Do skonání věků
Žaneta Neužilová
Do skonání věků série
1. díl >
Magický fantasy příběh s trochou lehkého humoru, nějakého toho pošťuchování a dějových zvratů. Mohl to být den jako každý jiný. Vyhraná bitva, hlučné oslavy a nějaké to šmajchlování v hostinci. Když se ale Salomea rozhlédla po krajině, najednou zatoužila po jiném životě. Všechno jí připadalo lepší než pár zlaťáků žoldu. V té chvíli ještě netušila, že se schyluje k setkání, které jí obrátí život vzhůru nohama. Síly ovládající temnou magii totiž rozehrály osudovou hru. Dojde Salomea na konec spletité cesty a najde své rozhřešení, nebo napomůže zlu, aby změnilo tok věků? Jisté je jen jedno, ne všechny příběhy končí šťastně a budoucnost je vždy nejistá.... celý text
Přidat komentář
Tak tohle byla paráda! První půlku knížky jsem si říkala, že je to taková fajn oddechovka - putování, intriky, sem tam nějaký souboj, no ale druhá půlka mě vyvedla z omylu. Přišel zvrat za zvratem a některé byli fakt šokující, akcí se tu nešetřilo a napětí bylo na takové výši, že jsem knihu zavřela až po poslední kapitole. No a hned jdu na druhý díl :D
To je ten tip četby, nad kterým nemusíte přemýšlet a můžete si ho jen tak užívat. Humor, dobrodružství jsou nosnou linkou. Žádná velká dramata, těch máme v životě víc než dost. Já si četbu užila a těším se na druhý díl, který mám v plánu číst.
Paradoxně přidávám komentář, až po přečtení druhého dílu. (Páč jsem si myslela, že ho tu už dávno mám.) Takže - tohle je přesně svět příběhů ve kterém chci zůstat "do skonání věků" a pár dní k tomu. Příběh má skvělý děj, úžasně sympatické, vtipné a šikovné hrdiny. Zamilovala jsem si jejich styl rozhovorů a interakcí a kdyby se někdy vzali - doufám, že mě adoptují do rodiny. :-D
OK - trochu vážně a seriózně - jestli chcete příběh který vás odvede aspoň na chvíli od starostí našeho světa a nechá vás snít bez nočních můr, tak neváhejte.
Hesla pro tento příběh: Odvaha, láska, přátelství.
P.S. A nebojte se 2 dílu - je stejně skvělý, jako ten první.
:-)
„Naděje existuje do té doby, dokud žijeme.“
Jakkoli se to může zdát znít poněkud divně, tato kniha patří mezi tituly, které u mě zadrnkaly na notu nostalgie. Je to tak - protože tohle je poctivá fantasy, která dýchá parádním dojmem klasičnosti, zároveň to vyvažuje silnou a sebevědomou ženskou hrdinkou, která moc dobře ví, jaké jsou její schopnosti, a navzdory mým ne úplně vysokým očekáváním - obálka mě zcela uchvátila, ale s fantasy příběhy z Pointy mám spíš špatnou zkušenost - mě kniha naprosto uchvátila.
Jak se můžete dočíst hned v předmluvě knihy, svět Melior Annis, v němž se kniha odehrává, je vystavěný podle stejnojmenné textRPG hry, jestli jsem to pochopila správně, ale pokud tuto textovou hru neznáte, nebojte: stejně jako v předmluvě knihy padlo, i já můžu z vlastní zkušenosti potvrdit, že pokud tu hru neznáte, na to, abyste si tuto knihu užili, na tom se to vůbec nijak nepodepíše.
Styl psaní má autorka úžasně čtivý a na mě působí i dost vypsaně, nevědět to, vůbec bych si netipla, že je tohle debut. Zároveň bych řekla, že jsem z textu cítila i velký respekt vůči příběhu, což jen podtrhuje celou atmosféru díla. Z příběhu na mě křičí slovo "komorní", ač to není úplně nejpřesnější vyjádření - i když možná ano. Máte tu ústřední dvojici, Sal a Natana, kteří mezi sebou mají úžasné pouto, kteří jsou na jednu stranu "jen" součástí příběhu a světa, ale na tu druhou se vše odehrává kolem nich, což je skvělá kombinace. Příběh je zavádí do situací, které spolu souvisí mnohem víc, než by se mohlo zdát, a co začíná jako jednoduchý přímý příběh, se může snadno rozvinout do epické komplexní pavučiny mnoha dějů - ale taky nemusí a pokud se tak nestane, nebudete mít pocit nevyužitého potenciálu.
Jak jsem zmínila výš, hru Melior Annis neznám, a možná právě i proto mě okouzlil právě svět, v němž se příběh odehrává - ale není to jen jeho fungování, ale hlavně vizuální zprostředkování, které se autorce do textu podařilo promítnout. Nesetkávám se často s tím, že bych si na základě popisů dokázala místa a lokace představit tak konkrétně a barvitě a plasticky, ale tady je to zvládnuté na jedničku.
Pokud máte rádi klidnější tradičnější fantasy, kterým ale zároveň vůbec nic nechybí, Do skonání věků můžu jedině a plně doporučit.
(SPOILER)
Kniha byla slaboučká a rychle se četla, ale to bylo tak vše.
