Dobrodružství v Zemi nikoho
Jaroslav Foglar
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/422391/bmid_dobrodruzstvi-v-zemi-nikoho-1Td-422391.jpg
4
633
633
Na počátku tohoto dobrodružství stojí odpozorovaný večerní rozhovor morseovkou z jednoho okna do druhého. Zprvu útržkovitá zpráva se začne vyjasňovat a Vláďovi s Vinckem se podaří vystopovat, kam ti dva neznámí kluci chodí. Země nikoho, jak rozervaný kraj za městem pojmenují, skrývá mnoho tajemství. Chlapci se pustí do pátrání, ale na každém kroku narážejí na překážky…... celý text
Přidat komentář
Zopakováno po víc než třiceti letech. Tenkrát se mi to líbilo moc, teď už bych pár výhrad měla, ale zase je to z pozice dospěláka. Jinak pěkně napsáno, troška tajemna k Foglarovi patří, tak pět hvězd právem.
Při čtení mě nesčetněkrát napadlo, jak se mládež za padesát let změnila (ale to určitě říkali i mí prarodiče). :-) Jen nevím, jestli by si knihu dnešní děti s chutí přečetly...
Po téměř třiceti letech jsem si tu malou knížku přečetl zas. Některé části mi samozřejmě tak docela nesedly, například přílišný (přehnaný) respekt k rodičům (já osobně jsem byl spíše rebel), pak to je samozřejmě méně logické uvažování kluků, nicméně tady se musím přiznat, že ve svých deseti nebo dvanácti letech jsem nejspíš nebyl jiný a pak nelze Foglarovi upřít autenticita. Nicméně to ostatní se příliš nezměnilo. Vyrostl jsem, dospěl, oženil jsem se a vesnici jsem z praktických důvodů vyměnil za město, ale dětská duše s nadšením z každé chvíle v přírodě zůstala. Pořád chodím na čundry kdykoliv to jde a průzkumy neznámých koutů stále patří k mým nejoblíbenějším. Stromy, skály, geologické průzkumy zaručeně zaženou chmury a starosti středního věku.
Knihu jsem poslouchala jako audio a bohužel asi půjdu proti proudu. Já toto dílo bohužel nedoposlouchala - nebavilo mne to.
Asi mi nesedlo chování našich dvou hlavních hrdinů. Nevím, jak moc detailně mohu psát, abych nespoilerovala. Každopádně jsem se tu setkala s pár věcmi, které mi k Foglarovi vůbec nesedly, jako by to snad ani nepsal on. Nesedla mi ani moc ta zápletka. Vůbec mne to do sebe nevtáhlo.
Jak mne Foglar dosud bavil, tak tady jsem narazila. Nedávám proto ani hvězdové hodnocení - nemám moc co hodnotit.
Překvapivě výborný příběh, který sice nabízí podobné motivy jako některé slavnější foglarovky (a taky se k nim otevřeně hlásí jasnými odkazy na bobříky, Modrý život nebo Rychlé šípy), ale všechno skvěle míchá dohromady a přidává i něco navíc. Řekl bych, že tu Foglar tak trochu vzpomínal na svoje starší knihy a tak trochu se snažil posouvat dál třeba tím, že začlenil do příběhu děvčata a hlavní hrdiny polidštil, aby nepůsobili tak pohádkově černobíle, ale uvěřitelně a lidsky se svými špatnými i dobrými vlastnostmi vedle sebe. Pořád se něco děje, knížka nemá slabé místo a má taky moc pěkný konec, který všechny dějové linky příjemně uzavře. Opravdu jsem se skvěle bavil - a možná je to troufalé tvrzení - ale klidně bych ji i doporučil těm, co Foglara neznají, aby právě s ní začali. Je to taková Foglarova bestofka, navíc v podstatě bez jeho obvyklých nešvarů.
