Do vody
Paula Hawkins
Vyhýbejte se tichým vodám, nikdy nevíte, co se skrývá pod hladinou… V říční tůni se najde tělo svobodné matky – a to právě na místě, kde bylo téhož léta objevena mrtvola mladého děvčete. V historii malého městečka Beckford to sice nejsou první ženy, jejichž osud se na onom místě uzavřel, jsou to však právě ony dvě, jejichž smrt rozčeří nejen hladinu řeky, ale i poklidné životy zdejších obyvatel. A z temných vod začínají najednou na světlo dne vyplouvat dlouho zamlčovaná tajemství… Druhý román Pauly Hawkins, jejíž předloňský debut Dívka ve vlaku se stal fenoménem, když překonal všechny rekordy v rychlosti prodeje (doposud se ho po celém světě prodalo přes 18 milionů výtisků), 79 týdnů se držel na prestižním žebříčků bestsellerů New York Times a na jeho motivy byl natočen znamenitě obsazený film. Není pochyb – tohle bude knižní událost roku!... celý text
Literatura světová Pro ženy Thrillery
Vydáno: 2019 , Ikar (ČR)Originální název:
Into the Water, 2017
více info...
Přidat komentář
Vcelku poutavý příběh...nesplnil se úplně me očekávání ale nečekaný zvrat a rozuzlení na konci příběhu se dostavilo. :)
Měla jsem velký problém knihu dočíst, hodně mě zklamala. Čekala jsem , kdy se začne něco dít a nic...
Tato kniha se mi nečetla moc dobře. Bylo v ní moc osob...do půlky knihy jsem nemohla pochopit o čem kniha vlastně je.
Já přečtu skoro všechno, ale tohle byla nejhorší kniha roku 2017 co jsem četla. Člověk aby si dělal poznámky kdo je kdo a kdo trpí jakou psych. poruchou ....... Přitom Dívka ve vlaku byla fajn. Možná kdyby autorka ubrala půlku postav ( mnohdy až zbytečných) tak udělala lépe.
Nadšená jsem nebyla ani z Dívky ve vlaku, takže pro mě to zklamání nebylo. Sledovat různé příběhy problém nebyl, námět zajímavý, ale... Asi bude fér skončit tím, že mi nesedl autorčin styl. Příliš velká deprese na tak málo invence.
Na začátku jsem se zamotala do jmen, ale potom jsem si celkem zvykla. Knížka je čtivá a napínapá, ale konec je uplně na prd, moc rychlý.
Stejně jako u Dívky ve vlaku začátek vleklý, dlouho jsem měla ,,hokej" v postavách, tak do půlky knížky. Druhá polovina nabere spád, konec překvapí. Myslím, že stojí za přečtení, i když do své TOP 10 bych ji asi nezařadila.
Za mě rozhodně ctivejsi než Dívka ve vlaku. Vůbec si nemyslím, že by v knize bylo moc postav a bylo potřeba se dlouho zorientovavat kdo kde kdy řekl. Naopak je super, že je příběh popisován z různých pohledů..
I já jsem byla poměrně zklamaná touto knihou, kterou jsem navíc zakoupila po přečtení Dívky ve vlaku a natěšená na podobně laděný příběh. Stejně jako ostatní jsem měla zpočátku problém s množstvím postav, s různými úhly pohledu vypravěče, ale také s překombinovaností děje. Z celé knihy jsem měla pocit, že si hraje na něco, co není - stylem vyprávění i příběhem, který ve své podstatě nijak zajímavý nebyl. Škoda..
Příšerné množství postav, každá kapitola vyprávěná někým jiným. Stejné události viděné jinýma očima. Napsané to je výborně, čte se to dobře, ale vyčerpá vás to. Musíte neustále přemýšlet, kdo co kde už viděl, řekl, jestli to tenhle ještě neví a tamten proč se tak tváří...Navíc zápletka propletená tak dokonale, že se při rozmotávání po celou dobu docela ztrácíte. Nic to, to by se ještě dalo. Ale hlavním tématem byly pocity matky, jež ztratí dítě, a pak taky pocity dítěte, jež vidí zemřít svou matku. Nic, o čem byste chtěli jako rodič číst poté, co ty vlastní děti uspíte. Dávám tři hvězdy, za tu kvalitu psaní...
Nevím proč, ale nějak mě nezaujala kniha Dívka ve vlaku, a tak ani Do vody není tím, co jsem jako čtenářka očekávala. V knihách mi chybí napětí, opravdová zápletka. Nevadilo mi množství postav ani dějové linie. Spíše celkové rozuzlení, postavy...po detektivkách od Lars Kepler jsem čekala něco, co mě vtrhne do děje, což se tady nestalo.
Asi jsem od autorky čakala něco jiného. Chvílemi jsem se ztrácela v postavách (Kdo, kde...) Rozuzelní vlastně takové celé takové zamotané... Asi se ke knize už nevrátím...
Postavy se mi neskutečně pletly - když jsem se k četbě vracela další den, vždycky jsem musela přemýšlet kdo je kdo a ke komu patří..
I samotný příběh mi připadal až zbytečně propletený, byl to asi pokus o co nejvíce zvratů a překvapení, ale moc se nepovedl. Nejlépe hodnotím asi poslední třetinu, kde se konečně rozkrývá - kdo, co, jak a kniha má celkem spád. (A úplně nejlepší byla poslední věta :D )
Po fenomenální Dívce ve vlaku přichází Do vody. Už podle názvu kniha vypovídá, že patří do vody. Na knihu jsem se strašně těšil:
a) Dívka ve vlaku byla skvělá
b) Podle anotace zajímavý příběh
c) Obrovský poprask okolo této knihy
To co mě tam nejvíce vadilo bylo až nechutně mnoho postav a navíc každá postava měla úplně jiné vyprávění což se mi pletlo. Příběh je ze začátku zajímavý, ale pak začíná být čím dál tím víc nudnější. Konec u Dívky ve vlaku se mi nesmírně líbil a tady?! Konec byl odfláknutý. Koneckonců celá kniha byla podle mě odfláknutá. Autorka asi vsadila na úspěch své první knihy. Doufám, že až napíše třetí knihu, že si na ní dá více záležet!
Poměrně delší dobu mi trvalo, než jsem se začetla. Nejhorší pro mě byl počet postav ženského jména! Chvílemi jsem se ztrácela. Na Dívku to určitě nemělo a spíše posun směrem dolů :( Jinak ale do poslední chvíle jsem netušila, jak to dopadne, což jsem byla ráda :)
Štítky knihy
Anglie vraždy napětí tajemství rodinné vztahy strach voda maloměšťáctví thrillery pro ženy
Skrýt reklamy
Čekala jsem víc. Dívka ve vlaku mě bavila moc, ale do této knihy jsem se začetla až spíše ke konci, což je škoda. Lidé ve vyprávěném městě mi byli všichni nesympatičtí a hlavně to byli všichni cvoci (alespoň mě to tak přišlo). Znova bych si ji rozhodně nepřečetla.