Do tmy
Anna Bolavá (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/240709/bmid_do-tmy-hVO-240709.jpg
4
1549
1549
Příběh osamělé, nemocné ženy, která většinu života zasvětila sběru, sušení a odevzdávání léčivých rostlin, má od počátku nádech apokalypsy. Děj se posouvá kupředu pomocí detailně propracovaného „plánu sběru“. Konstantou je pak úterý, výkupní den, kdy hrdinka nedočkavě navštěvuje výkupnu. I přes pomalé, zdánlivě nevzrušené tempo probublává pod hladinou podivný neklid. Rafinovaný styl nás kapitolu po kapitole vtahuje hlouběji: hlouběji do staré půdy, hlouběji do prokletí sběru bylin.... celý text
Přidat komentář
Žádný velký příběh, žádný velký dějový zvrat, a přesto tak silná a podmanivá kniha :-)
Po dlouhé době knížka od české autorky. A jsem nadšena. Krásný, podivně intimní příběh, ve kterém se to celou dobu všechno kazí, ale jistota sběru bylinek zůstává nedotčena. Od čtení jsem se nemohla odtrhnout a opravdu mi bylo líto, když jsem se blížila k posledním stránkám. Líbila se mi posvátnost každého úterý, život v přírodě i hlavní hrdinka - víla, slabá na těle, silná na duši. Příběh budu ještě dlouho vstřebávat, ale už teď se těším na další autorčina díla.
Do tmy je příběh osamělý pobzíkaný vesnický pani z jižních Čech, která sbírá byliny. Víceméně nedělá nic jinýho, než že sbírá, suší na půdě a v úterý prodává. A je taky čim dál tim víc nemocná. V knize jsou popsaný symptomy i prášky co bere, ale mě nic nedošlo. Ani teda nevim jestli mi to dojít mělo. Ale to že mi to je jedno vypovídá dost o tom jak se mi kniha líbila.
Knize nechybí komplikovaný vztahy v rodině a ve vesnici. Celý je to celkem pěkný, trochu temný, ale ne moc, aby to zbytečně čtenáře nevyděsilo jak černoch v letáku od Lidlu. Oceňuji, že po dlouhé době kniha zvládla jít komplet mimo mě a vzbudit takovou míru lhostejnosti, kterou jsem nezažil od posledního mistrovství světa v biatlonu. 5/10
Už dlouho jsem nezažila, aby mě kniha takto mile překvapila. Opravdu velmi dobré čtení, které mě nenudilo, a které mi opět dokázalo, že stojí za to sáhnout po naprosto nenápadné knize bez kdovíjakých reklam.
Přesto věřím, že ne každého nadchne, někdo nemá rád bylinky, někomu bude vadit někdy chaotická přímá řeč (které j ale v závěru velmi málo) a někdo knihu, jak se dnes říká "nepobere", protože, podle mě, je to jedna z těch knih, kterou otevřete a buď naprosto milujete, nebo ji ihned vrátíte do knihovny ...
Kdo má rád bylinky, přírodu, trochu napětí, dojemný příběh ... bude spokojen. Čtivost, výborný jazyk a hlavně duchaplnost, toho si cením nejvíc.
Hodně zvláštní a podmanivý příběh... Mistrně poskládaná písmenka vás doslova nutí číst pořád dál a dál, abyste se co nejdřív dozvěděli víc... Ale všechno zůstavá nadále spíš nejasné, zahalené v mlze, pokryté ranní rosou, ale hlavně smutné až beznadějné...
Ke knížce se už určitě nevrátím, ale sbírat s Aničkou bylinky mě bavilo... Moc ráda jsem se vrátila do svého dětství a vzpomínala na to, jak jsem sbírala hluchavku, heřmánek, kopřivy, maliník, bez... a jak se moje babička docela čertila, že má na půdě nepořádek... hezká vzpomínka... zkrátka nostalgie mého dětství...
