopak Vás nadchne a zaujme! Každopádně já se momentálně řadím spíše k nenadšené části čtenářů.
Slabší odvar predchádzajúcich častí, predvídateľné a miestami pridlhé. Millennium pre mňa týmto končí... bohužiaľ.
Nejsem žádný velký milovník severské krimi, ale Larsson mě chytil hned na poprvé. Velmi se mi líbilo i Lagercrantzovo pokračování. Proto jsem ani chvíli neváhal a vyzkoušel i tuto pokračovatelku. Bohužel kvalit předchozích zdaleka nedosahuje. Vlastní krimi zápletka není špatná. Asi bych dal i 4*. Ale to, že tam zapracovala hrdiny z Milénia beru jako komerční podpásovku a snahu přiživit se na této populární sérii. Vytvoření klonu Lisbeth ( její neteř není nic jiného) naznačuje, že toto parazitování bude mít i další pokračování.
Ale ne.
Dávám jednu hvězdu za to, že jsem se znovu potkala se skvěle Larssonem vymyšlenou postavou Mikaela a druhou hvězdu za setkání s Lisbeth.