Dívka v pavoučí síti
David Lagercrantz
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/535808/bmid_divka-v-pavouci-siti-66116c3c8a440.jpg
4
2210
2210
Milénium / Millennium série
< 4. díl >
Časopis Milénium má nové majitele a jeho kritici tvrdí, že Mikael Blomkvist kvůli syndromu vyhoření uvažuje o změně zaměstnání. Pozdě v noci Blomkvistovi zavolá profesor Frans Balder, přední odborník na výzkum umělé inteligence. Tvrdí, že má důležité informace o americké zpravodajské službě a že byl v kontaktu s výbornou mladou hackerkou, která se podobá někomu, koho Blomkvist dobře zná. Mikael doufá v exkluzivní reportáž, kterou on i Milénium tak zoufale potřebuje. Lisbeth Salanderová má jako obvykle své vlastní plány. Nadešel čas, aby se jejich cesty ještě jednou zkřížily.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno:
2015
,
OneHotBook
Originální název:
Det som inte dödar oss, 2015
Interpreti: Martin Stránský
více info...
Přidat komentář
Ze začátku jsem se nemohla do knihy začíst, pak jsem ale byla nadšena. Sice to nebyl Larsson, ale myslím, že autor se se svěřeným úkolem popral více, než se ctí a čtení mě opravdu bavilo.
Je tam Lisbeth, Je tam Michael Blomkvist, je tam Erika a je tam vlastně tak nějak všechno, co v Miléniu bylo a má být. A ono to i je jako milénium a přece není. Přiznám se, že jsem měla obavy, jak autor naplní odkaz ságy. Říkala jsem si, že to buď zvládne nebo to bude úplně propadák. Zvládl to a zvládl to na jedničku. Jen mi celou dobu běželo v hlavě, že to vlastně už není Milénium, že je to jiné. Ale on byl dost velký rozdíl už mezi jedničkou a ostatními díly Milénia. Sám Larson jako by vykrádal sebe sama a tady mu spíš někdo vzdal výborný hold a krásně navázal na jeho dílo. Ale až na ty poslední díly, ne na brilantní jedničku. Tak to totiž přesně je. Ta špetička dokonalosti prvního dílu Milénia tomu chybí, jenže ta chybí i dvojce a trojce. Takže: je to hold. Žije to vlastním životem, podobně jako všechny později napsané příběhy Arsena Lupina nebo Sherlocka Hollmese. Přitom to na původní ságu krásně navazuje a drží se to nádherně jejího stylu. Kdo má rád Larssona měl by si to rozhodně přečíst.
Rád vzpomínám na časy ze střední školy, kdy jsem maturoval, a místo maturitních otázek jsem v ruce držel Larssonovu trilogii. Je to určitý pocit nostalgie, která má v mých vzpomínkách své ucelené místo. Proto jsem byl neuvěřitelně rád, že se mí oblíbení hrdinové vrací. Kniha nebyla vyloženě špatná a už vůbec se nedá mluvit o propadáku. Měla své kvality i spád, ale bohužel už tu bylo hodně "všeho ostatního" a málo Lisbeth a Mikaela. Dále mi celkem vadilo, že se již neopakovalo to, co jsem v předešlých knihách miloval- hlavní duo již nebylo o krok před ostatními, ale pouze jaksi tápalo. Tudíž závěrem: Slušná knížka, lehké zklamání. Doufám, že do příště se autor polepší :-)
Základní námět - autistické dítě svědkem vraždy otce - fajn. Autor ovšem příliš frajeři s těmi matematickými poučkami. Lisbeth na úrovni zavražděného vědce-génia? Budiž. Ovšem causa Kamila, sebevražda pěstouna, nevlastní sestry a pěstounka, co u kafíčka vykládá mezinárodní top tajemství, na které policie ne a ne přijít .... tak, to už je celkem jiný žánr...přihlouplá telenovela. Jo a ještě mně tam štve ta dnešní "politická korektnost". Křesťané z východu jsou grázlové a vrazi, ostatní jsou super.
Úplně špatné to nebylo.Larssonovu trilogii jsem ale přečetla jedním dechem,což se u této knihy nestalo.Začátek mě poměrně nudil,dokonce jsem chvílemi přeskakovala řádky, konec byl vydařenější a měl určitý spád. Dívka v pavoučí síti je kniha, na kterou si za chvili ani nevzpomenu...průměr
Na knihu jsem se těšila, i když jsem k ní přistupovala trošku s obavou, jestli bude stejně dobrá jako předchozí díy. A musím přiznat, že mile překvapila.
Příběh má opět spád, dobrou zápletku, dobře se čte.
Takže za mne 100%
Samozřejmě že Lagercrantz není Larsson... Pokud by kniha vyšla samostatně a autor by nepoužil známé postavy, určitě by za svůj počin sklidil jen a jen chválu. A já si myslím, že si ji plným právem zaslouží. Děj má spád, určitě první polovina není příliš "počítačová" a závěr? Končit severskou krimi skoro happyendem, to tu ještě nebylo. Lagercrantz riskoval a já si myslím, že vyhrál!
Miléniu toto pokračování sahá sotva ke kolenům. Autor si vypůjčil některé z protagonistů, mnoho dalších postav přidává. Oproti Larssonovým hrdinům však jeho aktéři přímo šustí papírem. Jejich jednání mnohdy postrádá logiku, děj se posouvá kupředu těžko uvěřitelnou sérií náhod a chvílemi čtenář nevěřícně kroutí hlavou a říká si, že si z něj autor asi vystřelil. Toto se týká především Lisbeth - neuvěřitelné, co všechno dokáže. Střílí, skáče po skalách a pouhým pohozením hlavy vyřadí ze hry protivníka. A jen tak levou rukou stačí ještě vyhrát šachovou partii s uznávaným soupeřem, proniknout do počítačového systému mnoha institucí a rozluštit nerozluštitelný kód (pravda, za vydatné pomoci malého génia, kterého opakovaně zachránila před mnohonásobnou přesilou zloduchů). Co však knize chybí nejvíc? Larssonova schopnost vystihnout genius loci míst, kam čtenáře zavádí - mrazivého severu, krajiny kolem hlavního města i samotných ulic Stockholmu.
