Divné děti a smutná kočka
Petra Soukupová
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/536791/bmid_divne-deti-a-smutna-kocka-66240d069d961.jpg
4
120
120
Klub divných dětí série
< 2. díl
Co když ta smutná kočka patří opravdické čarodějnici? Prázdniny jsou už pomalu na odpis, ale na Milu s Petrem ještě čeká pořádné srpnové dobrodružství. Milini rodiče si totiž pronajali chalupu na venkově, kde dvojice svérázných kamarádů narazí na pár podobně „divných“ dětí ze sousedství. Luisa sice možná tak úplně ujetá není, jenže o to zvláštnějšího má ta kudrnatá cácora bráchu: Eliáš neumí lhát a taky nerad dělá, co se nesmí, a když se mu něco nelíbí, co chvíli se prostě zasekne nebo rovnou zdrhne. Mila s pořádně proříznutou pusou i její věrný stín Petr si však rychle získají sympatie obou malých domorodců, a jakmile jim cestu zkříží nevšední kočka se smutným výrazem, pustí se ve čtyřech do pátrání po jejím majiteli. Indicie vydolované z nepříliš sdílných vesničanů je nakonec dovedou k domu staré paní Machové, která se už dlouhé roky straní lidí a o níž po vsi kolují děsivé historky… Pokračování úspěšného Klubu divných dětí, jehož sympaticky nedokonalí malí hrdinové nadchli mnohé vrstevníky z řad čtenářů i posluchačů.... celý text
Romány Literatura česká Pro děti a mládež
Vydáno:
2024
,
OneHotBook
Interpreti: Kristýna Ryška , Matyáš Valenta , Max Dolanský , Patricie Solaříková Pagáčová , Tereza Marečková
více info...
Přidat komentář
Bylo to fajn prázdninové dobrodružství, vonělo horkým létem, které děti trávily na pronajaté chatě s Milinými rodiči. Bezstarostné poletování po vesnici s partou kamarádů, hledání a řešení záhad, ale i dětská trápení a trable, to vše zde najdete. A jelikož je to Petra Soukupová, najdete zde i její typický rukopis. Jen prostě KLUB DIVNÝCH DĚTÍ nastavil pro mě laťku moc vysoko.
Druhý díl Divných dětí byl stejně skvělý jako ten první. Přečetla jsem ho za jeden den a i když obsahuje témata k zamyšlení, zbyl ve mně po dočtení takový hezký hřejivý pocit.
Asi to bylo tím, že se děj odehrává v létě, který voní svobodou a dobrodružstvím, vodou, zmrzlinou a ledovou tříští, lesem a zralým ovocem. Je dlouho vidět a spát se chodí pozdě. I já si ještě pamatuju dobu, kdy se řeklo: V pět za barákem a šlo se. Žádný sáhodlouhý debaty skze smsky a sociální sítě :)
Taky se mi líbilo, že se postavy rozvíjejí, zájmy i priority se odlišují a tím se mění i povaha celého přátelství. Je to zkrátka stejné, jako ve skutečném životě.
Opět tu máme téma odlišnosti, kontrast mezi životem ve městě a na vesnici, předsudky nebo chování rodičů, od kterého se následně odvíjí chování dětí. Nutno podotknout, že způsob, jakým Petra Soukupová dokáže proniknout do dětské povahy i duše, je naprosto perfektní.
Oba díly se mi moc líbily a rozhodně je můžu ke čtení doporučit :)
Příběh je sice primárně cílený na middle grade čtenáře, ale může hodně předat i dospělým, především pak rodičům!
Stejně jako v prvním díle dokázala autorka neskutečně dobře zpracovat příběh z dětské perspektivy. Od těchto knih neočekávejte žádný strhující příběh, děj tady není to primární jde o úžasně propracovaný vhled do duše dítěte a dětského vnímání světa. Nějaké dějová linka tady však samozřejmě je a za mě se o kus lepší než v prvním díle, kde mi vývoj druhé poloviny knihy úplně nesedl. Tady příběh působí uceleněji a dokončeně.
Obrovskou radost mi na knize dělají tři hlavní věci. Jednak samozřejmě onen zmiňovaný vhled do dětské duše, ale dále taky to, že pojednává o důležitých tématech s naprostou lehkostí a bez nálepek. Jedna z nových postav trpí dle mého názoru poruchou autistického spektra, ale nikde to není explicitně vyjádřeno, prostře je jen jiný, stejně jako třeba Mila s Petrem. A dále pak zmínění toho, že je jedna z postav asi přitahována druhým pohlavím, aniž by kolem toho bylo haló jelikož přece o nic nejde! Žádné lgbt+ nálepky na knize, žádné velké drama v ději je to přece normální. Tohle bylo pro mě opravdu pohlazení po srdíčku.
