Dny v knihkupectví Morisaki
Satoši Jagisawa
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/533497/bmid_dny-v-knihkupectvi-morisaki-65e4cacd711f3.jpg
4
355
355
Dny v knihkupectví Morisaki série
1. díl >
Hlavní hrdince Takako její přítel najednou oznámí, že chystá svatbu s jinou ženou. Zlomená Takako se doma trápí a nevydrží v práci neustále potkávat bývalého přítele a jeho snoubenku, tak dá výpověď. Svůj smutek řeší spánkem až do dne, kdy obdrží telefonát od strýčka Satorua. Neviděla se s ním od dětství a on jí teď nabízí, aby mu pomáhala s provozem knihkupectví Morisaki. Takako odjíždí do Tokijské čtvrti plné knihkupectví a antikvariátů, potkává nové přátele a zjišťuje, že knihy nejsou tak úplně k zahození... Strýček Satoru už pět let neslyšel o své manželce Momoko, když se tato jednoho dne zjeví před jeho knihkupectvím. Zdá se, že je vše opět v pořádku, ale Takako musí do jejich vztahu zasáhnout, aby zjistila, proč vlastně tehdy Momoko zmizela. A hlavně – proč se zrovna teď vrátila?... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno:
2024
,
Kontrast
Originální název:
森崎書店の日々 (Morisaki šoten no hibi), 2009
více info...
Přidat komentář
Tato kniha jsou vlastně dva příběhy v jednom, které fungují samostatně. První příběh mi přijde nedotažený a a málo rozvinutý (co taky čekat na čtyřiceti stránkách). Oproti tomu druhý mě velmi mile překvapil. Je to pohlazení po duši, i když pojednává o nelehkých tématech.
Ještě bych se ráda pozastavila nad obálkou. Je krásná, což o to, ale absolutně neodpovídá obsahu knihy. Vždyť to knihkupectví bylo dřevěné A co na té obálce dělají kočky a to kolo?
Milé pohlazení po duši z Japonska pro všechny milovníky knih, zaryté knihomoly a rozjitřené melancholické duše.
"Neměla jsem tušení, jak úžasné zážitky jsem měla přímo pod nosem. Dokonce jsem měla pocit, že jsem se doposud v životě o něco ochuzovala."
Dny v knihkupectví Morisaki jsou útlou novelou, která je pohlazením po duši každého knihomola.
Je to příběh ženy, které se změní celý její život a která se dostane do knihkupectví svého strýce, aby zjistila, že možná v jejím životě něco chybělo...
Je to feel good dojemná jednohubka, ve které společně s hlavní hrdinkou objevujete kouzlo knih a příběhů, které v sobě ukrývají...
Při čtení budete mít úsměv na tváři, ale dost možná také skleněné oči...
Dny v knihkupectví Morisaki byly krásným čtením, které mě jako knihomola prostě bavilo.
Při čtení slzička ukápla, že jsem při návštěvě Tokia minula nejdelší ulici s knihkupectvími na světě. Genius loci tohoto místa musí být pro knihomola naprosto dokonalým zážitkem. Není ale všem dnům konec, třeba se do Japonska někdy ještě vrátím. Jestli se tam chcete kouknout už dnes, sáhněte po této slabounké romantice, jeden starý antikvariát má totiž v tomto románu hlavní roli.
Určitě doporučuji tomu, kdo se odhodlává již delší dobu sáhnout po japonském autorovi, ale ještě nenašel odvahu ochutnat jiný styl, mentalitu i prostředí.
Tahle jednohubka o 144 stránkách potěší čtenáře romantických příběhů, nabídne však navíc mnoho momentů k zamyšlení o knihách, čtení i životě samotném. Líbily se mi pasáže motivující ke změnám a odvaze je uskutečnit. Nečekejte žádné obrovské zvraty, ale pokojné a laskavé vyprávění o nové lásce nejen ke knihám. Kromě jiného má krásnou obálku
"Občas je důležité se v životě zastavit. Je to jen malá přestávka na dlouhé cestě životem."
