Divočina - Povídky pro Duhu

17.04.2021

Když to vezmu celkově ,tak mě kniha nějak nechytla až na několik povídek. Nejvíce mě zaujali : Z lesa - Miroslav Pech, Melinda - Jiří Kratochvíl, Tři třicet tři - Vladimir Arsenijevič a celkově pro mě nejlepší povídka z celé knihy je : Poté - Jakuba Katalpa. Co se mi na knize hodně líbilo, jsou ilustrace.

16.09.2019

Vzala jsem Divočinu do ruky kvůli Bolavé (kterou mám ráda) a Mornštajnové (abych na krátkém textu viděla styl, který tolik lidí nadchnul), jinak bez očekávání. Možná i proto jsem byla příjemně překvapená, třetina povídek je nadprůměrně dobrá a navíc má každá povídka krásnou ilustraci, ze které je znát, že ilustrátorka text četla a podařilo se jí vystihnout jeho spodní tón.
Téma divočina vedlo velkou část oslovených autorů k lyrice, povedených povídek-obrazů je několik (nejúplněji Malijevského Bouřka, ale velmi dobře i Horákové Pod hladinou), jiné trochu narušuje snaha dostat na pár stránkách k lyrice i poučení, které bývá prvoplánové. Nejčastějším problémem obecně je chabá pointa, ale i slabší kusy mě bavilo číst, jen jsem byla na konci více čí méně zklamaná.
Zaujalo mě, kolik autorek se věnovalo mateřství a jak opsaly celé spektrum možných pohledů - od tradičně přírodního (Rudčenkové Malinový vrch) přes problémové, ale nadějné vztahy (Vlasákové Švy), po tabuizované otázky protipřirozené a protipřírodní (Šimůnkové Špatné dítě, které je pro mě vrcholem celé sbírky).
Většina epických povídek je vztahových, tím víc potěší pár žánrových odboček - překvapivě se víc podařily horory, sci-fi, o které si téma říká, přišlo zkrátka; Kratochvílovy povídky doplatily na nenápaditou a násilně vtipnou pointu, Cigan napsal spíš společenskou anekdotu ve sci-fi převleku.

Zajímavý výběr autorů různých generací a stylů (jen trochu škoda převahy žen, když se tolikrát probírá ženskost, uvítala bych i něco o mužnosti), na tématickou sbírku vysoká kvalita a krásná výprava. Divočina se povedla.

08.07.2019

Knížku jsem popadla v knihovně a doma se rozmýšlela, zda ji vůbec číst. Ale odložit ji by byla opravdová škoda. Sice několik povídek bylo za mě naprosto mimo (Šofar, Kratochvíl, Balla), pak několik takových neurazí nenadchne (Hahn, Bellová, Toman, Cigan). Ale pak jsem v ní našla několik opravdových perel!! Mornštajnová mě zaujala zajímavým námětem v povídce Mravenci, Knappová mě dostala naturalistickým nádechem smrti v povídce Návštěvníci a Vlasáková vztahem matka/dcera a dotekem temnoty. No ale největší poklady téhle knihy jsou za mě povídka Malinový vrch Kateřiny Rudčenkové, tam se mi strašně líbilo téma plodnosti žen, menstruace atd., moc by se mi líbila na tohle téma i celá kniha a povídka měla super erotický nádech. Pak Jakuba Katalpa a její zpracování černobylské tématiky také úžasné! No a nakonec Anna Bolavá, jejíž povídka Rybník pod hřbitovem mě okouzlila mrazivou atmosférou a překrásným jazykem! A tohle mě na povídkových sbírkách baví, že nikdy nevíte, jaký poklad objevíte! Díky třem nejlepším povídkám dávám 4 hvězdy!

15.06.2019

Některé povídky slabší, jiné silnější. Výsledek není špatný. Brilantní povídky, jak se dalo čekat, od Katalpy, od Bolavé, naprosto zklamala Mornštajnová i Bellová. Naštěstí jsem měla z knihovny, asi bych si ji nekoupila. Dá se přečíst za jeden večer, takže plus :)