Bohužel, mne moc nesedla. Něco mi tam chybělo a nedokázala jsem se pořádně začíst.
Hlavní hrdinové byli fajn, ale hodně mi vadila dračice a její schopnosti.
Budiž, drak umí mluvit, ale ovládání magie a iluzí? To mi opravdu moc nesedělo.
Drak má být drak a ne aby se měnil v nějakou vnadnou krásku.
Knihu jsem přečetla a vím, že se k ní už vracet nebudu.
Do skonání věku je zábavná fantasy jednohubka, která bohužel nemá tu správnou atmosféru a chybí jí například pořádný záporák nebo větší budování světa. Ústřední dvojice má potenciál a věřím, že by se s nimi dalo pracovat pro další příběhy. Bohužel, já jako těžký fantasák očekávám od knih, kde si autor/ka může dovolit takřka vše, něco nového, něco jiného a něco neznámého. Zde jsme dostali průměrnou zábavnou knihu plnou nadpřirozených bytosti a magie, která nenudí ale nijak neohromí.
Zdravím autorku i potenciální čtenáře této knihy. Ač žánr fantasy nevyhledávám často, tento příběh mě solidně chytil (sama jsem byla překvapená). Bavil mě svou plastičností, napínavým dějem, myšlenkovými pochody hlavních postav a dotažeností. Knihu jsem přečetla asi za čtyři večery a přiznávám, že pohled na ubývající počet stran byl vcelku frustrující :-) Příběh byl rozhodně atraktivní a dával i dostatek prostoru pro vlastní fantazii. To mě hodně bavilo. Jedinou výtku mám k asi třem drobným chybám, které patrně unikly při korekci textu. Není to ale nic, co by zásadně snižovalo kvalitu díla. Záměr, který autorka popisuje na facebookové stránce knihy, se podle mě podařilo beze zbytku naplnit. Při četbě jsem se bavila i jsem odpočívala, to je holý fakt. Palec nahoru za pevnou vazbu! Tato kniha si ji zasluhuje. A pokud by byla časem chuť napsat druhý díl, bylo by to fajn :-)
Obvykle tento typ literatury nečtu, takže se nepovažuju za experta na to, co je a není v daném žánru běžné, ale musím říct, že mě to bavilo. Salomea je sympatická, neohrožená hrdinka, Natan je sympatický sprosťák, co jí vždycky kryje záda, a hrozně mě bavila postava dráčete, které rychle rostlo v dospělého draka. Prostředí jsem si dokázala představit, čekala jsem, co bude dál, a vlastně mě hned napadlo, že by dobrodružství mělo pokračovat i dál, třeba v dalších dílech! Pěkný příběh!
Pointa už mě jednou dokázala mile překvapit, ale tohle je přesně ten typ šuplíkové četby, která by se neměla dostat dál než ke kamarádům. Spíš než knihu připomíná základní level nějaké hry, kde vám všechny artefakty v pravý čas náhodou spadnou do klína a kde si můžete bez potíží nakráčet do regentova harému nebo věže vrchního mága a domoct se svého směšnými výhrůžkami.
V kostce se jedná o neohrabaně napsanou směs všemožných klišé a krkolomných zápletek, což naplno vysvitne hlavně v poslední třetině, kde autorka jen ledabyle přisypává různé tvory a postavy, a místo aby děj nějak gradoval, mění se v nezáživnou všehochuť.
Juch. Do skonání věků je přesně ten druh fantasy, které mám děsně rád. Škádleníčko mezi hrdiny mě vždy rozesmálo a knížka se mi četla moc pěkně. Mít tolik času, abych ji mohl číst v kuse, určitě bych si ji užil mnohem víc. Takhle můžu přiznat akorát to, že zvrat ke konci mi nedovolil přestat číst, dokud nedošla písmenka. Paráda!!
Jsou knihy, kde autor čtenáře dlouze seznamuje se světem a hrdiny a až pak se něco děje. A jsou knihy, kdy se ocitnete postavám v životě (a v jejich světě) a hned uprostřed akce a až pak postupně zjišťujete něco o nich. "Do skonání věků" patří do té druhé skupiny a je fakt dobře napsaná. I když trochu uvedení do světa je v předmluvě, kde autorka vysvětluje, že se to odehrává ve světě počítačové hry Melior Annis, ale že klidně můžeme číst i bez znalosti této hry. Má pravdu Je tam docela dost překvapivých zvratů v ději (ty já mám moc ráda). A i věci, které se zprvu zdají nelogické, jsou vysvětlený (mám na mysli jednání Garetha ve chvíli, kdy se s ním setkáme, víc nevyspojleruju). Takže shrnuto: sympatické hlavní postavy, nečekané zvraty v ději, uvěřitelné jednání zrádné postavy (tady jsem váhala jestli to napsat, nerada bych spojlerovala). Jediné co bych vytkla je, že v jedné scéně ke konci postavy náhle začaly být patetické, naštěsti je to pak přešlo.
Snad mám trochu problém s tou pomíjivostí světa, ale jak jsem pochopila (z Wikipedie) tak to funguje v té hře, takže to ani není kritika. Jdu číst další díl.
Za recenzní výtisk děkuji autorce.