Foglar je vždycky únik z reality dneška do dětských let, kdy neexistovaly mobily a jiné a kluci měli svoje kluby, hodnoty a bratství. Kniha je hodně napínavá a neustále vás nutí jít dál dějem a zjistit jak to všechno s onou zemí Nikoho je.
(SPOILER)
Poslouchal jsem jako audioknihu... hodně děravou a hned po doposlechnutí jsem se pustil do čtení.
Toto není typická čistá foglarovka, je špinavá a na hony smrdí. I když jsou hrdinové svým způsobem čestní, hlavním hybatelem příběhu je vydírání a to vlastně skoro ode všech zúčastněných. Ludva s Vinckem vydírají Bartoně a to vlastně dvakrát. Ontário vydírá Ludvu. Všeci kradů a Pedro všechny podrazí. A k tomu tu máme ty francouzské demonstranty...
V partě mají kluci mezi sebou tajemství a nejsou k sobě tak otevření jako v jiných autorových knihách. A jsou tu i holky a mají jména.
Možná proto se mi kniha líbila víc v dospělosti než v dětství. Hrdinové jsou takový jako lidé bývají, ne takový jací by měli, nebo by chtěli být. V prvé řadě myslí všichni na sebe, až pak na morálku. Nic není černé ani bílé a vlastně i lotři jsou tu ve finále slušní kluci. Zato slušní kluci se tu dokážou zachovat jako lotři.
Pěkná kniha, nikoliv ale v novém vydání od Albatrosu, kde došlo k velkým stylistickým úpravám. Řada násilných formulačních změn ubrala na původní kráse.
Autor, který mě provázel dětstvím, skvělé dobrodružné knihy, po kterých by měla sáhnout hlavně dnešní generace.
Tuhle knížku jsem četl pred mnoha lety jako kluk a ze všech foglarovek byla moje nejmilejší. Několikrát jsem se k ni vrátil a mockrat litoval, ze jako kluk z vesnický díry, kde se nikdy nic neděje, nemůžu podobné dobrodružství nikdy zažít. Lepší než celej Ježek v kleci! Nejspíš proto, ze tak trochu polechtalo moji vědátorskou dušičku, což bylo to něco navíc proti Šípům.
Toto je sídlo moje, toto je můj kraj. A kdokoliv sem přijde, vetřelcem se stává, byť jeho úmysly sebelepší byly...:)
Když jednoho večera Vláďa Denk zahlédne signalizaci morseovek kousek od jeho baráku, ze zvědavosti se rozhodne zjistit kdo a proč signalizuje. Díky tomu s kamarádem Vinckem objeví divokou krajinu za městem s lomy a najdou nové přátelé, se kterými prožijí jedno velké dobrodružství ač vykoupené osobními problémy ve svém životě. Další ze skvělých knih o pevném přátelství v životě, které nic nezlomí. Jaroslav Foglar prostě znal chlapeckou duši.
Plním 1. úkol ČV 2022, je to úkol těžký a riskantní. Opět se mi potvrdilo, že některé knížky se dají nadšeně číst jen v určitém věku. A Foglarovky mezi ně jistě patří. Ale propadák to určitě není, byly tam některé velice zajímavé momenty. Ať už signalizace morseovkou, popsané trampoty s našimi Indočechy (píšu nepřirozeným korektním jazykem - v knize je to normálně) nebo organizace veřejného závodu, či nález ostatků (byť nedořešený). Dávám čtyři hvězdy.
Psát komentáře nebo hodnotit autora jako je Foglar je pořád dokola. Je to dobré, je to dobré a pořád je to dobré a jiné to nebude. Foglar je prostě legenda československé doby, kdy mezi Prahou a Bratislavou nebyla žádná zášť a nestrašila pomlčka v názvu. Stejně jako knihy, které se můžou ztratit z povědomí jen když naše generace vymře.Standardně skvělá kniha.
