Do vody
Paula Hawkins
Vyhýbajte sa tichým vodám. Neviete, čo skrývajú. Na dne rieky sa nájde telo slobodnej matky. V lete v tom istom roku stretol rovnaký osud aj mladé dospievajúce dievča. Nie sú to však prvé ženy, ktoré zmizli v tých temných vodách, a ich smrť rozčerí nielen pokojnú hladinu rieky, ale aj pokojné dni obyvateľov malého mestečka. Na svetlo sa začnú vyplavovať dlho zamlčiavané tajomstvá.... celý text
Literatura světová Pro ženy Thrillery
Vydáno: 2017 , Slovart (SK)Originální název:
Into the Water, 2017
více info...
Přidat komentář


Mně se kniha dost líbila, zaujala mne a mohla bych jí vytknout jen opravdu velmi málo. Styl psaní této paní spisovatelky mi vyhovuje, už jsem od ní četla jiné dvě knihy (Dívka ve vlaku a Pomalu hořící oheň). Zpočátku jsem se těžko orientovala v postavách, i když po určité době jsem už četla se zájmem. Knize tedy dávám o jednu hvězdu méně, jsem ale ráda, že jsem si ji přečetla.


Autorka čtenáře hned vrhne do děje s množstvím postav a vypravěčů, což může působit dynamicky, ale mně trvalo, než jsem se zorientovala. Příběh má tajemnou atmosféru s mysteriózním nádechem, která mě bavila a občas i mrazila. Ocenila bych méně postav nebo rozlišnější jména. Pokud vám nevadí mnoho vypravěčů a více si užíváte atmosféru než propracovanou detektivní zápletku, kniha by vás mohla zaujmout.


Vyprávění z úhlů různých postav mi nevadí, naopak. Na detektivky mi to celkem sedí! Ale autorka nevykreslila jednotlivé postavy tak dobře, abych se v tom, aspoň ze začátku, neztrácela. Některé postavy mi lezly vyloženě na nervy.
Zápletka celé vraždy není sama o sobě nic nového, ale příběh Tůně tonoucích tomu dodává příjemné tajemno.
Každopádně po dočtení zůstává hromada nezodpovězených otázek, v tomhle případě by bylo lepší znát odpovědi.


Vyprávěno na střídačku z pohledů všech hlavních postav. Poměrně předvídatelné, ale čtivé.


Je pravda, že ze začátku jsem také měla problém se zorientovat v postavách, jinak mě ale čtení vlastně bavilo, takže nakonec hodnotím kladně :-)


Četla jsem před knihou dívky ve vlaku a za mě zajímavé dílo, které není stavěné na čtení na posezení. Spíše na postupné zamyšlení nad dějem a psychologii lidí.


Po Dívce ve vlaku, bylo toto veliké zklamání :(
Začátek byl hrozně zmatečný, protože kapitoly byly rozdělené z pohledů postav a těch bylo na zorientování moc.
Hned po představení hlavních postav jsem si domyslela, co se stalo a na konci se mi to jen potvrdilo.
Průběh příběhu byl dále pohodový a postupně gradoval, ale konec tam přišel z čista jasna a působil nepatřičně.


"Dívka ve vlaku" od Pauly Hawkins mě rozhodně zaujala více. K dílu asi nemám co více říci, jelikož jsem jej přečetla spíše sporadicky s nadšeným očekáváním, že mě zaujme obdobně jako výše zmíněné dílo. Dvě hvězdičky dávám za téma napjatých rodinných vztahů, tajemné tůně a zviditelnění traumat ústředních postav.


Dívka ve vlaku byla rozhodně lepší, ale celkově bych řekla, že knihy od Pauly Hawkins nejsou tak napínavé, že by se nedaly odložit. Ze začátku bych s tím neměla problém. Člověk se musí opravdu začíst, aby se dostal k tomu, že ho zajímá, co se bude dít dál. Tady bylo navíc i poměrně hodně postav, z úhlu pohledu jedné se vyprávělo v ich formě, v druhé v er formě, což je i vzhledem k počtu postav poměrně matoucí. Často jsem i po straně 100 listovala zpátky, abych zjistila, kdo že ta postava je.
Ale jinak příběh je vcelku fajn ale chybí mi tam v některých částech napětí. Sáhnout po této knize nebyla špatná volba, ale neurazí ani příliš nenadchne. S tématem by se dalo pracovat lépe, protože námět určitě není špatný


No dívka ve vlaku byla rozhodně lepší. Tady se skáče od postavy k postavě a ze začátku mi to dělalo problémy. Jinak jsem si knihu užila na maximum. Je to takový průměr


Nějak jsem se v tom motala. A ani konec se mi moc nelíbil. Mám spíš víc otázek a ani ne v tom dobrém smyslu. U některých knih to bývají otázky o kterých chci debatovat s ostatními. Zde ne.


