Dlouhý návrat
Andrew Krivak
https://www.databazeknih.cz/img/books/16_/169323/bmid_dlouhy-navrat-8Pm-169323.jpg
4
70
70
Dlouhý návrat je nesmírně poutavý, poetický i drsný příběh Jozefa Vinicha, slovenského pristěhovalce, který se po rodinné tragédii vrací se svým otcem z Colorada zpět do Košic. Narukuje do rakousko-uherské armády, přežije boje na Piavě a skončí v italském zajetí. Po mnoha peripetiích se navrací domů. Jeho cesta však nekončí – v Praze si vyřídí americký pas a definitivně opouští válkou zpustošenou Evropu. Sugestivní příběh, připomínající Anglického pacienta i Cold Mountain, ukazuje nejen „zapomenuté“ události první světové války, ale především sílu lidského osudu a vůli přežít i za mimořádně obtížných okolností.... celý text
Přidat komentář
Strohým a úsporným jazykem podaný životní příběh Jozefa Vinicha, amerického Slováka mě velice zaujal. Je popisován tak nějak nezúčastněně a o to více působí drsně a syrově. Útlou knihu je třeba číst soustředěně, protože za napsanými slovy jsou myšlenky, které nutí k zamyšlení. Je to moje první setkání s knihou o odstřelovačích v 1. světové válce, když nepočítám epizodu v knize Františka Niedla Poslední batalion. Výběr snajprů, škola i bojové nasazení bylo podáno výborným způsobem. Autorovi jsem ale nevěřil týdny stoupání do hor do předsunuté pevnosti a nevěřil jsem pozice na pahorku Montello o Velikonocích 1918 - o tento kopec za řekou Piavou se bojovalo až při červnové ofenzívě. To jsou ale drobnosti, které mohu přičíst jeho literární licenci.
Příběh má výborný doslov Marka Fapša z kterého vybírám:
"... hranice mezi hrdinstvím a zradou nebyla v zobrazené době zcela jasná. Jinak řečeno, teprve výsledek války určí, kdo je kým."
"Každá strana, vítězové i poražení, hledala ve válečném konfliktu smysl. Ať už jde o příběh porážky dobré věci, nebo o vítězství spravedlnosti. Takové utrpení, jaké svět neviděl, přece smysl mít musí. Má, avšak získává ho až zpětně."
"Některé státy pocítily hořkost porážky, jiné slavily vítězství. Někteří vojáci byli oslavováni jako hrdinové, jiní nikoli, další měli být postupně upozaďováni. Začaly se psát dějiny Velké války, začal boj o její smysl. Aby mohl být vytvořen "správný" obraz (na jakékoli straně), nestačilo jen vhodné věci připomínat, muselo se především zapomínat."
Knížce dávám všechny hvězdy a upřímně ji doporučuji k přečtení.
Velice vydařená prvotina potomka slovenských emigrantů.Příběh Jozefa Vinicha
zachycuje zejména prvních dvacet let minulého století-dětství,kdy bačoval se svým
otcem,Velkou válku prožitou na italské frontě a poté téměř mccarthyovský návrat
na Slovensko-je strhující četbou.Velmi zajímavý je především pohled na První
světovou válku,relativizující jakékoliv rozdělení na"dobré a špatné",vzdálený
jednostranným historickým interpretacím
Silné, neobvyklé a ve své věcnosti až surové čtení, které ocení spíš mužští čtenáři - i když na své si přijdou i čtenářky se zálibou v Remarquovi či Hemingwayovi. Válečný a existenciální cestopis Jozefa Vinicha, přesídlence do Uher narozeného v Coloradu, který strávil dětství s otcem a nevlastním bratrem Marianem Pesem v uherských Pastvinách. Po odstřelovačském výcviku v Klagenfurtu prošel mezi lety 1916-1918 málo známou sočskou frontou, od slovinské Gorice přes italské Tridento až po osudovou Piavu. Cestou byl účastníkem bitev, bojů v zákopech a coby ostrostřelec nikdy nekončícího čekání na nepřátelskou kořist, mezi všudypřítomnou Smrtí, špínou a beznadějí ztratil bratra a prsty na ruce. Po skončení prohrané Velké války se dostal coby válečný zajatec do vězení na Sardinii, po propuštění v roce 1919 prošel přes Uhry a Maďarsko, cestou dočasně zachránil před smrtí těhotnou Cigánku a později jejího syna, aby překročil hranice nového Československa a vrátil se do Pastvin - kde jeho pouť ani zdaleka neskončila... Variace na road and war movie beze smyslu, která uvádí na pravou míru představu o hlubokém smyslu válek a podobě hrdinství.
