Kříže
Jiří Kulhánek
Divocí a zlí série
< 4. díl
V závěrečné části své ságy Divocí a zlí Jiří Kulhánek, v současné době jeden z nejlepších českých spisovatelů sci-fi, brilatně ukončuje své dílo. Patejl se zúčastní závěrečné bitvy mezi dobrem a zlem, minulost se musí spojit s budoucností, aby vznikla přítomnost...
Přidat komentář
Kříže už byly úplně mimo, tahle tetralogie nebyla nějak skvělá ani na začátku a sestupnou tendencí se dostala až do úplných technomagických sraček...
(zkopirovano z hodnoceni jednicky) Tetralogii Divoci a zli jsem precetl na jeden zatah. Kulhanka jsem neznal, ale obcas nekdo v komentarich na Kotletovy knihy psal, ze Kotleta je napodobovac a slaby odvar promakaneho Kulhanka... Nu, Kotletu mam rad, tak to bych se mel seznamit i s "predlohou", ze jo?
Ruku na srdce, kdyby mi nekdo rekl, ze v teto saze vystupuji mimozemstani, cestovani casem, stari bohove, zombici, upiri, mysteriozni Merlin, superhrdinove, pirati a mafie, tak jsem do toho asi nesel. Chybely snad uz jen ninja zelvy (aha, Hnusak je vlastne mutant!), takze jen ti ninjove... Ve finale dost sileny gulas, ktery teda podle me v celku az tak skvely nebyl... :(
Ctverka je jednoznacne nejslabsi. Prijde mi, ze autor uz mel co delat, aby posbirl vsechny rozehrane linie a upletl z toho nejaky ..."bic". Podle me to bylo hodne nasilne, urcite ne prekvapive a ty "Oponove" flashbacky spolecne s alternativnimi budoucnostmi, nad kterymi se hrdina porad zamyslel, byly hodne nudne (porad se jen valila nejaka "armada" a lidstvo proti ni posilalo nejake stroje...). Vizual by to asi byl dobry (a la Star Wars, Mad Max...), ale suchoparny popis me fakt nebral...
Navic me dost otravila promena charakteru hlavniho hrdiny. Od sympatickeho ranare, ktery se moc neohlizi na ostatni, pres jeste sympatictejsiho "spravnaka" po moralizujiciho "boha" az k alibistickemu prospecharskemu politikovi... :(
Nerikam, ze to nebylo promyslene, ale za srdce me ten vyvoj nechytil
Přečetla jsem celou sérii, prvním dílem jsem se ze začátku prokousávala dlouho, ale pak se mi to začalo líbit. I další dva díly byly čtivé, napínavé. Poslední jsem chvílemi nechápala,ale statečně přečetla.
Závěrečná část tetralogie přináší nové postavy, nová poznání hlavního hrdiny. Patejl dokonce vystoupí v TV a mluví a vysvětluje: "Práce s národem není vůbec jednoduchá. Plynule jsem přešel k nejklasičtějšímu propagandistickému postupu: UKAŽ NEPŘÍTELE." Co mi to jen připomíná? Kulhánek je prostě nadčasový.
Když se v ději literárního díla nebo ve filmu objeví puška, tak pak někdy spustí. Zde se objevila zmínka o Kelly Family. Taky spustili... :-) Ti, co se jeví jako nepřátelé, jsou spojenci a naopak. Staří známí se vracejí, zpravidla v jiné podobě, a boj pokračuje. Je mi trošku líto, že se neobjevilo mé oblíbené stvoření z prvního dílu, ale kdo ví, třeba bylo v budoucnosti nebo bude v některé z minulostí případně bude bylo v nějaké přítomnosti. Neboť "čas je jen hrst listí ve větru."
Poslední diel série uzatvára (skoro) všetky dejové linky a prinesie zaujímavé odhalenie na tému skutočnej Patejlovej identity. Za mňa dôstojná bodka za sériou.
Tohle už se hodně nepovedlo. Možností, jak uzavřít pomyslný dějový oblouk a jak svést osvědčené hrdiny, jako Hnusáka, Elvíru, Veroniku a další do zdárného konce a reunionu s Patejlem, se nabízela celá řada. A ve všech představitelných případech by to dopadlo neskutečně nabušeně, vygradovaně, a super-akčně epicky. Prostě tak, jak celá série začala. Ale to jen asi v mojí hlavě.
Možná na to má trochu vliv moje nenávist k cestování časem a upírům, kdy obou složek je zde požehnaně. Cestování časem bylo i v prvních dílech, jasně, ale tam mi to vzhledem k logickým, dějově dobře zakomponovaným nápadům, které se hrnuly jak blázen a šílené akci a humoru, vůbec nepřipadalo jako něco rušivého.
