Dobrodružství Davida Balfoura
Robert Louis Stevenson
David Balfour série
>
Právě tak, jak dnes zápasí o samosprávu Irska Irčané s Angličany, tak před dvěma staletími zápasili Skotové o svou samostatnost se světovládnou a vše pohlcující Británií.
Literatura světová Dobrodružné Romány
Vydáno: 1922 , Ústřední dělnické knihkupectví a nakladatelství (Antonín Svěcený)Originální název:
Kidnapped / Catriona, 1893
více info...
Přidat komentář
(SPOILER) Za mne nic moc ,na začátku knihy není žádné extra dění,v půli brouzdáte po vřesovišti a koncem knihy se hádate se svojí nastávající jestli vůbec bude vaše nastávající,zlatej poklad na ostrově....
Nikdy jsem v mládí nečetl Poklad na Ostrově či Jekylla a Hyda, takže tyto skotské romány byly mým prvním seznámením s autorem. Asi by dopadlo lépe, kdybych se k němu dostal o hodně dříve - v dětství bych si jeho příběhy užil asi více. Jde o dobrodružnou červenou knihovnu s několika historickými fakty. První Únos se mi líbil více než Katriona, ale i tak mi to přišlo slabší. Zatím se do dalších románů autora nechystám .
Knihu jsem četla už někdy dávno, ale vzpomínám si, že nebyla špatná. Ráda jsem v té době četla dobrodružné knihy a to tahle dokonale splnila.
Stevenson má dar psát jednoduše, čtivě, srozumitelně i poutavě. Nevím, čím to je, ale při čtení se mi živě v mých představách zobrazovaly scenérie v knize popisované, takže autor dokáže navíc probouzet čtenářovu obrazovou představivost.
Je pravda, že každý z obou románů je postaven trochu jinak, druhý ovšem přímo navazuje na předešlý, který vlastně ani není ukončený. Jak píše Kozel, Únos je víc o historii, kdežto Katriola je víc pro romantiky a já se přiznám, že mně se líbil víc. Únos 75%, Katriola 80%, 5. 2. 2019.
Jakkoli spolu tyto dvě knihy souvisí, jejich kontrast je tak silný, že pocity jsou mírně rozporuplné. Únos jsem si užil nadmíru. Rozdílnost povah Davida a Alana, historické pozadí, dobrodružnost a Skostká Vysočina mi přinesly skvělý čtenářský zážitek. Horší to bylo s Katrionou, která mi svou povahou a po literární stránce oproti předchozímu dílu značně pokulhává a její čtení mi přivodilo několikeré kóma i otrávenost nad sentimentem a patosem. Avšak na druhou stranu jsem také zažíl několik silných momentů - popisované komploty a intriky, rozhovory mezi Davidem a Prestongrangem, pomalu mizející naivita hlavních postav, pobyt na ostrově Bassu, slečna Granotvá a další.
Co z toho vyplývá? Že tenhle Stevensonův počin není čtenářsky na první pohled tolik atraktivní jako třeba Poklad na ostrově a zápletkou tolik průhledný. Při hlubším čtení však nabízí mnohé pohledy do a na Skotské události poloviny 18. století. A proto není srovnávání Roberta s Walterem zcela od věci.
Čtivá kniha jejíž děj postupně nabírá spád. Popisuje nejen přátelství dvou mužů, ale dobové poměry ve Skotsku. Oba hrdinové mají odlišné životní zkušenosti a z toho vyplývající různé názory a náhled na život. Popisované rozdíly jim však nekladou překážku k jejich přátelství.
Až při čtení této knihy jsem si vzpomněla, že jsem ji četla už dávno a bavila mě. Je to přesně ten druh literatury, který jsem jako mládě ráda hltala. Dneska už tak nadšená nejsem, ale přečetla jsem ráda a byla stejně napjatá, jako tenkrát. Výsledný dojem není úplně na 100 procent, ale přibližuje se mu.