Po knize jsem sáhla víceméně náhodou, ale zcela mě pohltila. Ač je velice slabá, děj je nesmírně bohatý.
Ani jsem nečekala, že budu tak tenkou knížku číst tak dlouho. Ale pokud příběh neprolétnu jen jako dobrodružství z válečných časů a trochu o něm přemýšlím, zabere trochu víc času. Jozef je neobyčejná postava, určitě nesplývá s davem typických mladých mužů své doby. Zvláštní je už jeho zázračná záchrana, otcova výchova a prostředí, kde vyrůstá, pořád mezi lidmi, ale stále sám, není moc těch blízkých jeho srdci, na jedné straně chladnokrevný odstřelovač, na druhé člověk, který se dokáže zastat bezmocného. Jozefova cesta mě velmi zaujala, jen v té válečné části jsem byla trochu přehlcená vojenskými reáliemi, pohyby jednotek apod.
Myslím, že je to hodně "chlapíkovská" záležitost. Pro mě to zas takový zázrak nebyl, ale něco to určitě má.
Andrew Krivak napsal velmi hutný, mimořádně sugestivní příběh bez zbytečných slov, který od prvních stran čtenáře strhne. Bez příkras, patosu či zbytečné dramatizace popisuje věcně (a z odstupu odstřelovače) vojenské "řemeslo". Připomíná, jak krutá a dnes již obtížně představitelná válka sužovala tento kontinent před jedním stoletím a jak zásadně se lišily a postupně proměňovaly postoje jednotlivých aktérů. Velmi příjemné překvapení a skvělý čtenářský zážitek.
"Přesně ve chvíli, kdy se mě zmocnila tahle vůle k životu, jsme dostali rozkaz zařadit se do formace, a tak jsme si nahodili na ramena batohy a pušky a vydali se dál jako stádo vyhublých ovcí, které udržuje v chodu příslib jídla a spánku, příliš otupělých, aby si uvědomovaly, že je vedou na jatka. A nepochodovali jsme o nic líp než ty ovce."
" .. kteří se pohybovali na okrajích hodnostní hierarchie a plukovních pozic ve válce, kterou sice označovali za moderní, ale stejně jako každá jiná s sebou nesla naši smrtelnost."
Myslím že už citát z knihy odhalí její podstatu. Hlavní hrdina má na rozdíl od svého okolí luxus odstupu od smrti ve formě plnění rozkazů ostřelovací puškou, měnící velící na straně protivníka.
Více než zajímavý je pohled na historii .... naši školou hojně uctívaní a oslavovaní utečenci na stranu protivníka a jejich začlenění do odporu proti Rakousku-uhersku a jejich přeměna v novou československou armádu jsou z pohledu střelce Vinicha pouzí dezertéři (což je z obecného pohledu pravda) a ty je možné pouze nechat jít a nebo zastřelit, asi si dosadíte co je preferovaným řešením.
Velmi dobrá kniha provádějící osudem jednoho obyčejného horala (nebo neobyčejného?).
Mí blízcí přátelé mají jako koníčka moderní historii. Sypou data a příběhy. Orientují se v dějích a postavách. Mě to nikdy moc nebralo, ovšem ten deficit vědomostí tu a tam zacítím. A tak jsem se nechal nalákat na tuto knihu jednak anotací, a jednak proto, abych načerpal nějaké informace.
Snad si řeknete, že beletrie není tím pravým pramenem informací. Možná. Ale vědecká pojednání a knihy plné dat číst nebudu. Mám rád příběhy. Mám rád, když se příběhy vypravují. A příběh Josefa Vinicha jsem si poslechl s chutí…
Věcem označeným “podle pravdivé události” jsem se docela vyhýbal. Asi to ve mně vypěstoval minulý režim svým “nastavováním zrcadel”. Dnes naopak skutečné příběhy vyhledávám. On sám život je opravdu nevyzpytatelnější a pestřejší než cokoliv vymyšleného. Ale takový příběh potřebuje dobrého vypravěče. A tím Andrew Krivak je. Dokáže to poměrně úsporným způsobem. A přesto se dozvíte vše podstatné. Nakouknete do doby před první světovou válkou, do slovenských hor, do života chudých horalů. Doputujete na jižní frontu Velké války. Do italského zajetí. Po válce se vydáte na dlouhou pouť zpět domů a následně za oceán. Prožijete zdánlivě obyčejný život chlapce a muže ze začátku minulého století. Ale… Ale nakonec zjistíte, že i ten nejobyčejněší život je nabytý fascinujícími drobnostmi. Že i ten nejobyčejněší člověk prožije velké věci - radosti i tragédie, lásku i nenávist, bázeň i odvahu. A jestli jsem také načerpal nějaké informace, které budu moci přihodit v debatě s přáteli? Inu - myslím že pár se jich najde. Ale už to nepovažuji za důležité. Raději jim převyprávím příběh jednoho chlapce ze slovenských hor…
Skvěle napsaný příběh zakomponovaný do děje první světové války, na kterou se tak trochu zapomíná. Kniha se mi sice nečetla úplně nejlépe, to ale nic nemění na její kvalitě a originalitě. Příběh je sice smyšlený, ale je popisován tak, že by málokoho překvapilo, kdyby se opravdu odehrál. Velmi oceňuji také to, že hlavní postava není žádným svatým superhrdinou ani hnusným padouchem, ale tehdy prostě běžným mužem, člověkem bojujícím ve válce, který zabíjí, aby nebyl zabit. Dle mého názoru je kniha ve společnosti nedoceněná a neuškodilo by, kdyby byla zařazená do doporučené literatury na školách. V dnešní době je naprosté minimum lidí pamatujících první světovou válku, která je navíc zastíněna druhou světovou válkou. Proto neuškodí, když si mnozí připomenou, jak se asi cítili lidé v první světové válce, která byla bezpochyby také hrozná.
