Do divočiny
Jon Krakauer
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/398409/bmid_do-divociny-uEu-398409.jpg
4
901
901
V apríli roku 1992 sa mladý muž zo zámožnej rodiny východného pobrežia Spojených štátov vydal stopovať na Aljašku, aby sám putoval divočinou na sever od vrchu Denali (starší názov Mount McKinley). O štyri mesiace našla skupina lovcov lososov jeho rozkladajúce sa telo. Volal sa Christopher Johnson McCandless. Vyrastal na bohatom predmestí Washingtonu D.C., dosahoval výborné študijné výsledky a bol vynikajúci športovec. Ihneď po ukončení štúdia na Emoryho univerzite, samozrejme s vyznamenaním, sa v lete roku 1990 vyparil. Zmenil si meno, dvadsaťštyritisícový zostatok svojho účtu daroval na charitu, zanechal svoje auto a väčšinu svojho majetku a spálil hotovosť, ktorú mal v peňaženke. Začal nový život na okraji spoločnosti, túlal sa po Severnej Amerike a hľadal silný, nadzmyslový zážitok. Jeho rodina ani len netušila, kde je a kým sa stal, až kým sa jeho pozostatky nenašli na Aljaške. Bol to horlivý mladý muž s poriadnou dávkou tvrdohlavého idealizmu, ktorý sa nezlučoval s dnešným moderným spôsobom života. Uchvátila ho tvorba Leva Nikolajeviča Tolstého. Obdivoval, ako tento velikán dokázal zanechať život v blahobyte a túlať sa medzi chudobnými. Počas štúdia na vysokej škole začal napodobňovať Tolstého asketizmus do takej miery, ktorá jeho blízkych najprv šokovala, no neskôr znepokojovala. Keď sa vybral do divočiny na Aljašku, nemal klamné ilúzie, že vstupuje do krajiny hojnosti a prosperity. Hľadal nebezpečenstvo, náročné situácie a Tolstého sebazapieranie. Našiel presne to, čo si želal. Životnú skúšku, ktorá trvala šestnásť týždňov, McCandless takmer zvládol. Nebyť jednej či dvoch zdanlivo nepatrných chýb, vykročil by z divočiny v auguste 1992 rovnako nepozorovane, ako keď do nej v apríli vkročil. Tieto omyly mu však boli osudné a jeho meno sa dostalo na titulnú stránku bulváru. Jeho bezradnú rodinu zachvátil žiaľ z krutej a bolestivej lásky. Chrisov životný príbeh prekvapivo zasiahol mnohých. Niektorí obdivovali jeho odvahu a ušľachtilé ideály; iní nesúhlasne tvrdili, že to bol len ľahostajný hlupák, blázon či narcista, ktorý doplatil na svoju aroganciu a nevedomosť a nezaslúžil si pozornosť médií.... celý text
Literatura světová Biografie a memoáry Cestopisy a místopisy
Vydáno: 2018 , Citadella (SK)Originální název:
Into the Wild, 1996
více info...
Přidat komentář
Ano, hezky se to čte, hezky se na to dívá, ale já bych to bez sprchy a čisté voňavé postele prostě nedala.
Skvěle napsaná kniha. Na jednu stranu Chrise chápu, ale na druhou stranu je až zarážející, že se vydal na Aljašku bez některých zásadních věcí, které jsou nezbytné pro přežití. I tak kniha nutí k zamyšlení.
Příběh člověka co skončil opravdu tragicky.Nemohu úplně říct že jsem Mccandlesse pochopila, nejspíš úplně nesdílím jeho nadšení z divočiny a jsem asi zhýčkaná životem kdy berete spousty věcí jako samozřejmost.Touhle knihou ale dostanete facku která vám připomene že ne vždy jsou věci na kterých tak lpíme důležité. Detailně napsané, depresivní a drsné čtení. Děkuju autorovi že jsem mohla vidět život jinýma očima.
Jak já mu rozumím! Té touze žít život nezatížený společenskými konvencemi. Žít podle svého nikoliv podle druhých. Být v souznění s přírodou, vždyť dnešní svět je tak hektický. Každý se žene za kariérou, penězi. Rozumím té touze vyčlenit se z kolektivu lidí i sklonům k samotářstí. Je smutné, že když začala ochranná skořápka na Chrisově duši pukat a on se chtěl vrátit a začít nový život, nedostal již k tomu šanci.
Oba dva pánové, jak J. Krakauer, tak i Ch. McCandless, jsou bezesporu zajímavými, inspirativními osobnostmi. Vyvolat v tak mladém věku v lidech, které na své cestě Chris potkal, tolik sympatií a nostalgických vzpomínek, to už musí být NĚKDO!
Film je bezkonkurenční a kniha má také něco do sebe, některé autorovy úvahy z pozice zkušeného dobrodruha stojí za povšimnutí, ačkoliv kapitolu o jeho dosažených úspěších, jakkoliv výjimečných, bych raději viděla v samostatném díle.