Může knihkupectví změnit někomu život? Je to opravdu tak poklidné místo, kde na Vás v každém příběhu čeká nový kamarád?
"Neboj se mít někoho ráda. A když někoho budeš mít ráda, tak chci, abys ho měla ráda pořádně. I kdyby ti nakonec ublížil, nezavrhuj lásku úplně."
Takako se přes noc obrátí lovit vzhůru nohama. Její přítel jí oznámí že chystá svatbu s jinou dívkou. Takako dá v práci výpověď aby je nemusela potkávat a díky kouzelnému telefonátu se ocitne u strýčka Satorua. Ten vlastní knihkupectví ve vyhlášené tokijské čtvrti a své oblíbené neteři nabídne klidné útočiště.
"Přece nezáleží na tom, jestli se v knihách vyznáte, nebo ne. Já toho vlastně o knihách taky moc nevím. Důležitější je, když najdete třeba jen jednu knihu, která vás zasáhne."
Takako tuto ozdravnou příležitost zpočátku netouží využít a volný čas tráví hlavně spánkem. To se ovšem strýčkovi moc nelíbí a tak ji skamarádí s knihami. Ono taky když máte knihy doslova na každém kroku tak se jim těžko schovává.
Nachází tak množství knižních přátel a díky návštěvě speciální kavárny i ty lidské.
Když už si začnete říkat, jak příběh krásně plyne, bez velkých událostí, tak objeví tetička Momoko která od strýčka před lety odešla. Její příběh je hodně smutný..
"Knihkupectví Morisaki stojí na rohu rušné ulice s antikvariáty. Takový malý, starý, nenápadný obchůdek. Zákazníků do něj nechodí mnoho. Ti, které knihy nezajímají, jen projdou okolo."
Najde Takako nový smysl života? Jak dopadne Satoru a co se vlastně stalo Momoko? Vše zjistíte, když otevřete dveře do jednoho malého knihkupectví..
Hezká japonská knížka a knihkupectví :) Mě se příběh líbil stejně jako ta nádherná obálka. Byly v knize krásné myšlenky o životě.
Takako je po rozchodu jako tělo bez duše a strýčkova nabídka, aby mu pomohla v jeho knihkupectví, nemohla přijít v lepší čas.
Hlavní hrdince knihy nic neříkají, jenže je to šance se konečně posunout vpřed a ujasnit si, co v životě dál.
Dnů v knihkupectví Morisaki mohlo být klidně víc. Ano, knížka má sice jen 144 stran, ale dost času se příběh odehrával v kavárně nebo kdekoli jinde, jen ne mezi těmi regály plných knih.
Obálka je nádherná, jenže uvnitř knihy zas tak důležitou roli nehrají, což je škoda. Ve druhé polovině se navíc objevila postava, která mi úplně nesedla.
Je to milé čtení na jedno odpoledne a věřím, že si z toho každý něco odnese, i když na nějaké hlubší myšlenky zde nebylo místo.
#spoluprace @knihydobrovsky
Krásný, krátký příběh, který přečtete za 3h. K zamyšlení...
"Občas je důležité se v životě zastavit. Je to jen malá přestávka na dlouhé cestě životem. Ty jsi teď loď, která tu na nějaký čas zakotvila v přístavu. Nevadí, že si trochu odpočineš, než zase vypluješ."
Takako mi bylo líto, co jí provedl ten bídák a ještě jí to oznámil jako mimochodem. Kniha se mi četla dobře.
První polovina knihy mě zaujala, jak se dostane do knihkupectví a ke strýčkovi, kterého jsem tipovala na šedesát let, protože byl téměř nemohoucí, starší a bolela ho často záda. A pak se dozvíme, že mu je čtyřicet! :)
Druhá polovina už mě tolik nebavila. Hlavně když se na scéně objevila Momoko, která mi byla protivná. Dělala jako kdyby se vrátila z pětidenního výletu, přitom zmizela na pět let.