Knize dávám pět hvězdiček, nic jiného si ani nezaslouží.
Naprosto strhující příběh mladého Jozefa Vinicha, který se jako mladík dostává do bojů Velké války, v níž nachází vztah k otci a k domovu..... Je to poutavé a zajímavé čtení, které lze kvalitou přirovnat k Remarquovi nebo Hemingwayovi..... Všem vřele doporučuju.....
Výborná kniha z období I. světové války. V útlé knížce autor dokáže sugestivně popsat hrůzy Velké války, vypjaté mezilidské vztahy v mezních situacích, úpadek monarchie a dotkne se i problematiky rasismu i v dnešní době "neslušného" pojmu jako multikulturalismus. Na jedné straně spolu bojovali Němci, Slováci, Maďaři, Rakušané a další....taková první Evropská unie.
Útla knižka, ktorá ukrýva veľký príbeh. Život človeka, z ktorého by ktorýkoľvek klasick vyrobil mnohostostranový epos a zožal priehrštie ocenení. Andrew Krivak sa vydal inou cestou. Jeho Dlouhý návrat má nie len silu veľkého príbehu, je obohatený i mnohými modernými myšlienkami. Autor patrí ku generácií, ktorá už nie je priamo zasiahnutá hrôzami prvej svetovej vojny a dokáže sa na udalosti spred sto rokov pozrieť akosi z nadhľadu. Vyťahuje viacero, pre nás Slovákov a Čechov obzvlášť zaujímavých otázok a tém (československé légie, význam starej monarchie v živote bežných ľudí), ale i tém všeľudských (strata rodiny, stret modernity a tradícií). A nad všetko čnie motív hľadania identity, hľadania domova. Vynikajúce dielo.
Kniha mě trochu zklamala, připadá mi tak bez emocí, nemohla jsem si pomoct, ale nějak jsem se o žádnou z postav vůbec nebála. Nerada to říkám, ale byli mi prostě ukradené. Čekala jsem od toho truchu víc.
Tahle knížka mi přišla náročnější hlavně na orientaci v postavách, tedy jen ze začátku. Trošku mám dojem, že tam bylo něco i spleteno anebo! jsem byla neschopná to pochopit. Obé možné! Atmosféra a okolnosti příběhu velmi zajímavé, ač se mi zdá né právě dobře přeložená kniha. Podstata toho, co jsem očekávala byla naplněna. Takže dávám jen 3 hvězdičky.
Zase jedna z hodně náročných knih. Nemyslím na čtení, forma jakou je Dlouhý návrat psaný, je čtivá. Je to těžké čtivo po obsahové stránce. Trvalo mi docela dlouho, než jsem se tím prokousala - musíte prostě odpočívat. Tohle rozhodně není kniha na letní odpoledne, tohle je čtení na podzimní plískanice a k horkému čaji. S tímhle příběhem se musíte sžít a ztotožnit, musíte se stát součástí a vnímat ho stejně, jako hlavní postava. A věřte mi, není to zas tak těžké, děj vás vtáhne - možná proto, že popisuje realitu minulé doby. Jsem ráda, že jsem se ke knize dostala a věřím, že až začnou podzimní deště, že se k ní vrátím.
Dlouhý návrat
Zajímavý a moc pěkně napsaný životní příběh. Škoda jen že kniha končí cestou do Ameriky,zajímal by mne i dalši jeho osud.