Ale tady už to byla hrůza. Kulhánek se do toho všeho neskutečně zamotal a udělal z knihy ukrutný mišmaš všeho možného. Akce tady je pořád, ale taková už prostě jen aby byla - není v kontextu žádné významné události, žádného napětí a prostě jsem vůbec už neměl pocit, že o něco jde. Byla z toho jedna velký fantasmagorická kokotina, kdy už mi bylo úplně jedno jak to celé dopadne, jen jsem to chtěl dočíst a mít to z krku. Na konci knihy, jakože úplně na konci, to celé kapku smysl dalo, ale tak tak chatrně, konec byl úplně na prd a zbytek knihy, co se týče vyústění příběhu všech propletených dějových linek, mi připadal jakou zoufalá improvizace, kdy ani sám autor netušil, co s tím udělat.
Musím se ale přiznat, že mě neustále zajímalo, co bude dál. Horší už je, že prvek očekávání byl naprosto vždy vystřídám prvkem zklamání. Jednu hvězdičku tedy dávám spíše za humor, který nechyběl a za...ani už nevím co. Úplně na podložení skříně tahle knížka nebyla, ale naprostá blbost a zpatlanina bez smyslu ano.
Přemýšlím, jak závěr série hodnotit. Oproti trojce byl čtvrtý díl hodně dobrá jízda, dost koleček zapadlo na své místo v soukolí děje, ale nakonec mi úplně poslední stránky připadly, že zůstalo až moc nezodpovězených věcí a konec byl takový hodně otevřený. Sice jde o jiný typ literatury, ale z konce mám podobný pocit jako ze Vzpomínky na Zemi, kdy v podstatě též závěrečný díl byl bomba, ale posledních pár stran nepřineslo konec dle mého gusta. Ale na odlehčenou, tortura prostřednictvím Kelly Familly by měla být zakázána Ženevskými konvencemi. Až mi bylo Zářícího líto :)
Skvělé zakončení výborné série, spousta akce, humoru i překvapivých zvratů, ani chvíli jsem se nenudil.
no a je tu koniec čo dodať
elvírka andílek hold nemala dlhú trvácnosť len škoda že sa neobjavil dolfik inak trochu ma sklamal ten koniec keď už pobili čo šlo autor to dosť divne ukončil no ale aspoň večinu vecí vysvetlil nie všetko no ktovie či to nebude pokračovať :-) za mňa kniha ok celá sága super odporúčam
Zde napíšu všechny své pocity z této knižní série. Ať si říká kdo chce co chce Noční Klub není Kulhánkova nejlepší série. Divocí a zlí jsou lepší. Postava Patejla je nemilosrdný brutální řezník který nedělá nic jiného než masakruje všechno co mu přijde do cesty. Nejsou tam žádné zbytečné vedlejší postavy které ho zdržují, otravují nebo ve všem předčí jako v Kulhánkovo ostatních knihách. Patejl je sám proti celému světu a celý svět rozjebe ve velkém stylu dokud se nestane Masivně přesílenou postavou. Miluju tuto knižní sérii. Škoda že není pátý díl kde by se ukázalo co se stalo po tom otevřeném konci. Dokonalé dílo.
2019/7
Začátek super, konec taky. :D Ale ten prostředek mě moc nebavil. Patejl si pořád není jistý, kdo že to je a co má udělat. Mezitím dostává nakládačku z různých stran a statečně přežívá. Ale to je tak, že co pět stran, to trhne nějaký svůj rekord. Jestliže se na straně 100 otočí nejrychleji v životě, tak na 105 ještě dvakrát tak rychleji. A na 110 znovu... No nic, stejně byla to jízda. Deset spravedlivých - super.
Tak a pribeh Patejla je u konca aj ked pre sameho hrdinu len to najhorsie zacina. Zaujimavy zaver, podla mna by sa dal napisat aj dalsi diel, ked ze to skoncilo tak otvorene, ale Kulhanek pravdepodobne nechal miesto citatelom nech si ho domyslia. Posledny diel bol z mojho hladisla najlepsi, prinasa comeback niektorych postav a hrdina proste nie je taky 100% kladas, aj ked Patejl o sebe vzdy tvrdil, ze nejak makkne. Tesim sa na dalsie Kulhankove diela.
Tak závěr přinesl odpovědi na pár otázek. Myslím, že je to důstojné zakončení zběsilého příběhu.
