Dobře mi tak
Radka Třeštíková
https://www.databazeknih.cz/img/books/19_/198123/dobre-mi-tak-2Yb-198123.jpg
3
1080
1080
Příběh o tom, že náprava chyb je k ničemu, když v životě děláme další. Sebestředný a bezohledný malíř Boris se rozvádí se svou ženou Vanesou a stěhuje se ze společného bytu ke svému kamarádovi Viktorovi. Tento životní zlom ho náhle nutí zamyslet se nad sebou samým a bilancovat. Boris si postupně uvědomuje všechny svoje chyby a životní selhání. Se svérázným humorem se poněkud neohrabaně pokouší napravit své chyby. Hledá cestu zpět ke svému dospělému synovi, minulost se mu ale vrací jako bumerang a jeho kroky značně komplikuje. V té chvíli mu navíc zkříží cestu šestnáctiletá Erika.... celý text
Přidat komentář
Nějak jsem to ani nedočetla. Asi se ani nedivím, že o Třeštíkové jsem se dozvěděla až po vydání Bábovek. Tohle je opravdu tak trochu propad. Strašně složitě se to čte, dějově se nic neděje. Ten pohled chlapa jí moc nejde. Měla by zůstat u ženských příběhů Bábovek.
Dobře mi tak - žádný zázrak. Spousta dobrých nápadů, pár velmi trefných přirovnání, ale... celkově se mi to zdálo takové neučesané.
Pokud budete mít náladu na vztahovku, tak tuto tenkou knihu přečtěte za jednu delší cestu vlakem, na čtení není náročná. Je v ní trocha melancholie, trochu ironie a trochu nudy. Boris je takový antihrdina, žádný princ..ale nikdo není dokonalý, a on šel s kůží na trh. Nakonec Dobře mu tak..že jo. Kouzlo Třeštíkové, všechny postavy jsou opět propletené, což já ráda. I když popravdě mužský svět umí mnohem lépe popsat Hartl (prvok, šampon, tečka).
Mně se to celkem líbilo. Ten konec je dobrá ironie :) Četlo se mi to také dobře.
Suveréně nejslabší knížka autorky, těžkopádné, pomalé čtení, do kterého jsem se musel nutit. Jako nebylo to celkově až tak špatné, pár myšlenek zajímavých, pár zvratů nečekaných, ale to je asi tak vše :(
Jsem ráda, že jsem tuhle knihu četla jako poslední, jinak bych se k Bábovkám a ostatním knížkám nedostala. Nuda, nuda, šeď. Ačkoliv je kniha velmi tenká, četla jsem ji strašně dlouho. Rozhodně se k ní už nevrátím.
Hlavní postava může okamžitě aspirovat na titul Odporňák roku. Radce Třeštíkové se mimořádně podařilo zachytit zevláka, bohéma, nihilistu, kterému je všechno, ale lautr všechno jedno.
Nějak nevím co o knize vlastně napsat...Snad bude stačit jedna věta: je to poslední kniha, kterou jsem od autorky četla.
Třeštíkovou a její knihy mám moc ráda. Tato její prvotina na mě čekala v knihovně už déle, tak jsem se do ní pustila, ale bohužel jsem ji za půlkou musela odložit, jelikož kniha o rozvodu, nevěrách, alkoholu a depresích není zrovna to, co teď potřebuji. A to je velká škoda. Čekala jsem víc, snad se k ní v budoucnu vrátím a dočtu ji.
Skvělé ;) Tedy až na ten konec, ten by mohl dopadnout přece jen jinak. Alespoň autorka nechává čtenáře v tom, že si prakticky konec může domyslet sám... ;)
Psycho. Neskutečné :(
Po delší době jsem se rozhodla přečíst knihu, která by nebyla z historie a rozhodla jsem se pro tuhle...
Jak to nazvat... škoda času, papíru. Tak hroznou knihu jsem už hodně dlouho nečetla :( Boris byl neskutečný člověk. Sobec, který se jen ožíral, nic nedělal a když měl chuť, tak se "vyspal" s nějakou ženskou. A ještě mu vadilo, že se s ním jeho žena rozvedla a našla si přítele. Jsem ráda, že jsem si knihu jen půjčila z knihovny a už nikdy ji neotevřu. Tenhle příběh se nedal číst.
Bábovky se mi líbily hodně, naopak tahle knížka mě zase hodně zklamala. Nejspíš jsem po Bábovkách měla velká očekávání. Ale prostě příběh mi byl strašně nesympatický, hlavní postava taky, nevím nevím...
Tak jsem si uvědomila, že touto knihou už mám přečtené od RT všechno a můžu srovnávat.
Prvotinu psala ještě trochu jiným stylem, což není špatné, brala bych to dokonce jako plus.
Ale - hlavní postavy mi byly snad všechny nesympatické, femme fatale dokonce hodně a ten důležitý okamžik, který zde nechci prozrazovat, ten je popsaný i odůvodněný tak plytce, že skoro nevím, proč se s tím nadělalo pak tolik povyku.
Postavy měly vývoj, ale celé to bylo na moc chatrných základech.
Paní Třeštíková to umí líp. Vlastně bych tuto knihu označila za její jednoznačně nejslabší.
Docela drsně napsané, na to že to psala žena... ale mělo to něco do sebe. Určitá hloubka a myšlenka tam rozhodně byly. Zajímavé také byly citáty na začátku kapitol... Bohužel to bylo pro mě tak uchycené, že nakonec z toho bylo podprůměrné čtení, ikdyž ten konec.... stojí za přečtení celé knihy.
Kniha mě moc neoslovila, jak už bylo napsáno ostatnimi, Bábovky a Osm byly rozhodně lepší.
Asi jsem první, komu se tato kniha líbila víc než ostatní od autorky. Od Radky se mi nelíbí konce knih, nevím čím to je... Ale tady? Zajímavá kniha s "normálním" koncem.
Klobouk dolů ke stylu psaní, nikdy bych neřekla, že taková žena dokáže napsat takový text.
Nechápu, jak tuhle knihu mohla napsat tak jemná a něžná žena jako je Radka Třeštíková.
Autorovy další knížky
| 2016 |  Bábovky |
| 2017 | Osm |
| 2018 | Veselí |
| 2020 |  Foukneš do pěny |
| 2023 | Kde jsi, když nejsi |
Pozor spoiler. Kniha mě příliš neoslovila. Myšlenka knihy byla dobrá, ale zdálo se mi to celé překombinované, některé události(smrt Eriky, tajemné dopisy..) mohly být popsány detailněji, naopak slizské myšlenky hlavního představitele nemusely být popisovány tak důkladně. Bábovky se mi líbily a proto jsem se vrhla na další dílo autorky, ale nebyl to zrovna můj šálek. Každopádně se teď chystám na "To prší moře" tak jsem zvědavá :)