Dlouhé bílé sucho
André Brink
https://www.databazeknih.cz/img/books/83_/83838/bmid_dlouhe-bile-sucho-VkU-83838.jpg
4
24
24
Román z Jihoafrické republiky je příběhem bílého učitele, který ztratí víru ve společenský pořádek své země, když pátrá po událostech kolem smrti dvou černochů, obětí násilí policie.
Literatura světová Romány
Vydáno: 1985 , OdeonOriginální název:
A Dry White Season, 1979
více info...
Přidat komentář
Téma je dobré, vyprávění v první polovině také, pak mě kniha začne děsit a Ben se chová opravdu děsivě. Tedy reaguje na chování vládnoucí třídy. A je to náročné.
Tuhle knížku jsem poprvé četla v době, kdy mi bylo asi dvacet let - celý život před sebou, plná ideálů, ale i obav, jak to s mou vlastí, ve které už více než 10 let sídlila dočasně umístěná spřátelená armáda, bude pokračovat dál. O Jihoafrické republice jsem věděla jen z novinových článků, kde se politika apartheidu skloňovala ve všech pádech. Ale protože mě mí rodiče už dávno upozornili, že "Rudé právo lže, jako když tiskne", brala jsem je s rezervou (ty články samozřejmě).
Ale jen do chvíle, kdy jsem dostala od mámy tuhle knihu a přečetla jsem si ji. Dlouhé bílé sucho, jakési investigativní novinářství v knižním provedení, tedy styl na počátku 80.let ne zrovna běžný. Čtivější než tehdy dostupné detektivky a navíc napsaná bělochem, který se v té zemi narodil a prožil tam celý svůj život. Vyklubala se z toho má celoživotní láska - přečetla jsem všechny autorovy knihy, které se u nás daly sehnat, a pravidelně se k nim vracím. Patří k těm dílům, která nestárnou - kupodivu ani svým stylem, a už vůbec ne obsahem.
"Vždyť víte, jak je lidská paměť krátká. Myslí to dobře, ale ve světě, který viděl Hitlera a Biafru a Vietnam a Bangladéš, život jednotlivce moc neznamená. Lidmi pohne jenom kvantita, něco většího a senzačnějšího."
Kolik zemí bychom dnes mohli dopsat na ten příšerný seznam: Čínu, Kambodžu, Zimbabwe, Rhodésii, Somálsko, Sýrii . . .
Autorovy další knížky
| 1985 |  Dlouhé bílé sucho |
| 1982 | Okamžik ve větru |
| 1986 | Řetěz hlasů |
| 2005 |  Odvrácená strana ticha |
| 1981 | Pohled do tmy |
Velmi zajímavá kniha, která čtenářům umožní udělat si alespoň rámcovou představu o rasové segregaci v Jihoafrické republice sedmdesátých let minulého století. Občas trocha cestopisu, pár historických vsuvek pro lepší pochopení souvislostí, několik pokusů o filosofii a zejména pozoruhodný styl vyprávění, spočívající v neustálém střídání er-formy s ich-formou.
PS - Od ledna zkouším postupně přečíst - pěkně popořadě od Amise až po Zweiga - všech 46 knih ze skvělé odeonské edice Galerie moderních autorů. Taková čtenářská výzva, jen trošku početnější.