Dobrodružství Sherlocka Holmese
Arthur Conan Doyle

Příběhy Sherlocka Holmese série
< 3. díl >
Dobrodružství Sherlocka Holmese je sbírka povídek z pera Arthura Conana Doylea. Vypravte se zpátky v čase do viktoriánského Londýna a připojte se k světoznámému detektivnímu týmu – geniálnímu Sherlocku Holmesovi a jeho oddanému asistentu doktoru Watsonovi – při řešení některých z jejich nejznámějších případů. Dílo, které poprvé vyšlo roku 1892, je první a nejlepší sbírkou povídek o legendárním detektivovi. Zároveň obsahuje některé z autorových nejoblíbenějších příběhů: Strakatý pás, Liga zrzavých, Pět pomerančových jadérek nebo Skandál v Čechách – v němž génia vydírá jeho někdejší milenka a Holmes změří své síly s jedinou ženou, která se kdy těšila jeho nepokrytému obdivu.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Povídky
Vydáno: 2021 , 1400Originální název:
The Adventures of Sherlock Holmes, 1892
více info...
Přidat komentář


Po Psu baskervillském jsem se pustila do další autorovy knihy. Tentokrát je to však sbírka povídek, což jak jsem pochopila z jiného zdroje, je z toho důvodu, že tyto příběhy vycházely formou novinových článků. Až později se z nich stala kniha.
Jde tedy o kratičké příběhy, obvykle v délce tak třiceti stránek, takže to ubíhá pěkně rychle. Občas se nedostanete ani k úplnému uzavřenému konci, ale jen náznakům, které vylíčí, jakým směrem to povede. Některé případy jsou hodně zapeklité, jiné obyčejné či naprosto vtipné. Ale ta základní šablona detektivní dedukce a povahové rysy hlavního dua zůstávají.
Konečně se tu objevila i Irene Adler a tak můžeme zjistit, jak se s ní vlastně Holmes seznámil. A jak ho pěkně převezla. Sám Sherlock uznal, že v životě ho přechytračili asi jen tři lidé, dva muži a tato žena. Dokonce dojde i na první zmínku o paní Hudson, ale zatím jen kraťoučkou a nic neříkající, protože v předchozí povídce padlo úplně jiné jméno hospodyně. Takže zřejmě nebyla plánovaná od počátku.
Holmes má sice své nedostatky, které autor zmiňuje, ale působí hodně sympaticky a není takový bručoun, jak ho popisují jiní autoři. Často nechává Watsona samotného a pátrá hodiny na vlastní pěst, což se hodně opakovalo. Ale chápu, že když nejde o ucelený příběh, je nutné vyprávění hodně zkrátit... Bylo to nenáročné a rychlé čtení...


Nuže Holmesi, starý brachu, je čas se rozloučit. Těch devět případů uteklo jak voda a já jsem rád, že jsem mohl aspoň přes papírovou bariéru asistovat svému oblíbenému narkomanovi a exotovi.
Případy sice byly šity podle jednoho vzorce, ale dedukčně-sebedestrukčně-teatrální schopnosti Holmesovy a literární schopnosti Watsonovy (případně Doylovy) z každé povídky učinily prudce čtivý žánrový skvost. A vůbec nevadilo, že brach Holmes vše vyřídil takovou rychlostí, až Watson nestíhal věnovat se popisům, a jeho styl byl tedy někdy docela strohý...
Ve vázané kronice Holmesových případů od nakladatelství 1400 může laskavý čtenář nalézt tyto případy:
-Spolek ryšavců
-Záhada Boscombského údolí
-Ohyzdný žebrák
-Strakatý pás
-Berylová korunka
-Stříbrný lysáček
-Makléřův úředník
-Musgraveský rituál
-Námořní smlouva
Vskutku bych nevzhrdl porcí navíc.


Dvanáct případu nejlepšího soukromého detektiva všech dob (tenhle názor mi nikdo nevymluví :). I když proti jednomu mám menší výhrady a to hned tomu prvnímu: Skandál v Čechách. Objevuje se tam totiž český král a já takové nepřesnosti nemám ráda. Ale jinak kniha samozřejmé rozhodně stojí za čtení. Hlavně ty Holmesový dedukce mě strašně baví. Občas mě napadá, co by asi vydedukoval o mně. I když to je jasné, naprosto by mě prokoukl. Ale jak by na to přišel, to bych nebyla schopna vymyslet.
Mimochodem, slavný detektiv neřeší jen vraždy, v některých povídkach neni žádná mrtvola.