Možná je to odlišnou kulturou, možná mým rozpoložením, ale zkrátka mi moc nesedla.
Naproto milá a hřejivá kniha.
("Ty nečteš knihy?" .... "Ne, vůbec," odpověděla jsem s úsměvem. V tom okamžiku bylo možné v jeho výrazu spatřit démona. V očích se mu výhružně zablesklo.)
Příběh Takako neberu úplně jako "její příběh". Hlavní hrdina má často privilegium vybrat si, zda chce vyprávět o sobě nebo z pozice pozorovatele. Přičemž tam je jasně daná ta hranice, kdy se Takako z jedné pozice přesune do druhé v návaznosti na to, co se naučila předtím právě za pomoci místa, kam se dostala skoro spíš jako vyhnankyně. Takhle jsem knihu pochopila já. Pokud jste ji pochopili jinak, docela chápu tu zmatenost nad zmíněnou absencí toho, co je na obálce...
("Přece nezáleží na tom, jestli se v knihách vyznáte, nebo ne. Já toho vlastně o knihách taky moc nevím. Důležitější je, když najdete třeba jen jednu knihu, která vás zasáhne.")
Ale na druhou stranu připouštím, že je kniha napsaná trochu....no, fajn, trochu dost...lehčeji. Znamená to ale, že je o něco horší? To, co bylo účelem, tj předání myšlenky, předáno bylo. Navíc v dost milé formě, kde prostě není prostor jít nějak zvlášť do hloubky (není to román), ale na druhou stranu...tohle asi stejně nebyl záměr autora.
Dny v knihkupectví Morisaki jsou oddechové čtení, ne hluboká sonda do duší postav. A buď to na vás zafunguje, nebo nezafunguje. Jak příběh zapůsobí. To už je potom na každém jednotlivém čtenáři. Pokračování si přečtu ráda :)
Opustil Vás přítel? Váš život je v troskách? Nemáte proč žít? Zbalte si svých pět švestek a vyrazte vstříc novým dobrodružstvím.
,,Přece nezáleží na tom, jestli se v knize vyznáte, nebo ne. Důležitější je, když najdete aspoň jednu knihu, která vás zasáhne. "
Kniha mne bohužel zklamala. Čekala jsem více děje z knihkupectví a práci v něm. O tom, jak nakonec Takako přijde knihám na chuť . Bohužel tohle byl jen jakýsi doplněk k jinak obyčejnému příběhu. Navíc, více než v knihkupectví, se děj odehrává v kavárně.
Děj není moc zajímavý a postavy jsou ploché. Vše se vyvíjí, na mne, až moc rychle.
To, že v knihách máme často naivní hrdinku, to už jsem si zvykla. Ani Takako nebyla výjimka. Ale že i strýček Satora bude tak naivní? Dospělý člověk, který radsi než aby problém řešil, jednoduše uteče?
SPOILER: Ruku na srdce chlapy, kdo z vás by po 5ti letech přijal svou manželku, která se vrátí z kdoví odkud, s otevřenou náručí zpět domů? A na nic by se neptal? KONEC SPOILERU.
V knize se zmiňuje hodně japonských spisovatelů a jejich děl. Bohužel pro nás (tedy aspoň pro mne) naprosto neznámí lidé.
Ze stránek na nás dýchá úplně jiná mentalita a kultura. Pro mne opět trochu nepochopitelná. Domluvené sňatky, omlouvání se za úplně normální věci, vykání v rodině a neustále klanění se.
Lidem, kteří mají tuto kulturu rádi a aspoň trochu se o ní zajímají, by se příběh ale mohl hodně líbit. Já bohužel nejsem ten případ.
Za mne příběh, který neurazí, ale ani nenadchne.
Jediné, co mne trochu dostalo byl konec. Dokonce i slza ukápla.