Do tmy vyšlo u Nakladatelství Odeon v roce 2015 a rok nato vyhrálo v Magnesii Liteře cenu za nejlepší prózu. (Přitom to pro autorku byla prozaická prvotina, předtím jí vyšla jen básnická sbírka Černý rok.) Vypráví příběh zapálené sběratelky bylin, a protože ho vypráví z jejího pohledu, nějakou dobu se necháváte unášet proudem vědomí, kde nenarazíte na výraznější děj nebo rozhovory, zato se toho hodně dozvíte o krásách a úskalích sběru během vrcholné letní sezóny. Až časem vyplouvá na povrch, že nás nečeká žádná idyla. Hlavní hrdinka je znechucená ze vztahů v rodině i na jihočeským maloměstě a trápí ji nepojmenovaná nemoc, a proto se čím dál víc uzavírá do sebe. Chce se věnovat už jen sběru, a to za každou cenu, i když ji začíná zrazovat tělo i mysl. Čtenář s ní trpí a občas možná nechápe její paličatost, ale silnej zážitek přináší právě její odhodlání nenechat si vzít, co ji naplňuje. I kdyby u toho měla vypustit duši.
Kdo čeká hlubší pitvání zmiňovanejch obtížnejch vztahů, bude zklamán. Hlavní hrdinku opravdu zajímá především sběr. A přestože ho nelíčí v růžovým éterickým oparu, ale střízlivě a věcně (natrhat, usušit, odevzdat ve výkupně), sálá z jejího vyprávění poetickej náboj. Ten ve spojení s její mírně vyšinutou psychikou a menší dávkou tajemna vytváří silnou a stále tísnivější atmosféru, která vám nedovolí knihu odložit. I přes počáteční rozpaky jsem byl nakonec velmi spokojenej a rád si přečtu, s čím Anna Bolavá přijde příště.
Většina lidí má nějakého koníčka. Existují ale lidé, kteří jdou ještě o krok dál, nebo o dva, nebo o pořádný kus. Jsou ovládáni svými vášněmi a nehledí moc napravo ani nalevo. Je jim jedno, co si o nich kdo myslí a neřídí se obvyklými očekáváními svých spoluobčanů o tom, jak by se měl běžný a slušný člověk chovat. Mnoha takovýmto lidem jejich vášeň nedovolí prožívat uspokojivý sociální či rodinný život. Jsou pro své okolí příliš podivínští a nepochopitelní. Nepřizpůsobiví. Anna je právě taková. Musí sbírat. Všechno co roste a jde odevzdat ve výkupně. Nežene ji touha po penězích. Je to mnohem prostší. Když něco roste, je třeba to posbírat. Za každou cenu. Jinak by to přece byla škoda.
Sběr je její život. Je to ta nejzákladnější podstata jejího bytí. Nic jiného není tak důležité, nic jiného pro ni nemá smysl. Lidé si na ni ukazují, báby hrozí či klevetí a těch pár přátel z dětství pomalu ztrácí trpělivost. Anna je nejen posedlá, ale také nemocná, a my ji sledujeme s rostoucím znepokojením, protože čím dále čteme, tím víc Anně rozumíme a tím jasněji tušíme, kam její osud směřuje. Do tmy.
PS: proč jen čtyři hvězdy? Většinou je dávám proto, že je v knize více věcí, než je nezbytně nutné. Toto je ale výjimka. Chtěl bych o všech těch lidech kolem Anny vědět více. O jejím dětství, o jejím manželství, o Marcele a Milušce, o babičce, která to v Anně celé zažehla. A že modrá je dobrá? Kdeže.
Souhlasím s anotací. Rafinovaný styl vyprávění mě magicky vtáhl do děje, takže jsem knihu přečetl během krátké doby. Některé závěry ženy - sběračky léčivých rostlin mě sice občas udivovaly, ale v podstatě mohu říct, že si mě jak hrdinka, tak autorka získaly. Výprava Do tmy vážně bavila.
Kniha byla pro me objevem roku 2015. Zaujala mě obálka, námět i naprostá neznámost (pro mě) autorčina. Knihu jsem četla rychle, s velkým zájmem o příběh, léčivé byliny, osud jednotlivých postav i místo, kde se to celé ASI odehrává. Sběratelka Anna byla uhrančivá a umanutá a naprosto jedinečná. Byla jako nikdo a tak inspirativní, že jsem celý následující rok sbírala léčivé byliny...
Za mě dokonalé čtivo. Hlavní hrdinka tak reálná, až mi naskakovala husí kůže. Kniha nabouchaná barevnými popisy, provoněná sušenými bylinkami, přecpaná emocemi. Co mi z knihy navždy utkví v hlavě, jak síla hlavní postavy, její nedostatky a skrytá nedoceněná krása, která byla v knize vykreslena brilantně. Chápala jsem tu ženu tak moc, až jsem jí chtěla podat pomocnou ruku.
