Relikvie mrtvých
Diana Norman
Dobrodružství lékařky Adélie série
< 3. díl >
Píše se dvanácté století a mnichové v anglickém Glastonbury najdou po mohutném požáru v klášteře dvě lidské kostry, o nichž nikdo neměl ani tušení. Jedna je vysoká, mohutná, jako by patřila nějakému válečníkovi, druhá malá a drobná. Existuje domněnka, že právě Glastonbury je oním bájným Avalonem z dávných dob. Mohlo by se tedy jednat ostatky krále Artuše a Guinevere? Když se o objevu doslechne král Jindřich II., požaduje důkazy o Artušově smrti. Nepotřebuje totiž, aby jeho vzpurní velšští poddaní začali věřit a doufat, že jejich jediný pravý a budoucí král se jednoho dne vrátí, aby je znovu mohl vést k vítězné bitvě za svobodu. A tak král Jindřich opět povolává Adélii, aby se pustila do prozkoumání podezřelých koster. Jenomže někdo si nepřeje, aby byly kosterní pozůstatky identifikovány a je připraven kvůli tomu i zabíjet...... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Historické romány
Vydáno: 2011 , JotaOriginální název:
Relics of the Dead, 2009
více info...
Přidat komentář
I další díl byl velice napínavý. Něco z historie, fakt krásně napínavé. Už se těším na poslední díl.
Konečne detektívna zápletka, kde som vedela tipnúť, kto by mohol byť vrah. Inak, sa to nieslo v podobnom duchu ako druhá časť, že občas mi už niektoré scény prišli ako prílišné tlačenie na pílu, aby to sedelo do rozuzlenia.
Třetí příběh lékařky Adélie a jejích blízkých nás tentokrát zavede až ke králi Artušovi.
Opět velmi povedené, místy úsměvné a originální.
Kniha mě upoutala pro své historické jádro s legendou o Artušovi. Možná jsem čekala více, ale nakonec jsem byla docela spokojená. Sice nevím, dle recenzí, jestli se pustím i do předchozích dílů.
Třetí díl této série se mi zatím líbil nejvíc. Opět to byla výborná historická detektivka se spoustou napětí, ale i zajímavostí, jak se žilo v Anglii a Walesu ve 12.století. Když k tomu přidáme místo tajemného Avalonu, krále Artuše a legendární meč Excalibur je z toho skvěle namíchaný příběh.
Zase jsem moc spokojená. Adelie a Mansur opět s velkým nasazením pátrají a Anglie 12.století se pod Jindřichovou vládou mění. Nedá se říct, že okamžitě zavládne spravedlnost, ale rozhodně se ustupuje od "božích soudů".
V každé sérii se postavy vyvíjí, také zde. Jenom si myslím, že to, co si Adélie dovolí ke králi by jí tehdy neprošlo. Také jezde trochu víc vidět romantická linka příběhu, ale docela sem patří. Ovšem překlepy, ty by tu být neměly.
Tak jsem zase skoro celou noc nespala, protože jsem musela číst a číst. Tentokrát měl příběh pomalejší rozjezd, ale pak už to fičelo. Příjemné bylo, že vlastně všechny popisované historické události se opravdu staly, i když časově posunuté. Že i Artušovská legenda má historické jádro. A jestli je pravdivý popis práce putovních soudů, tak klobouk dolů. To u nás se snad tehdy dělaly ještě "boží soudy", které se spravedlností neměly nic společného. Jen ta Adélie a její moderní názory a chování mi stále nějak nesedí.
Začátek pátrání s holými vykopanými kostmi se rozjižděl pomalu, ale pak to nabralo spád a šťávu. Navíc jsem se nenásilnou formou dozvěděl něco o právu ve středověké Anglii a jeho prosazování. Takže hlásím plnou spokojenost a dávám všechny hvězdy. Také jsem byl rád, že autorka v doslovu přiznala mírná "ohnutí" historie provedená ve prospěch předkládaného příběhu.
