Do tmy
Anna Bolavá (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/28_/288999/bmid_do-tmy-xON-288999.jpg
4
1574
1574
Příběh osamělé, nemocné ženy, která většinu života zasvětila sběru, sušení a odevzdávání léčivých rostlin, má od počátku nádech apokalypsy. Děj se posouvá kupředu pomocí detailně propracovaného „plánu sběru“. Konstantou je pak úterý, výkupní den, kdy hrdinka nedočkavě navštěvuje výkupnu. I přes pomalé, zdánlivě nevzrušené tempo probublává pod hladinou podivný neklid. Rafinovaný styl nás kapitolu po kapitole vtahuje hlouběji: hlouběji do staré půdy, hlouběji do prokletí sběru bylin.... celý text
Přidat komentář
Celou dobu jsem si při čtení říkala, že mě knížka ani moc nebaví... a teď? Po dočtení na ni nemůžu přestat myslet! Skoro bych podivínské Anně záviděla její samotářský život. Konec mě úplně okouzlil.
Bylo to opojné, smutné, laskavé, frustrující a především duchaplné. Anna Bolavá svůj debut napsala bravurně! Umně manipuluje s očekáváním čtenáře, který se její hrdinku snaží pochopit. Je to doslova ambivalentní vztah, od počátečního okouzlení její křehkou duší přes zarputilé odhazování pomocných rukou zvenčí po snové usmíření.
Lidské interakce jsou pro Annu palčivější než fyzická zranění, která si sběrem bylin způsobuje. Mentální rozklad jedné bolavé povahy, řekl bych.
Velmi oceňuji probublávání zásadních sdělení na povrch mimoděk, mezi řádky.
Autorka si hraje se slovy, je radost se nechat okouzlovat tak pestrou češtinou.
(SPOILER)
Pozitivní kritiky mě donutily sednout na kolo a poslední den před vánočními svátky si vyzvednout knihu z jedné ze vzdálenějších poboček místní knihovny. Stejný titul už totiž ležel doma na nočním stolku mé ženy a já opět pocítil potřebu čtené průběžně sdílet s duší nejbližší. A vyplatilo se. Kniha psaná v náznacích si o společné luštění s někým, kdo na narativní diskurz pohlíží jinýma očima, vyloženě říká.
Velmi silná, velmi dobře a v jemných náznacích napsaná je pasáž, kdy Anna navštíví v nemocnici svého tchána. Jedná se o nosný moment celého příběhu. To vše zahaleno modravou mlhou snad utlocitností způsobeným šokem, nebo pohnutým stavem hraničícím s šílenstvím. Jen na krátké momenty jakoby se nám z modré mlhy pootevřely průhledy, ve kterých zahlédneme skutečnost. Ale jaká je skutečnost doopravdy si nemůžeme být jisti téměř po celou dobu vyprávění. Autorka totiž lstivě samotným vypravěčstvím pověřila osobu, na kterou jsme čím dál více nuceni pohlížet jako na člověka, jehož střízlivý pohled na svět je den za dnem postupně zkalován jakousi nespecifikovanou duševní nemocí. Po dechberoucí nemocniční scéně proto před sebou máme nepoměrně více otázek, než odpovědí. Ty je nutné si postupně a trpělivě skládat z následujících dějů a Anniných myšlenkových pochodů. Jedná se o jemnou práci vhodnou pro pozorného a citlivého čtenáře. Věřím že mnohé z poodkrývaných kontextů nám může bez povšimnutí proklouznout mezi prsty. A právě tento autorský postup vnímám jako onu podstatu, která román činí tak podmanivým.
Knihu jsem četla delší dobu, abych aspoň trochu pochopila smutný, až temný příběh Anny, která svůj život zasvětila sběru bylinek. Nepochopená okolím, potřebovala by pomoc, kterou ale odmítá.
Je jiná, ví to, ale zůstává svá.
Pro mě neobyčejná kniha z prostředí, které je mi blizké. Soucit s hlavní hrdinkou byl velký, byla jen sama s přírodou ,bylinami a se svými často neradostnými myšlenkami.
Bylo mi líto , že už jsem na konci knihy.
Vydařené dílo, autorka Anna Bolavá mě zaujala, určitě si přečtu další její knihy.
Když je nemocná duše a tělo strádá... Příběh ženy, kterou životní trápení, psychické problémy, lidská zloba a fyzické utrpení z nemocí dovedly až k těžké posedlosti a na samou hranici žití.
