Leviatan

05.10.2021

(SPOILER) Moc se mi to líbilo, bylo zde méně politiky a historických souvislostí než v předchozích dílech ( oba obory, ve kterých doslova plavu...). Vyšetřování zvolna plyne, dozvídáme se spousty zajímavostí i soukromých myšlenek a událostí, čtenář se pokouší uhádnout, kdo a proč byl pachatelem hrozné mnohonásobné vraždy.
Mně osobně se dost pletl Reginald a Regnier, bezva byl Japonec, pan Aono. Erast byl jako vždy rozkošně skromný, ale když šlo do tuhého, dokázal být akční. Autorův styl je skvělý, musím se smát jeho trefným obratům, mnohdy cynickým hodnocením.
Líbí se mi, jak každá čárka, každé písmenko, má svůj smysl a nakonec to do sebe pěkně (spíše nepěkně) zapadne.
Také jsem podezřívala Renatu, že její těhotenství je předstírané, takže největším překvapením bylo, že není :-)
Dokonce se mi o Erastovi i zdálo... :-D
Už čtu další díl, a vypadá to opět více než dobře.

31.01.2021

Další napínavá detektivka s geniálním Fandroinem. Tentokráte hledáme autora hrůzného masového mordu v Paříži, kdy zmizel tajemný artefakt. A zcela určitě se pachatel nachází na luxusním zzámořském parníku Leviatan. My čteme deníky všech pěti podezřelích a příběch se ubírá a my nacházíme četná překvapení.
Jako vždycky, skvělé, lehké a nesmírně pozitivní čtení.

21.04.2020

Leviatan začíná nenápadně. Jako fádní lodní deník zdánlivě nepodstatných postav. Ze začátku čtenář vůbec nemá tušení, kdo co v té chvíli udělal, nebo mohl udělat. Zkrátka není se čeho chytit. A mistr Fandorin se na scéně objeví až skoro v půlce knížky. Je sympatické, že autor Fandorina nechtěl ukazovat na piedestalu, ale až takové začlenění do řadových cestujících první třídy si nezasloužil. :-)
Deníky postav se bohužel stylem trochu slévají a kdyby na začátku kapitoly nebylo jméno, z kterého deníku se bude číst, bohužel by se nic nestalo.
Ale vyústění krásné, pointa zajímavá a celkově moc pěkné čtení.

11.05.2019

Veselé hravé čtení, zápletka z vyšší společnosti se záhadou a jako bonus Fandorin. Rozkošná detektivka, balzám pro duši.

22.01.2017

Ke komentáři pod tímto přidám ještě spokojenost nad trefným vyobrazením typických stereotypů různých národností - škrobení Britové, škudliví Holanďané, podivní Japonci ad. - a vzájemných (povětšinou nepříliš pozitivních) vztahů mezi příslušníky různých zemí.

16.05.2016

Román mi svým stylem připomněl detektivky od Agathy Christie. Je zde skupina celkem elegantní společnosti, v níž každá osoba má své tajemství a své skryté motivy. Tyto informace Fandorin pomalu a důvtipně skládá dohromady, aby mohl falešná obvinění vyvrátit a odhalit skutečného viníka. I přesto, že se vyšetřování odehrává na zaoceánské lodi, exotika a dobrodružství je jaksi jenom tušené, protože se neodehrává v exteriérech, ale pouze na lodi - v podstatě u jídelního stolu, kde se skupina pravidelně setkává. Proto také román působí jako divadelní hra, kterou by velmi lehce mohla být.

Kniha se četla velmi dobře a představuje ideální volbu pro letní čtení. Akuninovi se přezdívá „ruský Umberto Eco“ a jeho série o Erastu Fandorinovi má být blízká právě postmoderním románům tohoto slavného italského literáta. Postmoderní román má přinést jak zábavu pro laického čtenáře, tak intelektuální požitek a skryté náměty pro „poučeného“ čtenáře. I v Leviatanovi získáme spoustu zajímavých informací, např. o indických drahokamech či trojím budování Suezu apod., pro mne však román zůstává příjemným literárním odpočinutím, které se s prožitky při čtení Jména růže nemůže srovnávat.

17.02.2016

Zatím nejlepší kniha o Fandorinovi. Trochu mi připomínal Hercula Poirot. I ten příběh byl takový komorní, ale přesto zajímavý a chvílemi i strhující. Zajímavé taky bylo sledovat příběh z pohledu různých postav. Už se těším na další díl.