Kniha na mě čekala v knihovně 2 roky. Kdysi jsem ji začala číst ale nechytila mě a odložila jsem ji.
Teď napodruhé se mi zalíbila a vytáhla mě do děje a závěr jsem teda nečekala. Moc smutné čtení o smutných osudech, chvílemi mi to vehnalo i nějakou tu slzu do očí. 4*


Knihu jsem měla dlouho v knihovně, a po dlouhém uvažovat i jsem po ní sáhla a nezklamala.
První byl dej zamotaný hlavně s postavami, nakonec se kniha pěkné rozjela a dokonce jsem vůbec netipovala člověka, který měl vše na svědomí.
Dohromady jsem v knize napočítala cca 30 postav.
Knize se četla rychle, měla spád a dej mě zaujmul.


více postav, více osudů, více zmařených životů, každý si opět nese svou temnou minulost a nikdo není čistý. Zapletka prědvídatelná ale děj přesto napínavý a plynulý. U této autorky mě více baví psychologie a realistické postavy, než samotná krimi zápletka. Nic není nikdy černobílé.


Rok 2024 už je nějaký ten pátek tady a já bych vám dnes ráda přinesla knihu, se kterou jsem do nového roku vstoupila. A i když to nebylo perfektní, naštěstí neplatí “Jak na nový rok, tak po celý rok a já touto cestou moc děkuji @stafety.rachel.roo.
Vyhýbejte se tichým vodám, nikdy nevíte, co se skrývá pod hladinou.
Na dně řeky v malém městečku Beckford se najde tělo svobodné matky – a zrovna na místě, kde bylo toho léta objevena mrtvola mladého děvčete. Avšak v historii místa to sice nejsou první ženy, jejichž osud se na onom místě uzavřel, jsou to však právě ony dvě, jejichž smrt rozčeří nejen hladinu řeky, ale i poklidné životy místních obyvatel.
Pro mě šlo o první setkání s autorkou a s největší pravděpodobností taky poslední. Kniha, na to jak drobně působí, obsahovala 416 stran hustě pospaného textu, ale svým způsobem o ničem.
Už v nějaké 5. kapitole jsem se začala ztrácet ve jménech postav, kterých bylo na můj vkus požehnaně a možná tím autorka chtěla zmást čtenáře v honbě za pachatelem.
Příběhy obyvatel se zajímavě prolínaly, ale některé pasáže byly dle mého zbytečné nebo naopak přehnané. Konec poměrně předvídatelný.
Zujala mě však moc hezká obálka a i když se rozhodně nejednalo o thriller roku, byla to milá zkušenost. Od autorky už toho ale víc číst nepotřebuji.


Na Divku ve vlaku to nema. Tady uz je slabsi dej, na zacatku zmatek v postavach, musela jsem se fakt soustredit a i vracet. Ale autorka umi velmi hezky vytvorit atmosferu, diky tomu me bavila i jeji dalsi knizka Pomalu horici ohen. Urcite bych si od ni precetla i dalsi vec.
Štítky knihy
Anglie vraždy napětí tajemství rodinné vztahy strach voda maloměšťáctví thrillery pro ženyAutorovy další knížky
2017 | ![]() |
2021 | ![]() |
2021 | ![]() |
2024 | ![]() |
Právě jsem knihu dočetla. Jsem naprosto nadšená. Já-nečtenář, jsem ji zvládla :)) Četla jsem od ní i Dívku ve vlaku. Sedí mi styl autorky, způsob vyprávění očima různých postav. Napočítala jsem jich 11+Tůně tonoucích. Protože mám špatnou paměť, musela jsem si napsat k postavám stručné poznámky,ale to mi nevadilo. Nemůžu se dočkat dalších knih autorky. Doporučuji