Jediné, co mě na knize opravdu mrzí je, že na začátku odstřihla postavu Katky. Její odjezd z chalupy byl sice logickým chováním této postavy, ale dle mého by bylo velmi zajímavé, a hlavně důležité tuto postavu sledovat i nadále. Kapitoly z chalupy se mohly prolínat s Katkou doma. Její příběh toho mohl hodně předat a mrzí mě, že byla takto odstřihnuta. Doufám však, že autorka chytá další díly této série a Katka se ještě nějakého vývoje dočká.
Pro rodiče, vedoucí dětských kroužků jakýchkoliv typů a učitele a vychovatele jakéhokoliv rodu skoro povinná četba - děti potřebují mít svá tajemství a svá dobrodružství a jsou velmi různé (ty děti). Z hlediska děje se jedno dítě podivně ztratí z děje, ale budiž. A pro divné děti povzbuzující četba.
Druhý díl je stejně dobrý ne-li lepší než první díl. Zažíváme nová dobrodružství s Petrem a Milou. Katka se tam také mihla. Ale Petr s Milou jsou s rodičema Mily na chalupě poslední den prázdnin a tam se seznamují s dalšími dvěma dětmi, sourozenci Luisa a Eliáš.
Na obou zahradách se potuluje kočka, která vypadá smutně a hladově. Společně se rozhodnou, že najdou majitele kočky. Rodičům se jejich potulování v cizí vesnici moc nezamlouvá, ale nakonec je pustí obě maminky.
Potkávají lidé z vesnice před obchodem nebo zvoní u dveří. Nikdo ale o kočce nic neví. Zato se dozvídají o staré paní, o které nikdo nemluví hezky a varují je před ní. Celkově ale nejsou moc přátelští a děti láká dozvědět se pravdu. A kočka přece musí někomu patřit
Při svém pátrání se jim stanou věci, které nemohou říct rodičům, nelžou, jen neříkají celou pravduDruhá půlka byla jedním slovem nádherná. Divné děti jsou prostě jen vnímavé děti a chovají se mnohdy mnohem líp než “uvědomělý dospělý “. Fandila jsem jim a doufám, že se s nimi někdy znovu potkám, až budou chtít napravit nějakou zlou věc, kterou dělají dospělý.
Klub divných dětí byl úžasný a ráda bych toto ocenění připnula i ke dvojce ale bohužel...
S touto knihou jsem si vůbec nesedla..
Vůbec jsem nepochopila jak ...
nevím jak to mám říct...
Na začátku tam byla Katka- že jo?¨
Jak to že potom nějak (absolutně netuším jak) zmizela?
Prostě se o ní přestalo psát...
Docela mě zamrzelo že Katka už nebyla jednou z nejhlavnějších "hrdinek" z knihy.
Koneckonců má ráda knihy jen o malilinko méně než já...
;)
Volné pokračování Klubu divných dětí, který se mi hodně líbil.
Mila a Petr tráví poslední týden prázdnin na pronajaté venkovské chalupě a díky kočce, která vypadá, že je ztracená, se skamarádí se sourozenci z vedlejší chalupy, Luisou a Elím.
Ač mám knížky Petry Soukupové velice ráda, v tomto případě k úplnému souznění nedošlo.
Místy mi bohužel připadalo, jako by ta knížka byla šitá trochu horkou jehlou (proč se vůbec na začátku knihy objevuje Katka, když pak hned druhý den odjede a nikdo si na ni už ani nevzpomene? proč se u úvodních jmen v podkapitolách objevuje jméno Elí, ale v několika případech i Eliáš?).
Dále mi moc nevyhovovalo tempo vyprávění: zdálo se mi, že první polovina se tak nějak táhne, děti střídavě nacházejí a ztrácejí kočku, kolikrát i ty dialogy mi zněly prázdně, druhá polovina je více dějová a dobrodružná, nicméně...
... nejspíš jsem stará, zaprděná, mravokárná matka, ale mně se moc nelíbí některá ta "mravní" poslání, jež knížka přináší... Schválně škodit nepříjemným starým lidem tím, že jim děti strčí do blízkosti domu čerstvě staženého králíka, mi nepřipadá úplně oukej, stejně jako to, že děti nechají v chalupě starou paní se zlomenou nohou zajištěnou amatérskou dlahou, byť si to ta paní sebevíc přeje...
Jsem zvědavá na další recenze a postřehy, třeba to děti budou všechno vnímat celé trochu jinak a já jako dospělý spíš vidím jen ty problematické věci...
Hodnocení: 3,5* z 5*
Autorovy další knížky
| 2020 |  Věci, na které nastal čas |
| 2009 | Zmizet |
| 2017 | Nejlepší pro všechny |
| 2015 |  Pod sněhem |
| 2022 | Nikdo není sám |
Jedno léto, jedna kočka,jedna vesnice a k tomu parta čtyř dětí toužících po dobrodružství. Každé dítě bylo jiné, každé mělo nějaký menší či větší problém, ale dohromady jim to fungovalo. Je to taky o tom, jak lidé odsoudí člověka aniž by o něm něco věděli, zkrátka jedna paní povídala. Možná bychom se občas měli učit od našich dětí.