Tento díl mě zklamal. Na začátku jsem si říkala, že po průměrném druhém díle, musí přijít zase něco velkého. Ale nepřišlo. Opět jsem se ztrácela ve jménech. Zápletka mi též nevyhovovala. Pevně věřím, že poslední díl zachrání celou sérii.
pozor, SPOILERY !!
takžeee, po druhém skoronudném díle se mi dostalo bohatého zadostučinění, protože při tomto jsem se pomalu tetelila blahem :D paráda ! zápletka, hned úvod knihy s dramatickým, až mystickým zemětřesením...a objevivším se hrobem...
nepochopila jsem sice, proč Adélie musela prchat, a před čím - je to pořád podivné - sice nad ní drží ochrannou ruku Jindřich II., ale asi ne až tak, nebo ?? no každopádně - přesouvá se dle Jindřichova přání, společně s Emmou, naší známou z předchozího dílu... autorka hezky využila oslí můstek, aby nás seznámila s obvyklou praxí středověku - řešit své nároky a spory pomocí svého zástupce - najatého šampióna - bojovníka (prostor pro rytíře pana Roetgera :)))
Emma bojuje o sídlo Wolvercottů, pak o svůj život, a Adélie se opět hrabe v jamách, aby mohla být taky při hledání pravdy dostatečně ohrožena, a aby se v pravou chvíli objevil zachránce - ideálně biskup st. Albans :P (což mě vůbec nevadí, protože tato série opět probudila mé romantické já, i když jako věřící s touto středověkou morálkou nesouhlasím - vodu kázat, víno pít...mno ale, časem si to lidi, volící církevní dráhu, snad ujasnili lépe :))
a taky se mi líbí víc Rowleyho poloha jako nadávajícího válečníka než stylizované a neupřimné (hlavně tedy sám vůči sobě a Bohu) "co tě trápí, milé dítě, nechceš se mi svěřit ??? "
A Adélie si to ujasnila taky : "K čertu s ním, proletělo Adélii hlavou, trápím se, když se s ním mám znovu setkat, a pak se trápím, když zjistím, že se s ním nesetkám. Bojovník, krucinál. Co by taky dělal jiného, že ???"
Král Jindřich - nevyspytatelný, sarkastický, spravedlivý...názor ať si děláme sami...hybatel provázků v celé sérii..."objevitel" Adélie, "tvůrce" vztahu Adélie a Rowleyho.... "Král zhluboka vydechl. "Geoffrey ??" "Ano, pane?""je na hradě lázeň ?" "to nevím, pane".Mladíkovi zacukalo v koutcích."koupací vana, pane, jaksi, ehm, nebyla součástí naší výzbroje". "Tak tu zkus nějakou najít. A pár postelí" "A čisté šatstvo." dodala Adélie."ženské." Král znovu vzdychl. "samet ? krajku ? nějakou určitou velikost ?"
"vidíš toho chlapíka támhle ? " král zalomil palec směrem k harfeníkovi. "jmenuje se Rhys Čertvíjakdál. Je to potulný pěvec. Pochází z jakéhosi pobřežního velšského západákova s naprosto nevysvětlitelným jménem."
Gylta. a její střízlivý selský rozum : "Tak to byl ten sejr,"řekla rozhodně Gylta."Sejr by se neměl jíst, než se jde spát, ten právě vyvolává noční můry." Gylta a Mansur...nesourodá, o to víc spokojená dvojice.
Adélie tedy rozmotává nález dvou záhadných mrtvol, seznamuje se s utajeným životem mnichů v klášteře v Glastonbury, poznává zákeřnou hostinskou Hildu a její tajemství, dobrosrdečný hostinský Godwin ( i jméno evokuje to good) nakonec zasáhne v pravou chvíli..
Opat Sigward a jeho tajemství, které nakonec bylo nejtemnější ze všech, klobou dolů před jeho odhodláním dodržet slib Bohu : Mžourala na něj v jasném slunečním svitu, musela si zaclonit oči. "jak zemřel tvůj syn? " zeptala se. Opat na chvíli strnul, jakoby zkameněl. Adélie z něj nespouštěla oči. "takže ty jsi má Nemesis," vydechl pak. Přikývla. A potom se opatova tvář změnila, zvláštně krásně, jako kdyby se to slunce, co ji ozařovalo zvenčí, náhle odráželo kdesi hluboko uvnitř. "Čekal jsem na tu otázku dvacet let."....
a dál a dál, rozluštíme záhadu zmizelé Emmy, záhadu válečníkova hrobu, s Adélií utíkáme lesem s členy tithingu (a dozvíme se, cože to tithing byl), očistíme bratra Eustacea, zabijeme Wolfa (nabízí se paralela - aspoň tedy pro mně - s Wolvercottem, zní podobně, obě evokují dravé vlčí povahy), potkáme Scarryho - kterým autorka na konci zákeřně naznačuje další linku pro další knihu !!!, vyřešíme Emmin spor, Pippovo dědictví, a srdeční obtíže, s Adélkou se znovu zblížíme s Rowleym - toliko opakované její rozhodnutí na konci knihy však také zavání komplikacemi ve vztahu do budoucna (no snad se pletu !!!) ;))) poznáme středověký právní systém a jeho "novelizace", dozvíme se o přístupu k malomocenství., oprášíme Artušovskou legendu,...a.....
zhrnu : bylo toho hodně a stálo to za to !!! další díl už čeká na polici. A autorka si mě naprosto získala...tento díl za plnou palbu - 5*..těším se a zároveň normálně smutním, že potom už se budu muset s Adélií a Rowleym a jejich světem rozloučit..tak snad to bud stát za to !