Musím říct, že mě Lagercrantz mile překvapil, první polovina knihy byla skvělá, ale řekl bych, že závěr byl hodně uspěchaný, jakoby se autor musel snažil vše nacpat do požadovaného počtu stránek. Každopádně skončila jen jedna epizoda a sága rodu Zalaščenkova má našlápnuto k další trilogii. Stejně mám ale pocit, že jsem narazil na několik faktických chyb, i když možná jsem jen dostatečně pozorně nečetl...
Svižný, čtivý, napínavý, ale také více černobílejší (dobří jsou více dobří a zlí více zlí) a místy trochu méně uvěřitelný. Pokud máte rádi Milénium, pak si toto musíte přečíst. Lagercrantz sice není Larsson, ale je jeho důstojným nástupcem.
Bomba! Pochybovala jsem, že je možné udržet vysokou kvalitu Larssonova Milénia, ale ono jo! :-)
Ano, je znát, že toto knížku nepsat Larsson, ale bylo fajn opět potkat Lisbeth a Mikaela. Námět byl netradiční a zajímavý a zpracování více než slušné. Jen Lisbeth už není takovou drsňačkou (což je škoda) a poslední věta knížky mě fakt rozčílila...Jinak palec nahoru, autor byl pod drobnohledem čtenářů a literárních kritiků celého světa a ostudu si určitě neudělal. Těším se na pokračování!
Méně syrové a temné než v uvodní trilogie. Vše je jasnější a více prvoplánové. Není to ale špatné a pěkně se to čte.
Já musím vyjádřit obdiv autorovi, že měl vůbec odvahu se pokračování zhostit. A za mě se ho zhostil hodně dobře.
Lagercrantz opravdu není Larsson. A jak by také mohl, když jde o úplně jiného autora. I když největší rozdíl mezi Larssonovým a Lagercrantzovým pojetím jsem asi zaznamenala v počtu Mikaelových milostných pletek, kterých tam tentokrát moc nebylo. :D Kniha je čtivá, postavy a příběh zajímavý, spolupráce Lisbeth s malým Augustem mě hodně bavila a závěr mě potěšil.
Určitě doporučuji přečíst. Prostě bych řekla, že "severští" autoři detektivky psát umí.
Zkrátka, člověk NEMŮŽE nesrovnávat… I když se mu stokrát nechce… (Ostatně, autor hozenou rukavici sebral z vlastní vůle – a musel tak s procesem "srovnávání" dopředu počítat.)
Vezmu to tedy velmi stručně: Larsson to není, ale "dost se to Larssonovi podobá".
Stylisticky snad ani nelze románu nic vytknout (ano, ani se tomu nechce věřit, ale autor opravdu UMÍ psát), horší je to s "příběhovou linkou", kterou Lagercrantz nechává kolem "osy x" oscilovat jen velmi váhavě. A tak zatímco v originální trilogii linie příběhu pulzuje jako profil trati horské etapy Tour de France, tady se vše příliš dlouho a okatě připravuje, což vede k tomu, že výsledný efekt mnoha scén často vyšumí do ztracena. A to autorovi "čtyřky" vyčítám ze všeho nejvíc: onu určitou "rozvolněnost" vyprávění bez výrazněji (a nápaditěji) vygradovaných pasáží.
Ale jinak solidní počtení – a (u mě) příjemných 75%!
Myslím si, že se pokračování Milénia Davidovi Lagercrantzovi vydařilo na jedničku, kniha se mi velmi líbila a byl jsem rád ,že se opět mohl setkat s Lisbeth a Mikaelem. Taky nechápu to srovnávání autorů. Tuhle knihu nenapsal S. Larsson a s tím jsem do čtení také šel .Paráda a těším se snad na další pokračování.
Ano není to Larsson, ale myslím si, že se spisovatel Lagercrantz zhostil pokračování Milénia velice dobře. Je to stejně čtivé jako Milénium od Larssona a rozhodně tato knížka stojí za přečtení.
Jsem ráda, že toto pokračování vůbec vzniklo. Obdivuji odvahu autora pokračovat v takové sérii. Knihu jsem jen těžko odkládala. A doufám, že přijde pokračování, jak naznačuje ne úplně uzavřený konec.
Autorovy další knížky
| 2015 |  Dívka v pavoučí síti |
| 2017 | Muž, který hledal svůj stín |
| 2019 | Dívka, která musí zemřít |
| 2022 | Temnota |
| 2014 |  Já jsem Zlatan Ibrahimović |
Tři odpoledne. Přesně tak dlouho mi trvalo dostat se do konce. Ani jsem nezaznamenala změnu autora. Lisbeth na straně dobra a tentokrát se objevila i její sestra. Myslím, že to byl dobrý tah. V předešlých dílech se o ní nepsalo a tak ji teď mohli postavit na stranu zla, místo Zalaščenka. Dvě sestry, dvojčata a každá naprosto jiná. Ale to si můžete přečíst sami. Za mě je to zdařilé pokračování a srovnala bych jej se třetím dílem, který mě osobně oslovil nejvíc. Co víc, autor nechal otevřený konec, třeba se dočkáme dalšího pokračování