Áno, kniha má už svoj vek, no napriek tomu propaguje priateľstvo, čestnosť a odvahu nenásilným spôsobom. Syn knihu úplne hltal, dožadoval sa stále počúvania. Príbeh je zaujímavý a pritom uveriteľný. V knihe sa strieda niekoľko motívov, ktoré držia čitateľa v napätí. Oproti tu už spomínanej Prašine je to uveritelnejšie, civilnejšie a celkovo stráviteľnejšie, pretože si poviete, že takto by to naozaj mohlo byť. Naozaj výborne nahovorená kniha, ktorá sa bude vašim deťom páčiť. Máme rozpočúvanú aj Záhadu hlavolamu a oproti tejto knihe sa mi zdá že až príliš tlačí na pílu.
Pre mňa (zatiaľ) najlepšia foglarovka, akú som čítala. Napínavá od začiatku do konca, bez jediného hluchého miesta. Sympatickým hrdinom držíte palce pri všetkých ich mládežníckych zážitkoch, inak to ani nejde. Pán Foglar krásne vystihol chvenia mladej mysle i srdca, nástrahy pre charakter, nádherne opísal Zem nikoho vo všetkých ročných obdobiach... Poznám a rada navštevujem podobné miesta, takže mi to bolo blízke. Nápad so Zemou nikoho je skvelý, takisto všetky zápletky okolo hlavných hrdinov (hodinky, predaj novín, Ontario, Terasy atď.).
Jediné, čo ma mrzelo, ako Slovenku, že jediný Slovák tam vykreslený bol cigán z akejsi cigánskej osady z východného Slovenska, ktorý vždy dej poriadne zamotal a prejavoval sa... no svojrázne.
Ale to nie je mínus knihy, tá je dokonalá a ja ju vrelo odporúčam :).
Nejlepší Foglarovka a jedna z nejlepších knih mého dětství. Byť nejsem kluk z města, ale z vesnice, právě takový podobný zatopený lom jsem měl kousek za domem. Jen stěží by se sice dal označit za zemi nikoho, přesto po přečtení knihy u mě hodně stoupl na ceně a poprvé jsem uviděl ten nevyužitý potenciál, než jen letní koupání. Od té doby jsem tam strávil spoustu času a znal jsem každý strom, každý šutr i každou možnou stezku, která se dala podstoupit.
Čteno kdysi dávno předávno. Ale dodneška si pamatuji svoji meditaci nad tím, kde by země nikoho být mohla (Barrandov? Štramberk? - ach, dětská naivito).
Přiznávám, počítám se mezi fanoušky Zelený vest, chuligánů nemytých, protože nakonec se v knize ukáže, že škatulkování je blbost. A to trampy Foglar rád opravdu neměl.
Tato kniha mě velice rychle vtáhla do děje a nemohla jsem se od ní vůbec odtrhnout. Příběh je napínavý, vtipný, dojemný a místy tajemný. Častokrát jsem si přála všechna ta dobrodružství zažívat s postavami, jak ty pohodové a veselé chvíle, tak i ty temné a nebezpečné. Kniha o radostných a veselých chvílích, kniha o nebezpečí a tajemnu, kniha o všem dobrém i špatném. Ale především kniha o velmi pevném a věrném přátelství, které by měl poznat každý z nás...
Děkuji pane Foglare, za tak krásné knihy, které mne neuvěřitelně baví a naplňují.
Jsem za ně moc ráda a velmi si jich vážím.
Štítky knihy
příroda divočina rozhlasové zpracování dětská dobrodružství Jaroslav Foglar, 1907-1999 geologický průzkum trilobitiAutorovy další knížky
| 2003 |  Záhada hlavolamu |
| 2007 | Rychlé šípy |
| 2005 | Hoši od Bobří řeky |
| 1991 | Dobrodružství v temných uličkách |
| 1990 | Boj o první místo |
Návrat do dětských let s knihou, ve které dva chlapci pátrají po tajemství v opuštěném kraji. Přátelství, klučičí rozbroje a nečekaná dobrodružství se knihou táhnou jako červená linie. Krásná upřímná kniha, která pohladí.