Dobrodružství Wesleye Jacksona
William Saroyan
Fiktivní životopis obyčejného amerického hocha, jednoho z těch, na které čekala válka, jako by vypukla právě kvůli nim. I když – Wesley Jackson je čímsi přece jen jiný. Pochází z pera Wiliama Saroyana, a tak musí žít trochu obyčejněji, chápat své okolí trochu lidštěji, a procházet jím trochu nedotčeněji. Tedy skutečněji.
Literatura světová Romány
Vydáno: 1993 , Volvox GlobatorOriginální název:
The Adventures of Wesley Jackson, 1947
více info...
Přidat komentář
"Tak tedy. Váš největší problém je co dělat poté, co jste se najedli. Zdá se, že se vyhýbáte pravdě, a toho není třeba. Není ani možno vyhnout se pravdě, toužíte-li však vyhnout se pravdě, utápíte se v bláznovství a neštěstí, kdežto kdybyste se nepokoušeli se jí vyhnout, začali byste být obdařeni milostí, která je ve vás, ovšem je pohřbena staletími podrážděnosti. Nebuďte již, prosím, podrážděni. Nebude důvodu, abyste se strachovali, usednete-li a začnete-li se dozvídat, kdo jste, a to tím, že začnete počítat věci kolem sebe. Počítání je čistá činnost, poněvadž se při něm nepokoušíte něco z něčeho udělat. To přijde později. Nejprve musíte umět počítat. Napoprvé počítejte do devíti a pak toho nechte. Nesčítejte, neodčítejte, nedělte ani nenásobte. Pochopíte, co myslím, až začnete počítat."
Evangelium podle Saroyana. Nebo spíše Saroyanovy epištoly lidem. Co jiného k tomu dodat? Proboha, co jiného? 76 kapitol. Každou kapitolu - epištolu byste si mohli dát v neděli místo kostelního kázání. A přitom nejde o žádné mentorování. Tak nějak tuto knihu chápu teď, pár dní po přečtení. Už ne ani jako román, spíš jako prožitek, vcítění, vžití se a prožití.
Tak moc miloval Saroyan tento svět a tak moc opovrhoval mocipány-politiky pokrytci, bohatými-vlivnými tupci. A jak moc mu v této době rozumím. I když nevím jestli slova jako oporžení a nenávist se dají vůbec k Saroyanovu chápání světa přiřadit. Mám takový pocit, že tento člověk by snad dokázal pochopit a najít obhajobu i pro Adolfa Hitlera. Alespoň z lidskosti vtělené do jeho knih to tak vyznívá.
"Dýchej a nikdy nepřestávej dýchat. Vejdi do růžových zahrad léta a dýchej vůni bouřlivé růže. Usedni k vinným stolům města a vypij pohár rudého, utápějícího hroznu. Ze své pravice učiň pohár pro ňadra své ženy. Zapleť prsty levice do prstů její levice a rty tvých úst nechť setrvají u jejích od večera toho dne do svítání dne příštího."
Ve Wesleym Jacksonovi je tolik pravdy a upřímnosti, že by to vystačilo na sto let. A jenom neupřímnému člověku se může nelíbit.
...Vojenští páni a politici mluví rádi o mrtvých jako o statečných mrtvých nebo o mrtvých hrdinských nebo ještě o jiných mrtvých.Asi nerozumím,co to jsou mrtví,poněvadž jediný mrtvý,jakého si umím představit,je mrtvý mrtvý,a to úplně stačí.Umím si představit statečné živé.Umím si je aspoň trochu představit,a je na ně smutný pohled...hodně odvážná slova na rok 1947,nemyslírte?...
Kniha, z ktorej ľudskosť, múdrosť a krása len tak sršia. Kniha, pri ktorej som po prečítaní vedel, že sa k nej budem ešte veľa vracať.
Autorovy další knížky
1980 | Tracyho tygr |
1981 | Léto na krásném bílém koni |
1998 | Tati, tobě přeskočilo |
1958 | Odvážný mladý muž na létající hrazdě |
1998 | Mami, mám tě ráda |
Od Williama Saroyana jsem přečetl mraky knih a tahle mě zaujala úplně nejmíň. Pokud hledáte něco nového po Tracym tygrovi, zkuste spíš Lidskou komedii nebo nějaké povídky (Nedělní zepelín, Odvážný mladý muž na létající hrazdě, O neumírání, Říkají mi Aram). I když tam jde taky o lásku a taky o tu prostou každodennost viděnou kouzelnýma očima, prostě to nějak nemá ty grády. Je to moc rozsáhlé. Nejrozsáhlejší, co jsem od autora čet. Spíš mu sedí kratší útvary, myslím.