Hodnotím: 2,5/5
Dny v knihkupectví Morisaki - na tuto knihu jsem se těšil od chvíle, co jsem zjistil, že vyjde. Krásná obálka, s kočkou, která se ovšem v příběhu vůbec neobjeví :), Japonsko, knihkupectví - přesněji antikvariát. Ideální kombinace. Pak mě trochu zaskočily ne úplně pozitivní ohlasy, ale vím, že japonští autoři píší stylem, který ne každému sedí. A tak jsem bez očekávání usedl ke knize. A dostal jsem, pro co jsem si přišel. Příjemný a milý příběh dívky Takako, kterou opustí přítel, strýčka Satorua a tety Momoko. A knihkupectví, ve kterém bych chtěl pracovat, navíc v ulici plné knihkupectví a malých kaváren, kam si chodí lidé na kávu a číst...
Lákají mě všechny příběhy, které se týkají knížek a knihkupectví. Spoustu jsem jich přečet, některé byly pěkné, jiné vynikající. Tato průměrná.
Prislo mi to takove.. klidne a velmi jednoduse napsane. Asi nejsem cilova skupina nebo to bylo mozna prekladem. Ale vlastne nevim, co byl ucel autora, co chtel predat.
Na druhou stranu ta obalka je proste nadherna a dokonala, asi nejhezci co mam :)
Mám tento styl vyprávění ráda. Rozvláčnější tempo, žádná dramata a opravdu povedený obal. Za mě spokojenost.
Tak 3,5*
Tahle kniha má nádhernou obálku! Jak jsou někde knihy, tak to na mě platí. Příběh už mě ale bohužel tolik nebavil. Ne že by nebyl zajímavý, spíš ta forma mi nesedla. Nebo to bylo překladem? Netroufám si odhadovat. Kniha je ale krátká (144 stran), takže to zas není takové utrpení.
Nejvíc mě bavila ta část, kde byla Takako v knihkupectví svého strýčka a konečně objevila radost ze čtení knih.
Štítky knihy
láska japonská literatura tajemství knihkupectví antikvariáty rodinná tajemství japonské rományAutorovy další knížky
| 2024 |  Dny v knihkupectví Morisaki |
| 2025 |  Návrat do knihkupectví Morisaki |
Jedna z nejkrásnějších knih, které jsem kdy četla. Naprosto úžasná japonská feel good jednohubka s názvem Dny v knihkupectví Morisaki, při které máte pocit, že se díváte na útulné anime. Kniha vyšla v ČR tento rok (2024) v nakladatelství Kontrast.
Autorem je japonský spisovatel Satoši Jagisawa, jenž vystudoval vysokou školu umění Nihon a v Tokiu získal literární cenu Čijoda za jeho prvotinu, kterou je právě tato knížka. To odstartovalo jeho spisovatelskou kariéru. Dny v knihkupectví Morisaki se dočkaly pokračování, které nese název More Days at the Morisaki bookshop, ale zatím nebylo přeloženo do češtiny. Můžete si ho však přečíst v angličtině.
Jedná se o velmi krátký příběh na pouhých 144 stránkách, ale autor má schopnost napsat pomocí několika slov citlivý, hluboký příběh a dokonale vykreslit atmosféru. U knihy se můžete smát, plakat, odpočívat. Mně osobně velmi zasáhla a dostala jsem od ní mnohem víc, než jsem očekávala.
Miluji autorovy krátké, ale výstižné popisy japonských hor, kdy jsem měla pocit, že jsem s hrdiny knihy na stejném místě. A samozřejmě je v příběhu tolik věcí, co my knihomolové milujeme - prožíváte s hlavními postavami dny i noci mezi regály knih a popíjíte kávu nebo čaj.
Neteř, strýček, teta i vedlejší postavy mi přilnuly k srdci. Nejraději bych skočila do příběhu a navštívila je alespoň na chvilku. Strýčka, jakého má Takako, by si přál snad každý.
Potřebuji si přečíst pokračování, takže si pořídím anglickou verzi. Ale doufám, že bude i český překlad.
IG: @terischmetti_books