Do Vladivostoku na zmrzlinu na kole
Jan Tomšíček
Tomšíčkova pátá kniha o cestování po různých kontinentech pochopitelně ne jinak něž na kole. Tentokrát se očima autora podíváme do Volgogradu, na Ural, Sibiř, abychom letmo zahlédli Omsk a Novosibirsk, překonáme mnoho potoků a řek, z těch největších Ob, Jenisej a Lenu. Po mizerných cestách se dostaneme k Bajkalu a pak přes Dálný východ do Komsomolska na Amuru a podél řeky Ussuri až do Vladivostoku. Během sedmi měsíců celkově strávených na této bezesporu velkolepé cestě autor našlapal na svém 30 let starém favoritu asi 22 000 kilometrů, a ještě se k tomu svezl asi 3000 kilometrů vlaky.... celý text
Přidat komentář
Panu Tomšíčkovi musím vysmeknout poklonu, že to dokázal. Od knihy jsem se nemohla
odtrhnout.
Není lehké uvěřit. Přečetl jsem již spoustu (cyklo)cestopisů a hodně jsem o různých výkonech i slyšel, ale myslím, že takováto výprava i s ohledem na okolnosti (výbava, rozpočet, zdravotní potíže..) je ojedinělá (snad výjimkou dalšího českého cyklocestovatele Mirka Pavelky).
Výborná kniha. Odpočal jsem si u ní a zároveň jsem spolu s autorem procestoval 22 000 kilometrů napříč východní Evropou a Asií, potkal zajímavé lidi, zažil neskutečné zažitky, viděl jak tvrdě se žije nejen na Sibiři, ale i v dalších částech Ruska. Smekám před panem Tomšíčkem, že tuto náročnou cestu zvládl a děkuji, že nám ji předal v knížní podobě.
Paráda! Tento člověk má můj obrovský obdiv za to, co dokázal (a s jakým vybavením). Je to Borec.
Tato kniha se mi moc líbila. Čtivá, vtipná, z knihy se dá dozvědět hodně zajímavostí. Je to moje první kniha, kterou jsem od pana Tomšíčka četl, rád bych si přečetl i jeho další knihy, protože u této jsem maximálně spokojený! Takže pět hvězdiček, jinak to ani nejde! :-)
Každýho svéráze uctívám a ač je na mě Tomšíček možná trochu levicový, tak je to prostě tulák a turista jako já a to nás spojuje...
Sice stále rovina, Sibiř a zima, ale nějaký zvláštní druh exotiky a poklidné vyprávění má zvláštní atmosféru, která mě pohltila. Jedeš, jedeš, ale Tomšíček umí psát z českých cyklotrampů asi nejlépe.
Moje první setkání s panem Tomšíčkem bylo v knize "Afrikou domů na kole." Ani jeho cestování do Vladivostoku nezklamalo, kniha byla velmi čtivá a dozvěděla jsem se spoustu zajímavých informací! Určitě si přečtu i ostatní cestopisy.
Přiznávám, že jsem trošičku víc čekala... , ale jelikož mým přáním/ nesplněným/ bylo projet se Sibiřskou magistrálou/ pochopitelně vlakem/ , tak musím říct, že o stepích, Volgogradu, Sibiři, tajze, Bajkalu.... jsem si díky panu Tomšíčkovi své představy v mnohém doplnila. A jinak za to, co zvládl, za to teda smekám. A jednu hvězdu přidávám za statečnost ale i za nesmírnou jeho skromnost a pokoru. Díky.
Je to moje první setkání s panem Tomšíčkem, a ráda si přečtu ještě další knihy. Líbí se mi jeho přístup k životu, bere vše, jak přichází. Myslím si, že napsat poutavý cestopis je děsně těžké. O Sibiři jsem si nějaký ten obrázek z jeho popisu udělala, a to mi v tuto chvíli šlo, takže spokojenost. Děkuji.
Pan Tomšíček je opravdu dobrý, že zvládl takovou dlouhou cestu.Ale tato knížka byla jinak pořád o jednom a tom samém dokola.Nebyly to zas tak super zážitky jako když jel Afrikou.Proto sem se většinu času u knížky nudila.
Autorovy další knížky
2008 | Do Vladivostoku na zmrzlinu na kole |
2010 | Afrikou domů na kole |
2010 | V Jihoafrické republice na kole |
2004 | K Viktoriiným vodopádům na kole |
2009 | Na jachtě do světa |
Opět skvělé. Popis cesty je úžasný a obdivuhodný.