Zvolená ich-forma vyprávění dává čtenáři možnost nahlížet na události pohledem hlavní hrdinky a nechat se tak stáhnout do hlubin jejího vnímání světa a reality. Pokud přistoupíte na tuhle hru, pomalu se vám s každou sebranou, usušenou a odevzdanou bylinou poodkryje malý střípek Aniny minulosti a příčin i následků jejího strádání. Magická, náročná a bolavá cesta. Krásné čtení.
Kniha mi připomíná procházku magickou zahradou. Jako by hrdinka s reálným světem komunikovala jen prostřednictvím bylin. Pocit ukotvení v realitě stránku za stránkou slábne, až nakonec s hlavní postavou dlíme v jakémsi meziprostoru nad reálným světem. Na můj vkus se ale příběh nijak moc nevyvíjel a konec jsem úplně nepochopila. Žádné rozuzlení, ani náznak. Neukončené.
Každopádně kdo má rád magický realismus, bude spokojen.
Knihu jsem si pořídila, protože se snažím číst více českých autorů. Začátkem knihy jsem se trošku prokousávala, nějak jsem se nemohla začíst. Když už jsem chtěla knihu odložit, začetla jsem se a dočetla ji během chviličky. A hned jsem se pustila do pokračování :) A rozhodně souhlasím s komentáři níže - Dechberouci atmosfera. Hluboky pribeh.
Ta kniha je "o nicem" a soucasne "o vsem". Magicka, poeticka, a soucasne silna, syrova.
Knihu jsem četla na základě ohlasů zde na Databázi. Že bude trochu "jiná", jsem čekala, ale že mě natolik zaujme nikoliv. byla jsem vtažena do tohoto niterného a přesto čtivého vyprávění jedné osamělé a přesto svým způsobem šťastné ženy.
Velmi zvláštní kniha.....
Kniha, která je sondou do duše osamělé a nemocné ženy. Ženy, jejíž život naplňuje sběr, sušení a pravidelné odevzdávání bylin. Život, jež je naplněn přesným harmonogramem sběru, který nelze porušit...
Kniha, která je místy neuchopitelná, stejně jako její hlavní hrdinka.
Kniha o ničem, ale zároveň o všem.
Kniha spíše pro náročnějšího čtenáře.
"Dělám to od čtyř let. Každý rok. Od jara do podzimu, od východu do západu slunce a i potom. Už nemám v životě jiný zájem než sběr. Sběr, který mě přivedl k všelijakým situacím, lidem a událostem, a pak to celé zkomplikoval. Sběr, který začaroval můj nepatrný, obyčejný život k nepoznání. Dával mu smysl a pak mu ho zase bral, obracel naruby a tišil v nejhorších okamžicích. Můj milovaný sběr léčivých bylin...."
Extrémně dobrá kniha, působivá svým jazykem výrazná tím co vypraví. Pres koberec bylin, květů, krajiny a kmenů se k vám dostane nezapomenutelný příbéh. Autorce patří velký dík..
Vhledy do bolavých duší mi nedělají obvykle dobře, ale tohle je tak poeticky napsané, že jsem se od knihy nemohla odtrhnout a přečetla ji téměř na jeden zátah. Podotýkám, že to není úplně stravitelná četba, velký příběh nečekejte, jde spíš o vnitřní svět hlavní hrdinky.
Sonda do duše podivínské, nemocné sběratelky bylin. Na této knize je divné a "jiné" úplně všechno a nemůžu říct, že bych to dokázala ocenit. Vlastně jsem se donutila ji dočíst. Ani jedna postava, která by mi byla sympatická. Každopádně se příběh svým pojetím i tématem originálně vyjímá většinové beletrii.
Prvni prectena kniha od autorky a ...páni, nemam slov. Dechberouci atmosfera. Hluboky pribeh.
Ta kniha je "o nicem" a soucasne "o vsem". Magicka, poeticka, a soucasne silna, syrova.
Velmi zvláštní kniha. Depresivní. Chvílemi mi bylo až divně z chování i života té bláznivé ženské. Určité velmi dlouhé pasáže jen popisující krajinu a sběr mě chvílemi nudily. Pak se ale děj pohnul a my se dozvěděli více o životě Anny. Kniha, která se nepřečte za chvíli, už se ale těším na něco svižnějšího.