Líbilo se mi, jak nebylo vše v knize servírováno přímo. Ba právě naopak, člověk se musel probírat spletitými metaforami, aby rozklíčoval základní děj. Autorčin styl mi náramně sedl. Magnesii si zaslouží. Knihu mohu doporučit :-).
Kniha mi dala poradne zabrat co se tyce me vlastni psychiky. Autorka jde ve svych popisech natolik do hloubky, ze Vas to proste nenecha klidnym. Vyborne to vystihuje slovo "obsedantne-kompulzivni", jez bylo po vydani knihy uvedeno jednim kritikem. Jedineho, ceho jsem se strachovala, bylo zakonceni pribehu. Nejsem fanousek otevrenych koncu. Mam rada u lidi rozhodnost a to mi autorka plne poskytla. Nadech "lepsich zitrku", ktere se u hrdinky ke konci zacaly objevovat, me privodil poprve behem cteni vetsi klid v dusi. Ovsem hrdinka je na zaver jako vzdy smetla svou urputnosti vlastniho byti ze stolu. C'est grandiose!
Tahle kniha je pro mne o vasnivem životě - když musíš sbirat, tak prostě musíš! Navzdory všem a všemu. A když žiješ svůj smysl, tak ti to taky stačí a nepotřebuješ víc než nuzky, kolo a papírový pytlik. Je to dokonale!
Je to hodně dobře napsaný, ale paradoxně se mi to četlo hodně těžce. Nemyslím si, že jsem zrovna optimistický a sluníčkový člověk, ale na mě to bylo moc temný a negativní, hlavní postava mi byla vyloženě nesympatická tím, jak se neustále povyšovala nad ostatní (sic také nesympatické) postavy.
Nicméně po literární stránce je to zajímavá kniha. Donutila jsem se jí dočíst kvůli tomu, ale musím upřímě říct, že jsem jí brala do ruky často nerada, co zas negativního se stane.
Čekala jsem od knihy víc, ale bohužel má očekávání nebyla splněna. Po celou dobu byl pro mě problém se do knihy začíst. Anna je zahalená tajemstvím, které po celou dobu nebylo odhaleno. Autorka odkrývá jen část a spoustu otázek zůstává nezodpovězeno.
.... a mně se to líbilo moc. Měla jsem ráda Annu a bylo mi jí líto, potřebovala jen někoho, kdo by jí porozuměl a tím i pomohl. Bavily mě ty Aniny občasné "hlody". Styl mi vyhovoval, děj byl tedy někdy sešup, rychle plynul, až na ten konec ..... pořád jsem čekala, až to bude ..... to bylo dlouhé. Skvěle popsaný tok myšlenek. Za mě skvělá kniha, na kterou budu asi dlouho myslet.
Nějak nevím, co ke knize napsat. Má barvitý jazyk, atmosféru, skvěle zachycuje nemoc, posedlost, zmar, tep přírody. Není to veselé čtení. Pohled na bylinkářství jako na továrnu, na pomíjivé příležitosti opakovaně vyrvávat z krajiny užitek, je fascinující. A originálnější, než kdyby se mluvilo o léčitelství. Ale stejně mi titul Do tmy nedal tolik, kolik by odpovídalo potenciálu námětu. Nedořečenost ohledně minulosti a vztahů vypravěčky mi tentokrát prostě vadila. Zvlášť proto, že povedené náčrty vedlejších postav slibovaly mnohé, stejně jako vypjatá scéna z domova důchodců. Je to takové soukromé nokturno, nahlédnutí do bolesti, ale chybí tomu rozmach mimo extrémně zúžené tunelové vidění. Což byl asi záměr, ale já kvůli němu hodnocení snižuji.
Kniha nebola špatná, ale nie som z nej ani príliš nadšená. Zaujímavé však bolo ponorenie sa do psychiky a vnímania hlavnej postavy, jej vlastný boj so životom.
Ale niekedy mám pocit, že naši autori (českí a slovenskí) chcú byť umelcami za každú cenu. Naviac by som povedala, že kniha je vyložene cielená na ženy, neviem si predstaviť, že by z nej muží skákali od nadšenia - ale ak sa nejakí nájdu, tak nech ma opravia :).
Štítky knihy
bylinky nemoci česká literatura tajemství rodinné vztahy samota osamělost posedlost jižní Čechy Magnesia Litera
Do tmy
Ač mi byla hlavní hrdinka svou posedlostí a pro mne nepochopitelným pachtěním vlastně nesympatická, kniha si mne kakýmsi zvláštním kouzlem podmanila a já četla a četla...