Asi každý by si měl přečíst příběh od sira Arthura Conana Doyla o legendárním Sherlocku Holmesovi. Příběhy se mi líbily. Doporučuji.


Moc se mi líbily příběhy známého detektiva. Každý byl zajímavý a napínavý jediné co mě mrzelo je ze doktor nebyl moc nápomocen přišlo mi ze je tam jen jako vypravěč ale nijak jinak příběhu neprospíval. Jinak to byli moc pěkné zápletky vyřešené báječným dědičnou smyslem Sherlocka Holmese.


Spíše jen průměrné či mírně nadprůměrné příběhy s Holmesem a Wattsonem. V tomto vydání (2021) je celkem devět povídek, jako nejlepší z nich hodnotím Strakatý pás, následují Záhada Boscombského údolí, Stříbrný lysáček a Berylová korunka. Nejméně se mi líbily Makléřův úředník a Spolek ryšavců. Celkové hodnocení: mírně nad 70 %, tj. slabší čtyři hvězdy.


Detektivní klasika. Dvanáct příběhů plných zajímavých zápletek a skvělé Holmesovi dedukce. A samozřejmě nemůže chybět Watson, který nám jednotlivé Holmesovo případy vypráví. Super příjemné čtení.


Ke čtení Holmese mě to nikdy netáhlo, ale po přečtení Nápadů čtenáře detektivek jsem nemohl jinak. A byl jsem v mnohém překvapen. Holmes si spoustu poznatků nechává pro sebe, aby mohl zazářit na konci (nejčastěji tak, že do děje vstoupí a nastraží past). Detektivky jsou často spíše takovou intelektuální křížovkou, než že by šlo o budování napětí (i na to někdy dojde, a je vypsané celkem slušně). Snad každý příběh začíná poměrně dlouhým vyprávěním svědka či „oběti“. Dost případů se vyřeší nějak bokem, nikoli předáním zákonu. Jsem rád, že jsem se ke čtení nakonec odhodlal, byly to velmi příjemné chvíle, kratší povídky mi seděly víc, jedna před spaním je naprostý ideál :)


Klasika někdy znamená nuda, ale tady u Holmese to určitě neplatí. Dobře pobaví, není vždycky potřeba mrtvolu rozkrájet na dvacet kousků a naaranžovat do zajímavých tvarů nebo rozvést po půlce světa, aby to byla dobrá detektivka. Jenom u těch kratších je celkem danej mustr, dlouhý vyprávění, Holmes ví, Holmes jedná, Holmes vysvětlí. Ale zasy ty kratší příběhy baví víc.


Nejsem si jistá, jestli jde skutečně o nejznámější případy - osobně si z dřívějška pamatuji jen Strakatý pás (protože hororová atmosféra), Berylovou korunku (protože případ státního významu), Spolek ryšavců (protože lehce absurdní a hodně vtipné řešení) a Stříbrného lysáčka (protože případ ala Dick Francis v 19. století); Záhada Boscombského údolí, Ohyzdný žebrák, Makléřův úředník, Musgraveský rituál ani Námořní smlouva mi nic neříkaly; na druhé straně - těžko se mohu považovat za znalce. Nicméně případy známé i neznámé se četly dobře, Sherlockova tajemnost a Watsonova oddanost jsou dvě strany jedné mince napětí a originality, suchý styl tu a tam vyvažuje neméně suchý anglický humor. Dvě výtky - 1. ani jednou Moriarty, 2. množství překlepů ruší (a záměna jména hned na první stránce - to jako vážně?).


Nechtěl bych být Watsonův pacient, ale to nic nemění na tom, že tyto krátké detektivní povídky jsou nesmírně osvěžující. Důvtipné, nadčasové a nenáročné čtení, které inspirovalo mnohé.


