Umění v krvi
Bonnie MacBird
https://www.databazeknih.cz/img/books/33_/339864/mid_umeni-v-krvi-1nC-339864.png
4
131
131
Dobrodružství Sherlocka Holmese série
1. díl
Dobrodružství Sherlocka Holmese Londýn, chladný prosinec roku 1888. Sherlocku Holmesovi je 34 let a po katastrofálním vyšetřování případu Jacka Rozparovače se opět uchýlil ke kokainu. Watson nedokáže svého přítele ani utěšit, ani ho vytrhnout z letargie - když tu přijde z Paříže podivně zašifrovaný dopis. Mademoiselle La Victoire, krásná francouzská kabaretní hvězda, píše, že se pohřešuje její nemanželský syn, jehož otcem je anglický šlechtic, a ji samotnou na ulicích Montmartru kdosi napadl. Poté co Holmes s Watsonem po boku vyrazí do Paříže, zjistí, že únos dítěte je pouze špičkou ledovce v mnohem spletitější aféře: v Marseilles byla uloupena nesmírně vzácná antická socha a v továrně na hedvábí v Lancashiru bylo zavražděno několik dětí. Stopy ve všech třech případech vedou k jedinému, nedotknutelnému člověku. Zotaví se Holmes včas, aby nalezl ztraceného chlapce a zarazil další vraždění? Pokud se mu to má podařit, musí se udržet o krok před nebezpečným francouzským soupeřem a vyhnout se intrikám svého bratra Mycrofta.... celý text
Přidat komentář
Závěrečný twist sice překvapivý, ale jinak zklamání. Když knihu na obálce doporučuje takový uznávaný holmesolog jako Otto Penzler, je to ta nejlepší vizitka a čtenář má pak určitá očekávání. Ta bohužel nebyla naplněna. Základním problémem autorů drtivé většiny sherlockovských pastišů je obecně nedostatečná věrnost kánonu, a to z hlediska zápletky, zažitých vztahů mezi Holmesem a Watsonem a vypravěčského stylu. Vyloženým zlozvykem je pak ahistorismus (křečovité modernizační úpravy hodnotového žebříčku a světonázoru našich hrdinů) a čistě exhibiční zakomponování skutečných Holmesových současníků do příběhu (zde Toulouse-Lautrec). Vůbec by mi nevadilo, pokud by na výše uvedené autoři rezignovali vědomě a místo toho nabídli něco osobitého, nějaký vlastní přínos, svojský otisk, cokoliv. Ani ti reální současníci nejsou na škodu, pokud v ději mají nějaký smysl. Ale nic z toho se zpravidla neděje a dílko Bonnie MacBird není výjimkou, ačkoliv rozhodně nepatří k těm nejhorším příkladům a místy jsem se docela bavil. Pokud však v češtině vyjdou i další díly její holmesovské série, já už po nich určitě nesáhnu.
Z osmi románů s Holmesem a Watsonem, které jsem četl, mně tento připadá jako nejhorší. Nepřekvapuje mě, že všechny čtyři originální romány od A. C. Doyla jsou lepší , avšak nečekal jsem, že se mi Umění v krvi bude líbit méně než všechny tři výtvory Petra Macka. Dokonce i jeho Hitlerův posel smrti byl o něco lepší než román MacBirdové. Rozuzlení románu mně přišlo přitažené za vlasy a o život Holmese jsem se vůbec nebál, takže lepší hodnocení než tři hvězdičky dát nemohu.
(SPOILER)
Děj se odehrává na sklonku roku 1888, počátkem v Londýně. Sherlockovi Holmesovi je nyní 34 let a je závislý na kokainu. Z jeho závislosti ho dostane podivně zašifrovaný dopis z Paříže. Mademoiselle La Victoire kabaretní zpěvačka píše, že se pohřešuje její nemanželský syn. Syn, jehož otec je anglický hrabě a ona sama byla napadena a dostala varování, aby od toho dala ruce pryč. Sherlock se vydá společně se svým přítelem doktorem Watsonem do Paříže objasnit tuhle záhadu. Jenže zjišťuje, že mimo jiné byla v Marseilles uloupena vzácná socha a v továrně na hedvábí bylo zavražděno několik dětí. Stopy ke všem třem případům, vedou k jedinému člověku. Do toho všeho je ještě na scéně Holmesův vlivný bratr Mycroft. Začíná nebezpečný boj s časem, kdy lidé umírají nebo jsou mučeni. Zachrání celou situaci Sherlock Holmes?
