Do tmy
Bohumila Adamová
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/537247/bmid_do-tmy-662c48c4b7194.jpg
4
1549
1549
Příběh osamělé, nemocné ženy, která většinu života zasvětila sběru, sušení a odevzdávání léčivých rostlin, má od počátku nádech apokalypsy. Děj se posouvá kupředu pomocí detailně propracovaného „plánu sběru“. Konstantou je pak úterý, výkupní den, kdy hrdinka nedočkavě navštěvuje výkupnu. I přes pomalé, zdánlivě nevzrušené tempo probublává pod hladinou podivný neklid. Rafinovaný styl nás kapitolu po kapitole vtahuje hlouběji: hlouběji do staré půdy, hlouběji do prokletí sběru bylin.... celý text
Přidat komentář
Velice zvláštní příběh o Anně Bartákové sběratelce bylin.Den ode dne sledujeme její počínání,ke ktérému ji vedla již její babička.Anna má vše detailně naplánováno ,každý den sbírá jiné bylinky ,aby žádná nepřišla nazmar ,ty pak suší na půdě a těší se ,až je půjde prodat do výkupny,ale nedělá to pro peníze,je to její bylinkové prokletí.
Knížka se mi dostala do rukou skoro omylem. Když jsem na internetu pátrala po obsahu, téměř jsem se zhrozila a očekávala nehoráznou nudu. Nakonec jsem ale byla velmi mile překvapena, autorka ma nezvykly a podmanivý způsob vypravování, knihu jsem přečetla jedním dechem a nebyla se schopná od ní odtrhnout. A to nemám ráda kytky.
Opravdu zvláštní příběh, zvláštní hlavní hrdinka - žádná esoterická bylinkářka, ale žena,která své obsesi pro sběr léčivek podřídí celý svůj život - jinou práci, přátele, zdraví.... Kniha je velmi sugestivní, opravdu dokáže vyvolat ty vůně a zvuky na půdě plné bylin. Navíc ale od prvních stránek zapadnete do ponurosti celého příběhu a osudu, ze kterého není cesty ven.
Bol to hlboký zážitok čítať túto nádhernú knihu plnú bolesti a krásy. Na bylinky chodím roky, ale už nikdy to nebude také ako predtým. Ďakujem.
Fantastické! Knihu jsem si pořídila právě kvůli bylinkám, ale naprosto jsem netušila, že mě tak pohltí. Začetla jsem se a nemohla se odtrhnout! Mezi přestávkami jsem na ní myslela. Budu číst každoročně.
Tato kniha je velice zvláštní. Nemohu o ní říci, že je vyloženě špatná, ale jednoduše mi nesedla. Na to, že se jedná o tenkou knihu, jsem ji četla poměrně dlouho. Navíc já sama ji četla v době kdy jsem byla nemocná a ta ponurá atmosféra mi opravdu nepomáhala. Asi bych ji dalším čtenářům moc neporučila.
Úplně vidím a cítím tu plnou půdu.Opět to není vůbec lehké čtení stejně jako Ke dnu.Ale Do tmy se mi líbilo více.Bylo to takové neroztříštěné ,ale velice intimní a osobní.
Co k tomu říct? Zvláštní, smutná, bláznivá. Spoustu míst je potřeba si domyslet. No - každému se v hlavě odehrává něco jiného a pere se s tím, jak mu síly dovolí.
Je to teda strašně zajímavý! Bohužel se mi to nečetlo nějak jednoduše, musela jsem si dělat mezi kapitolami pauzy a vůbec tak celkově mi to neodsejpalo, ikdyž je tenounká.
Dobře se četlo, více otázek zůstalo nezodpovězených než těch vyjasněných, ale není ono to v životě právě tak?
No, pořád přemýšlím, co k této knize napsat...Prvně se hodí říct, že toto nebyl žánr, která čtu. Na knihu Do tmy jsem si přečetla dobré recenze, a tak jsem si ji prostě s velkým očekáváním koupila. Jsem z ní ale rozpačitá...Nemůžu říct, že by se mi vyloženě nelíbila, to zase né. Příběh byl originální. Jen jsem z ní prostě nebyla tak nadšená, přišla mi depresivní, děj nikam neubíhal, některé otázky mi zůstaly nezodpovězeny. Asi to tak mělo být, ale na mě to dojem neudělalo. Přečetla jsem ji jen proto, že jsem si ji koupila. Opravdu to nebylo lehké čtení. Obdivuji ale za to, že autorka dokázala napsat přes 200 stránek o sběru bylin a nevyčerpala se...
Anna Bolavá je liekom na boľavú dušu. Možno keby som ju čítala v inom období, či už ročnom alebo životnom, neocenila by som ju toľko ako práve teraz. Z každej stránky sála melanchólia, no i radosť z opakovaných činností a každodennej rutiny, ktoré som so záujmom sledovala. Nikdy by mi nenapadlo, že ma kniha, v ktorej žena v podstate "iba zbiera bylinky," tak chytí za srdce. Pomedzi denné rituály sa predierajú na povrch momentky a obrázky zo života hlavnej postavy, s pribúdajúcimi stranami je stále ťažšie byť iba nestranným pozorovateľom. Niekedy v živote prichádzajú dni, keď si večer ľahneme do postele a ponorenie sa "do tmy" nám na pár hodín prinesie jedinú úľavu.
Tohle nebyla moje typická knížka - ani strhující detektivka, ani thriller s pádícím dějem. Prvních pár stránek jsem byla skeptická, jestli mě to bude bavit (jako 220 stránek o sběru listí, to jako fakt?), ale brzy jsem četla a četla dál. Je tady jasná symbolika, s postupujícím dějem/nemocí/šílenstvím/whatever jsem měla pocit, že snad dostanu taky horečku. :-) Autorka umí krásně pracovat s mícháním reality a představ, nakonec vlastně opravdu není úplně jasné, co je co, prostě jako když se nacházíte v horečnatém, bolestném a vyčrpaném stavu hlavní hrdinky. Stojí za přečtení, určitě.
Velice poutavé a nevšední čtení. Příběh, který je sevřený do necelých šesti týdnů té nejpilnější bylinářské sezóny, je přepečlivě poskládanou mozaikou, jejíž dílky skládající obraz hlavní hrdinky a jejího dosavadního života se objevují naprosto nečekaně a výsledná podoba vlastně záleží na fantazii každého čtenáře. V každém případě se každý, kdo se do této knížky začte, ocitne ve světě plném úcty k přírodě, bylinám, stromům, ve světě, kde to šustí sušenými bylinami a voní lipovým květem nebo meduňkou.
Výborná kniha, četla se mi těžko, není to lehké čtení. Hluboký výlet do nitra jinak málo známé ženy. Není to čtení na odpočinek. Musela jsem si dávat přestávky, abych ty duševní pochody náležitě vstřebala. Naprosto originální a nepodobné ničemu, co jsem doposud četla. Vřele doporučuji. Jen si to prosím s sebou neberte na dovolenou, pokud nemáte v úmyslu sami sebe trýznit.
Přečíst na jeden nádech a pak pomalu a dlouho vstřebávat. Tleskám autorce. Skvělé.
Štítky knihy
bylinky nemoci česká literatura tajemství rodinné vztahy samota osamělost posedlost jižní Čechy Magnesia Litera
Autorovy další knížky
| 2015 |  Do tmy |
| 2017 | Ke dnu |
| 2020 |  Před povodní |
| 2022 | Vypravěč |
| 2013 | Černý rok |
První jsem četla volné pokračování, to se mi líbilo malinko líp, ale spokojenost. Dost depresivní teda, ale pěkně se čte.