Dobře zpracovaný tragický příběh jednoho dobrodruha!! Obdivuji lidi, co se seberou a zkoušejí žít v drsné přírodě, jen s tím, co jim příroda poskytne. A miluji krásu Aljašky. Chrise bych určitě neodsuzovala. Naopak ho obdivuji pro jeho odvahu vydat se na tak náročnou cestu, úplně sám, a žit několik měsíců jen z toho, co si uloví nebo nasbírá. Jasně, byl nezkušený, asi i hodně naivní, když si myslel, že se svými nepříliš velkými zkušenostmi, dokáže v divočině přežít, ale zkusil to!! To se cení!! Sen si splnil, ale doplatil na něj bohužel svým životem. Přítom stačilo málo a vše mohlo být úplně jinak ...
Bohužel zde zřejmě půjdu proti proudu. Nečtu žádné průvodce, cestopisy ani biografie. Moje chyba, že jsem špatně pochopila, že se jedná o vyprávění, o příběh založený na skutečné události. A co víc, v překladu bylo pár chyb a to takových, že měly vliv i na pochopení textu. Na filmové zpracování se ráda podívám, ale kniha je pro mne zklamáním.
Neskutečně zajímavý příběh o neskutečně zajímavém člověku. Škoda, že jeho život skončil tak tragicky. A zrovna ve chvíli, kdy se chtěl vrátit. Co by asi dělal, kdyby se z divočiny dostal?
Skvělé zpracování, je vidět, že autor do toho dal všechno, stejně tak, jak by to udělal sám Alex.
Nedávám plný počet hvězdiček jen proto, že mi chvíli trvalo, než jsem se začetla. Pak už jsem ale knihu doslova hltala :)
Zaujimave, alefilm bol asi lepsi pocitovo tentokrat. Autor pise dobre, Everest bol skvely.
Nejprve musím upozornit, že jsem měl od této knihy neobyčejně velká očekávání - jednak hrozně rád nalehko cestuji po světě (napsal jsem dokonce cestopisnou knihu Sabagiro už ne!), druhak mě hodně zaujal film, který byl dle knihy natočen.
Původně jsem si myslel, že si hlavní postava Chris McCandless psala podrobný deník, ze kterého vznikla věrohodná kniha popisující jeho zážitky. Bohužel Chris, nebo jak si sám říkal zajímavou přezdívkou Alexander Supertramp, ač velký intelektuál a člověk velmi sečtělý, si do deníku psal zápisky opravdu skromné a kniha tomu taky odpovídá. Sepsání jeho příběhu se ujal známý horolezec, který podle útržkovitých poznámek v Chrisově deníku postupně vyhledal všechny lidi, se kterými se kdy Chris na cestách potkal a zakomponoval do knihy jejich výpovědi, kterými útržkovité poznámky v deníku okořenil. Oceňuji, že vzhledem k nedostatku materiálu šel autor touto cestou místo aby si různé věci domýšlel a přikresloval.
To, že knihu napsal horolezec a dobrodruh v jedné osobě, mělo pozitiva - zdá se, že se do Chrise dokázal poměrně dobře vcítit a nejspíš různé Chrisovy myšlenkové pochody vysvětlit. V knize taky najdeme ve zkratce popsané různé příběhy i jiných lidí, kteří taky utekli do neúprosné divočiny (včetně autorova příběhu, jak vystoupal na nějaký šílený ledový štít na Aljašce) - to beru jako velké pozitivum - čtenář si tyto zvláštní a jedinečné lidi pak může na internetu nebo někde jinde dohledat.
Stejně jako asi většinu současných čtenářů mě ke knize přivedla filmová předloha, a těžko rozhodnout, které zpracování životního příběhu Alexe Supertrampa mě zasáhlo silněji. Soudím, že obzvlášť v moderní době byl Alex vskutku ojediněle uvědomělým jedincem a jeho příběh je velmi inspirativní pro všechny, kteří vnímají každodenní shon s nadhledem. Jednoznačné doporučení pro všechny, kteří mají občas nutkání sbalit si batůžek a utéct trvale mimo civilizaci. "Chris answered that careers were demeaning 'twentieth-century inventions,' more of a liability than an asset, and that he would do fine without one, thank you."
Nebudu hodnit hvězdičkama, protože jsem knihu po pár stránkách odložila. Nebavila mě.
Mám moc ráda knihy z Amerického prostředí, ať už z města nebo z divočiny a přírody.
Četla jsem nedávno podobnou knihu o takové výpravě a tam mě moc zaujala a hltala jsem ji každým slovem, ale tohle mě vůbec nezaujalo a dokonce mě to nudilo. Od začátku stránky přeskakovaly.
Stějně jako u knihy Peklo blízko nebe - nemůžu jinak než, že i tento příběh je neskutečný a od knihy se lze jen těžko odtrhnout. Jediné co bych knize vytkla bylo zasahování autora a vecpávání jeho útržků ze života..ty bych v knize opravdu nepotřebovala a celkově mi to narušovala jinak úžasný příběh.