Tohle jsem přesně potřebovala, změna žánru mi prostě sedla. Sherlock Holmes je moje srdcovka. A to se potvrdilo i tady. Byla jsem překvapená, jak se to dobře četlo. Knížka má několik částí a krátkých kapitol. Vše je doplněno citáty, které naprosto sedly. Bavilo mě, jak bylo v knížce popsáno prostředí, to co Sherlock vysvětloval. Miluji jeho dedukci, to jak mu zapadaly jednotlivé puzzle do sebe a on tak vše vyřešil. V jedné chvíli opravdu přituhovalo a rozhodně bych v té době nechtěla žít. Kdy nemáte žádná práva a oni Vás jen tak odsoudí k ranám bičem, smrtelným, doslova. Brrr. Přes to všechno, jsem se do knížky ráda vracela a těšila se, jak se případy vyvinou dál. Konec mě úplně překvapil, vraha jsem tipovala špatně. Hrozně moc jsem si knížku užila a doporučuji všem všema deseti.
“Umění v krvi má sklon nabývat nejpodivuhodnějších podob.”
“Přejel jsem prsty po revolveru v kapse a ucítil jeho uklidňující chlad. Navzdory všem svým instinktům jsme si uvědomil, že touha po dobrodružství i ve mně bezděčně sílí jako horečka.”
Kniha se četla dobře, myšlenka příběhu byla také dobrá. Mám ráda knihy s větším napětím, ale myslím, že autorka napsala napsala vcelku schopný bříběh, ve kterém snažila udržet tempo se Sirem, ale ten je prostě jen jeden.
Příběh, který se rozjížděl trošku pomaleji, ale jako celek byl zajímavý a rozhodně neurazil.
Moc pěkně jsem si početl. Je to sice jiné než od sira A.C.Doyla, ale jistá podobnost tam je.
Příjemné čtení. Případ neměl zběsilý spád, ale zase se nijak netáhl. Jen ten závěr mi přišel trochu na efekt, v reálu, nevím, nevím, by se to asi takhle neseběhlo.
Ačkoliv místy táhlé, bylo to příjemné čtení. Watson mi přišel trochu více aktivní než bych jej ráda viděla, ale možná ani to není úplně k zahození. Nakonec mne kniha celkem okouzlila.
Začátek byl hodně dlouhý, musela jsem se do čtení nutit a trochu se bojím, že za mojí čtecí krizí stojí právě tahle kniha. Přesto mě bavila, protože zhruba od poloviny děj dostal spád a četla se rychleji a lépe. Nakonec tedy docela fajn kniha, nenadchne ani neurazí.
Musím souhlasit.
Ze začátku jsem se musela do čtení trochu nutit, ale pak to najednou dostalo šmrnc a spád :)
Hodně tomu pomohla, jak sama autorka přiznala, inspirace Sherlocky s Robertem Downey jr. a Benedictem Cumberbatchem. V psaní postav to bylo dost znát a příjemně mě to potěšilo.
Napínavý příběh s nečakným rozuzlením. Myslím, že ani Arthur Conan Doyle by nebyl zklamán. Citová stránka Sherlocka Holmese byla milým zpestření. A opravdu jsem si při čtení představila Benedicta Cumberbatche. :-)
Příběh Sherlocka Holmese a doktora Watsona z pera Bonnie MacBird jakoby psal sám Doyle. Příběh mladého Holmese je napínavý, čtivý, místy i velmi překvapivý.
Samotný příběh a zápletka byly fajn, napínavé, čtivé. Kdyby hlavními hrdiny nebyl Holmes a Watson ale třeba Mr Black a Dr. White, dala bych možná i 4*.
Když jsem byla začátkem roku nemocná, neměla jsem vůbec na nic náladu, natož zkoumat nějaké knižní novinky, proto jsem sáhla po osvědčené klasice. Není žádným tajemstvím, že miluju Sherlocka Holmese ve všech možných podobách a když jsem před lety našla tento kousek v @levneknihy, nebylo o čem přemýšlet.
Jako fanynka díla Arthura Conana Doyla jsem byla trochu skeptická, ale nakonec mě čekalo opravdu milé překvapení.
Se Sherlockem se vracíme do roku 1888, detektivovi je 34 a opět propadá své závislosti.
Holmese z jeho opiového šílenství ale vytrhne zašifrovaný dopis z Paříže. Nemanželský syn krásné kabaretní hvězdy, Mademoiselle La Victoire, se pohřešuje a ji samotnou někdo napadl.
Sherlock a John proto odjíždí do Paříže a odhalují, že tohle byla jen špička ledovce - v Marseilles byla uloupena nesmírně vzácná antická socha a v továrně na hedvábí v Lancashiru bylo zavražděno několik dětí. Stopy ve všech třech případech vedou k jedinému, nedotknutelnému člověku.
Kniha byla krátká, velmi čtivá, jen jsem pro Sherlocka zvyklá na prostředí Londýna či anglického venkova, proto jsem si na Paříž moc nezvykla. Moc se mi také líbí grafická úprava, v které kniha u nás vyšla.
Ihned jsem si pořídila další díly, které bohužel v češtině nevyšly, ale věřím, že si je užiju úplně stejně.
Jestliže jste fanoušci seriálového Sherlocka s nepřekonatelným Benedictem Cumberbatchem, pak utíkejte a kupujte, protože tohle je přesně ten Holmes, na kterého jsme od BBC zvyklí.