Poslednému dielu už musím znížiť hodnotenie, lebo Kulhánek tie závery románov aspoň z môjho pohľadu nejako nezvláda. Z väčšiny je to stále šliapajúci priemyselný mlynček na mäso plný divokej streľby, bezuzdných masakrov, vyletujúcich mozgov a očných buliev, do toho upíri, zombíci, alchymisti, kultisti, emzáci... proste všetko, vrátane psychického mučenia žiarivého boha hudbou Kelly Family. Tá šibnutá preplácanosť paradoxne udržuje aj šibnutú časovú zápletku celkom prijateľnú. Tentoraz sú však Kulhánkovi alchymisti nezvykle za dobrých a upíri za takých sráčov. Taktiež Veronika a jej tisícročná story prekvapila a snové apokalyptické sekvencie pred "oponou" boli pôsobivé. Stretnutím s temným bohom v kravate to celé vyvrcholilo a potom už sa len nejako rozplizávalo. Meganadupaný superPatejl sa len tak zo srandy pohrával s kyberkentaurom aj križiakom, čím úplne pochoval akúkoľvek divácku satisfakciu z vítazstva a súboj s nekonečnou emzáckou armádou jeden na všetkých bol tak absurdný až vlastne nestál za nič. Na záver potom prekombinované náboženské drísty, rozprávkovo naivné ďakovačky duchov, spájanie rôznych časov a dimenzií a Merlin/Satan variaci tatrgel. Tých posledných asi 50 strán potrebovalo upustiť spirituálnu paru na nejakú ľudským mozgom prijateľnú úroveň
První polovina knihy hodně připomínala předcházející díl, ale druhá část byla mnohem lepší a závěr se mi moc líbil.
Kulhoš nezklamal! Šílené možnosti, zběsilá akce, jenom ten třetí díl se přes všechnu akčnost docela táhl, asi jako pořádná zima, když musíte prohazovat chodník, než se člověk prodral hromadou mrtvol, už mu autor naděloval další. Po čase to unaví. Závěr mě pobavil - přesně, jak jsem předpokládala, jenom Merlin jako Satan a konec ve stylu Posledního hrdiny mne mile překvapil. Co se mi nelíbilo, byl harlekýnovitý konec s Veronikou, přišlo mi to trochu mimo mísu... A chybí mi pées!!!
Pro všechny, kdo neskousnou bylo-nebylo a bude nebude: kupte si učebnici matematiky pro střední školy, Kombinatorika, pravděpodobnost, statistika (vydavatelství Prométheus) a pomalu začněte se studiem chaosu, ať v tom máte jasno:-) My ostatní kulhošovci si to užíváme:-)
Jestliže jsem při čtení předchozího dílu Divokých a zlých zapochyboval, že jsem ještě schopen sledovat, kamžeto všechno spěje, ve čtyřce jsem se už ztratil úplně. Ze všech těch bylo-nebylo, je-není, bude-nebude, mohlo by být, světů za Oponou, kouzelníka Merlina, mrtvých-nemrtvých, upírů, kyborgů a vím já čeho ještě jde skutečně hlava kolem. Ještěže neubylo Patejlova krvavého řádění, protože na co jiného už se spolehnout, když ne na jeho vražedný apetit. Jen ten konec mi nějak nejde pod vousy.
Štítky knihy
cestování časem budoucnost české sci-fi
Autorovy další knížky
2002 | Noční klub. Díl první |
2011 | Vyhlídka na věčnost |
1996 | Dobrák |
1995 | Vládci strachu |
2003 | Noční klub. Díl druhý |
(SPOILER) Kdo se dočtete až na konec tohoto (čtvrtého) dílu, možná pochopíte, proč zrovna tuto ságu miluji ze všech kulhánkovin nejvíc. Ten závěr je nejen překvapivý, ale pro mnohé na Kulhánka překvapivě filosofický (my, co jsme četli "Tak tedy Heil Hitler, ty svině", ovšem víme své).
Všechno naprosto dokonale zapadne na své místo, každé mučení i smrt v předchozím ději měly svůj hlubší smysl. Také mají své velmi významné úkoly nemrtví pronásledující Patejla (v něčem tento aspekt připomíná severskou mytologii), alchymisté, upíři, navrátivší se Veronika i znovuzrození Hnusák s Elvírou. Zářící Spasitel dostal přesně to, co si zasloužil (nebuďte měkoty, zasloužil si to), ovšem ta scéna se Satanem ukřižovaným na konci času je vážně mega epická. Pravda, někomu možná může jít hlava kolem ze všech těch alternativních budoucností, se kterými jsme seznamováni, já jsem si je však nesmírně užívala.
A samotné makabrózní finále? Kdo z nás by nechtěl vidět počátek (či snad konec?) času, kdy "oceány krve narážejí na útesy z kostí"!?
Kromě černočerného humoru v posledním díle nechybí ani zatraceně politicky nekorektní hlášky - zaujala mě zejména ta o mentálně postižených dětech: "Na první pohled nebylo vidět rozdílu mezi nimi a jejich gumovými zvířátky. Na druhý pohled jste zjistili, že gumová zvířátka mají inteligentnější výraz v obličeji a neslintají."