Co dodat nového k nejznámějšímu detektivovi? V použitém přídavném jménu už je vše obsaženo. Při čtení knihy jsem si na mnoho zápletek vzpomněl, možná ze školy, možná z některého z mnoha filmů, seriálů … Je v tom trochu problém, po pár povídkách jsou i ty neznámá najednou snadno předvídatelné, čímž se vytrácí prvek překvapení a náš génius vypadá jako kdokoliv jiný s obdivovatelem v podobě doktora. Viktoriánskou Anglii mám v knihách moc rád, ale Charles Dickens ji popsal lépe. Při hodnocení jsem byl dost na vážkách, dnes se jedná o průměrné dílo, které v minulosti formovalo celý žánr. Nakonec jsem se rozhodl v hodnocení trochu přidat za celkový přínos, ale dnes již Sherlock nepůsobí nedostižně jako tomu pravděpodobně bylo v minulosti.


4,5*
V románech může čtenář s hrdiny strávit více času, povídky si svým krátkým rozsahem čtenářovo srdce získávají obtížně, musí umět oslovit a zaujmou a přinést nějakou pointu. Žánr povídky mě bavil vždy, takže je asi více než zřejmé, že jsem si čtení této knihy náležitě užila, navíc s postavami, které patří mezi mé oblíbence už několik let.


Dobrodružství Sherlocka Holmese jsem vyhlížela opravdu netrpělivě. Poté, co kniha konečně vyšla ale přišlo jedno zklamání. Anotace slibovala, že se v knize objeví i jedna z nejznámějších povídek Skandál v Čechách, ale bohužel v knize není. Celá kniha obsahuje 9 povídek z různých období.
Jednotlivé povídky mají kolem dvaceti stran a ukazují detektiva v jeho plné síle. Ale i když se mi kniha líbila, nemohu vynechat i jednu výtku. Samotné kapitoly byly nesmírně krátké a já si k jednotlivým případům nemohla udělat jakoukoliv cestu. S odstupem času si beztak nevybavím, o čem která povídka byla. Mně osobně se z Dobrodružství Sherlocka Holmese nejvíce líbily tři povídky. Berylová korunka vypráví o bankéři, kterému je přes noc poničená vzácná korunka. Všechny indicie ukazují na jeho syna. Dále Strakatý pás, který vypráví o mladé ženě sirotě, které nečekaně zemřela její sestra dvojče a tím záhady nekončí. Ohyzdný žebrák je ženě, která se obrací na Sherlocka s pomocí nalezení jejího ztraceného manžela. Nenašlo se ani jeho tělo, tudíž se nemůže vyšetřovat ani vražda. Celkově tato povídka pro mě byla asi top one a byla jsem hodně zvědavá, co se z případu vyvrbí.


Dvanáct povídek proslulého autora vyprávěných doktorem Watsonem o skvělých výkonech vzdělaného a o mistrné dedukci Sherlocka Holmese mi udělalo radost. Autorův styl, pokud ho očekávám, bez zbytečných odboček a vat, mě dokáže připoutat i k opakovanému přečtení jeho díla.


Pri máloktorej knihe si tak odpočiniem ako pri Sherlockovi Holmesovi. Každá poviedka ma dokázala vtiahnuť a bola minimálne dobrá, niektoré, ako napríklad Páska samá škvrna, Mechanikov palec, Liga červenovlasých či Belasý Karbunkul boli vynikajúce. Odporúčam sa pohodlne usadiť, ideálne vonku, spraviť si dobrú kávu alebo ešte lepšie, naliať víno a dávkovať tak dve až tri poviedky denne v závislosti od spotreby daného nápoja. Najlepšie po práci, no keď je možnosť, kľudne aj počas nej.


Styl psaní byl výborný a měl příjemné tempo. Příběhy byly výborně vypointované a zápletky velmi dobře napsané a umístěné. Postavy a jejich charaktery byly velmi dobře napsané. I když tu nebyl žádný velký vývoj v osobnosti postav, tak to vůbec nepusobilo staticky a bylo to naopak konzistentní a hezky plynulé.
Část díla
Autorovy další knížky
1978 | ![]() |
2010 | ![]() |
1982 | ![]() |
1971 | ![]() |
1987 | ![]() |
Kratke povidky, nektere skvele, nektere me az tak nebavily. Atmosfera knihy, ta me ale uplne pohltila, snih v Londyne, anglicky venkov, horici krb a k tomu nekolik zapeklitych pripadu, ktere nasi hrdinove s vetsi ci mensi davkou dedukce vyresi…