Po dlhšom čase som sa vrátila do sveta vykladačky smrti Adélie. Tento raz som sa ocitla priamo v Glastonbury na prahu mýtického Avalonu, kde sa objavili dve kostry a vyzerá to tak, že Henrich II. objavil miesto odpočinku Artuša a Guinevery. A Adélie je tá, ktorá to má potvrdiť. Lenže to by nebola mladá vykladačka, keby sa to celé neskomplikovalo. A že služba pre plantagenetovského kráľa je opäť raz smrteľne nebezpečná, sa Adélie s priateľmi presvedčí zas a znovu.
Opäť výborný detektívny príbeh, motívy ľudských slabostí sú tak ako vždy prítomné. Atmosféra je veľmi dobre vykreslená, staré postavy sú tu, objavujú sa nové, všetko ako má byť. A nad celým príbehom sa vznášajú hmly Avalonu.
Trosku jsem mela obavy, aby pribeh nebyl opakovanim dvou predchozich, ale kdepak. Autorka jako kdyby postupne vyzravala a tento pribeh se mi libil snad ze vsech nejvic ac tematiku krale Artuse nemusim, ale bylo to vse tak krasne podane, ze me pribeh zcela pohltil.
Malinko jsem se bála, že další díl bude jen to, co už bylo napsáno, jen v bleděmodrém - ale ani náhodou! Hezky vymyšleno, hezky napsáno, několikrát jsem málem přejela, jak jsem byla začtená. :) Jsem hodně zvědavá, jak tohle všechno dopadne, takže hned beru poslední díl. :)
Úplně skvělý díl. Téma Avalon, Artuš a Glastonbury znám jak ze školy, tak z jiných knížek a z různých úhlů a jak si s tím poradila Ariana Franklin je úžasné. Napínavý příběh, skvěle popsaná doba a téma mě fascinovalo. Tuhle knížku neodložíte!
Tentokrát to bylo opravdu napínavé. Na styl psaní, který mi vadil v předchozích dílech, jsem si zvykla,takže dám s klidem pět hvězd.
Tak a další díl za mnou. Sice jsem si říkala, že nechci číst o zmrtvýchvstání krále Artuše, ale lidičky nebojte se. Je tam taková spousta událostí, a plno věcí je pak jinak, i ten král Artuš, že nebudete litovat, když si tuto knihu přečtete.
A abych vás nalákala - slova biskupa k Adélii - už mě nebaví tě stále zachraňovat z nějaké tmavé díry - slibuje velké dobrodružství.
A i když král Jindřich samozřejmě jedná hlavně ve svém zájmu, je také díky zavedením soudní poroty a nových zákonů a otevřenosti své mysli velmi pokrokový, což dokáže i zde.
Ale klobouk dolů před jeho závěrečnými slovy. A ten konec slibuje velké napětí v dalším díle.
Moc se na něj těším.
Tak to už bylo zase lepší, napínavé a čtivé až do konce, děj měl spád, nemusela jsem vynechat ani písmenko, něco z historie Artuše bylo také fajn, tak jak to asi vše dopadne..., ještě jeden díl.
Po dlouhé době jsem se vrátila k Adélii, kterou jsem si z prvního dílu pamatovala jako docela sympatickou postavu. V knihovně jsem sáhla omylem až po třetím díle, ale ději to nijak neuškodilo. Řekla bych, že je to taková odpočinková kniha, kterou si nejspíš moc pamatovat nebudu. Ke konci jsem se nudila, což ubírá na kvalitě.
Štítky knihy
Anglie 12. století Artušovské legendy historické detektivky historické romány
Autorovy další knížky
2009 | Vykladačka smrti |
2010 | Labyrintem smrti |
2012 | Město stínů |
2011 | Relikvie mrtvých |
2011 | Vrahova modlitba |
To, že autor uvede letopočet a jméno příslušného panovníka ještě neznamená, že vytvořil historický román. Ano, je to román a ne literatura faktu, ale stejně by měl být napsán tak, aby se příběh tak nějak nebo podobně mohl stát – jak s oblibou píše pan Češka. Tady si autorka z historie vybírá, co se jí hodí, a to mi nesedí. Příběh je napínavý, celkem čtivě napsaný, ale moje gusto to není.