Knihu jsem si samozřejmě přečetl až po filmu, který jsem viděl kdysi dávno. Obojí je velmi dobré, kniha je však o něco lepší, jelikož je v ní spousta věcí, které se do filmu nevešly.
Tak s touto knihou - s tímto životním příběhem, chcete-li - jsem rozhodně nesáhla vedle.
Mladý Chris McCandless uniká před civilizací do divočiny, kde se živí tím, co mu dává příroda - lovnou zvěří, veverkami, trochou těch ryb a rostlinnou stravou. Ke konci už nachází jakési usmíření, dostává se k určitému kompromisu a je připraven se vrátit do města. A bylo by se mu to i podařilo, nebýt jednoho omylu...
Užívala jsem si při četbě těch pocitů, kterých se mi dostávalo s každým řádkem. Směs klidu a míru, úžasu, ale hlavně pocitu těsného propojení s přírodou, s divočinou. Nejednou jsem zatoužila být na Chrisově místě. Dát sbohem pravidlům a alespoň nějaký čas strávit mimo civilizaci.
Musím ale zmínit, že občas jsem se ztrácela v jednotlivých "výpovědích". Každou kapitolu jsem se musela zastavit a ujasnit si, do jaké fáze Chrisova příběhu tato část zapadá. Neboť autor nezvolil chronologickou kompozici, nýbrž to tam házel ne vyloženě namátkově, ale na přeskáčku.
To ale způsobilo, že jste se o Chrisovi stále dozvídali něco jiného - dokonce i v úplném závěru knihy. Mysleli jste si, že už jste si o něm udělali obrázek, a najednou přišla další kapitola a náš hlavní hrdina, tento pozoruhodný člověk, nabyl zcela jiných rozměrů.
Příjemná, pamětihodná četba. Doporučuji.
Příběh, který chytí za srdce a nás lidi, co touží po dobrodružství, poznání a samotě rozhodně zaujme a možná i inspiruje. I když příběh neměl šťastný konec, tak se hlavní hrdina podle všeho díky svému dobrodružství šťastně cítil a to je v téhle době často opravdu těžké. Pořád se za něčím honíme a neuvědomujeme si, že tady vždycky bude něco dalšího, něco lepšího, co budeme chtít příště. Je to začarovaný kruh a pak nezbývá moc času na to si ten život opravdu užívat podle svého uvážení. Myslím, že lidi, kteří takto ,,utíkají" a užívají si samotu mají v hlavě sice většinou bordel, ale rozhodně mají odvahu. Protože být jen sám se sebou je sakra těžký. Tu chuť takto utéct má asi někdy většina z nás, ale kdo to opravdu uskuteční ?
Velmi zajímavá kniha, která je nejen o osudu jednoho mladého muže, ale najdete v ní i další zajímavé informace o Aljašce, o různých dalších dobrodruzích i o autorovi samotném. Pro mě je Chris opravdu zajímavá osoba a vlastně ho chápu, mám k tuláctví a minimalismu obecně kladný postoj. Jen si prostě myslím, že před něčím utíkal a to se autorovi objevit nepodařilo, protože to Chris skrýval sám v sobě, a možná také nechtěl Krakauer zranit jeho rodinu. I když já asi tuším.
Útěk do divočiny je rekonstrukce života jednoho mladého muže, jehož sny a ideály se vymykaly době. Jeho cesta ho stála život, leč něco mi říká, že na tom tragickém konci svého života ničeho nelitoval. Jeho smrt možná byla z pohledu mnoha lidí zbytečná. Pro mě však zemřel během té nejdůležitější aktivity našeho života - během pokusu splnit si sen. To bychom měli respektovat, i když jeho pohnutky nesdílíme a sami jdeme jinou cestou.
Jedná se o asi můj první cestopis, který jsem četla. Ze začátku jsem očekávala, že kniha bude spíš komentovaný deník Chrise, ale nakonec jsem i ráda, že je kniha napsaná tak, jak je napsaná. :-)
Upřímně jsem stále rozpačitá ohledně Chrise a kniha ve mně vyvolala mnoho otázek, domněnek, úsudků a myšlenek, které jsem měla potřebu sdílet se svým manželem... Na jednu stranu Chrise obdivuji, na druhou si taky říkám (jako někteří), že to byl naivní a nepřipravený blázen... Fakt nevím, co si myslet... .:-D
Štítky knihy
Aljaška zfilmováno divočina dobrodružství opuštění civilizace podle skutečných událostí
Autorovy další knížky
| 2007 |  Útěk do divočiny |
| 2016 | Peklo blízko nebe |
| 2005 | Ve jménu nebes |
| 2000 | Vábení hor |
Neprobádaná myšlenka nutné "sobeckosti", která osvobozuje člověka. Kniha je jasným příkladem paradoxních vlastností TÉ zkažené a povrchní společnosti, na kterých se tolik lpí a zdají se nám nezbytné pro bytí. Těžko tak pochopit hlavního hrdinu - O to ale úplně nejde. Hodně lidí cestuje a něco hledá... Málokdy je ale cíl cesty těchto dobrodruhů hluboký tak jako Alexanderův.