(SPOILER)
Vím, že jsem měl napsat komentář na knihu Do tmy od paní Anny Bolavé. Myslím na to celý den, ale pak si všimnu Hluchavek, které vyrůstají vedle mého domu a tiše na mě volají a lákají mě svými protáhlými lístky a nachovými květy, které jsou v slunci ještě krásnější, než když jsem je sbíral před týdnem naposledy. Už už si to mířím k počítači, když se najednou přistihnu, jak sedím mezi nimi a jejich krásná struktura se mi mne mezi prsty a já opět cítím to neodolatelné opojení. Nasbírám jen jednu brašnu, kterou mám teď přes rameno. Stejně se mi toho víc do bytu nevleze. To bude hned a pak napíšu ten komentář. Na mě je spoleh.
Popravdě na začátku jsem netušil, že budu číst 250 stran o tom, jak někdo posedle sbírá všechny možné druhy květin a prožívá u toho slastné pocity štěstí. Jen o tomhle přece ta kniha nemůže být. A najednou jsem byl úplně na konci, obešli jsme spolu s hlavní hrdinkou všechny louky a meze a někde mezi tím umřela kamenná tvář paní Tomanové, setkali jsme se nešťastně s tchánem a ty muškáty od Marcely, no tak, kdo mohl čekat tak silný déšť. Nechápu, kde se nám vzala ta ošklivá rána na ruce. Je to neuvěřitelné, ale ono to celé opravdu nějak funguje a být tak dlouho v něčí hlavě ve vás něco z něj zanechá. Něco... A co je vlastně opravdové štěstí? Líbí se mi, když stránky knihy šustí. Šustí nahlas. Není to ale kniha pro každého.
Cesta do "tmy" pokrytá kobercom z voňavých bylín, ako to načrtáva autorka v tejto knihe, bola pre mňa veľmi náročná a emotívna.
Dostať čitateľa do hlavy literárnej postavy tak, aby pochopil jej pohnútky sa nepodarí každému autorovi.
V tomto prípade to bolo excelentné a ja som s Annou Bartákovou prežívala hlavne jej posadnutosť, ktorá mi bola do určitej miery sympatická, lebo sama zbieram liečivé byliny.
Páčilo sa mi aj ako autorka reálne (častokrát iba v náznakoch) popísala rodinné vzťahy alebo vzťahy medzi obyvateľmi mestečka, v ktorom sa dej odohráva. Tieto spolu s posadnutosťou dohnali na okraj spoločnosti aj samotnú Annu.
Na každý pád táto kniha sa dotýka ťažkých tém, ako je smrť, psychické choroby a domáce násilie. Čitatelia, ktorí sú citliví na tieto témy, by sa mali pred čítaním knihy zamyslieť, či sú na to pripravení.
Velmi sugestivní kniha. Přestože to tak nevypadá, je i napínavá... čekáte jak to s Annou dopadne... co bude sbírat a zda se ještě něco dozvíme o její minulosti.... Nemá moc stránek, ale přesto na těch 227 nic nepřebývá ani nechybí. Dobře se mi četla, sáhla jsem po ní po poslechnutí audioknihy Před povodní od stejně autorky a v knihovně už čeká na přečtení Ke dnu...
Pane jo, zase se nedalo odtrhnout. Hrdinka silně sebedestruktivní a ne moc milá na okolí. Půjčeno z knihovny.
Štítky knihy
bylinky nemoci česká literatura tajemství rodinné vztahy samota osamělost posedlost jižní Čechy Magnesia LiteraAutorovy další knížky
| 2015 |  Do tmy |
| 2017 | Ke dnu |
| 2020 |  Před povodní |
| 2022 | Vypravěč |
| 2013 | Černý rok |
Knížku jsme četla ušima a jsem tomu velmi ráda, protože v tomto případě bych u psaného textu nevydržela, je tam značná monotónnost v podobě sběru bylin, kterému je věnována opravdu mnoho prostoru. Knize rozhodně nelze upřít dvě věci: originalitu a také způsob jejího zpracování. Zajímavým prvkem je prolínání reality s představami hlavní postavy. Čtenář tím pádem potřebuje velkou míru představivosti a fantazie, protože vše je potřeba si domýšlet a hledat si vlastní cestu v pochopení jednotlivých sdělení. Román jistě zaslouženě získal ocenění Magnesia Litera, ale pro mě toto nebylo úplně čtení, které bych doporučovala dále, ale věřím (a vlastně i vím), že kniha má své čtenáře, kteří toto dílo ocení. Rozhodně ale mohu doporučit knihu k poslechu, interpretace se mi velmi líbila.