Dokonalá hra
Vi Keeland , Penelope Ward
Všechno to začalo sázkou. Když můj malý syn zdědil po svém pradědečkovi polovinu starého penzionu, rozhodla jsem se, že se oba přestěhujeme na místo, kde jsem vyrůstala. Všimněte si, že jsem řekla polovinu penzionu. Ta druhá teď patří Levimu Millerovi, slavnému fotbalovému zadákovi, který má ovšem úplně jiné představy, co bychom s nemovitostí měli udělat. Nebudu se zmiňovat o tom, že jsem ho při našem prvním setkání nešťastnou náhodou zranila, takže mu v nemocnici museli ránu sešít osmi stehy. Dalo by se říct, že jsme vykročili špatnou nohou. Když jsme se oba do penzionu nastěhovali, abychom vymysleli, co dál, pořád jsme se jen hádali. On chtěl zchátralý dům, který po pravdě řečeno potřeboval velkou rekonstrukci, vyklidit a prodat. Já chtěla penzionu Palm Inn vrátit jeho původní krásu a znovu ho otevřít. Nemohli jsme se na ničem dohodnout. Tak mi Levi předložil návrh: pokud se mi podaří do konce léta, než bude muset odjet na soustředění, podnik dát dohromady a pronajmout hostům, ustoupí a nechá mě penzion provozovat. Vsadili jsme se, ale byl si jistý, že nemůžu vyhrát. Jenže týdny strávené pod jednou střechou nám přinesly víc, než jsme si vůbec dokázali představit. S Levim jsme se sblížili, a než jsem se nadála, moje noční fantazie o statném Adonisovi se staly skutečností. Nemluvě o tom, že to s mým synem skvěle uměl. Přerůstalo nám to přes hlavu… nejenže byl tím posledním mužem na světě, do kterého bych se kvůli naší dohodě chtěla zamilovat, ale Levi byl navíc starší bratr mého bývalého přítele a otce mého syna. A penzion se najednou stal tím nejmenším problémem.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2022 , BaronetOriginální název:
Well Played, 2021
více info...
Přidat komentář
Neurazí ani nenadchne.. přiznám se, že ty novější knížky tohoto dua už mě nebaví tak moc, jak ty starší..
No, co k této knize napsat. Četla jsem už lepší knihy od tohoto dua, to každopádně. Ovšem jako oddechovka, u které vypnete hlavu, ok.
Presley se rozhodne zrekonstruovat penzion, který její syn podědil po dědečkovi. Bohužel, však vlastní pouze polovinu. Druhou polovinu vlastní její otravný švagr Levi. Jak už to tak bývá, co se škádlívá to se rádo mívá, a tady to vyloženě bije do očí.
Na scéně je taky expřítel Presley, který je neskutečně otravný, já bych ho poslala do háje už dávno.
Celá kniha se nese ve znamení fotbalu. Protože Levi je fotbalová hvězda a zatímco jeho bratr Tanner, už nějakou dobu kvůli zranění nehraje. Je patrné, jak všechno svému bratrovi závidí. Bohužel i jako otec se choval ze začátku příšerně.
Jejich matku, bych taky ze začátku nejraději uškrtila, jak si může rodič volit mezi svými dětmi a jednomu pomáhat a druhému ubližovat. Jsem fakt ráda, že ke konci dostala rozum.
Tanner se choval jako psychopat a vůbec mi nesedl ten jeho šťastný konec, na takového záporáka se to nehodilo.
Takže jak říkám, pokud u knížky nebudete moc přemýšlet a jen si užívat plynoucí příběh příběh, tak ok. Jinak za mě spíš ne.
Vi Keeland pro mě bývá sázka na jistotu a toto je poprvé, co nehodnotím plným počtem hvězdiček. Četlo se to velmi dobře, ale příběh jako takový mi pro tentokrát tolik neučaroval.
Toto duo autorek mám moc ráda.. Dokonalá hra je opět další krásná kniha, i když autorky už mají na kontě lepší kousky.
.
Presley je sympatická hlavní hrdinka, která si vás určitě získá.. Získá si vás i Levi, je to úžasňák, chvilkama mě tedy štval, jenže já ho vlastně chápu. Přitahuje ho ex-přítelkyně jeho bráchy.
"Ale zamilovat se do bráchy svýho bývalýho je stejně trochu komplikovaný, nemyslíš?"
.
Ze začátku mi asi nepřišlo moc přirozené, že se ti dva dají dohromady, ale poté jsem zjistila, že se k sobě moc hodí. Jen pro Leviho je to opravdu komplikovaná situace.
.
Moc se mi líbil vztah a ohledy k Alexovi. Další mou oblíbenou vedlejší postavou je Fern, ta tomu taky dodala trochu toho vtipu a odlehčené atmosféry.
.
Knize bych vytkla málo napětí a akčnějších scén. Jedná se o velmi příjemnou oddechovku, která vás neurazí, zasmějete se, ale nesmíte čekat nic světoborného. Konec je velmi pohádkový..
"Není nic lepšího než láska."
.
3,5*
Trošku smutný příběh, ale i tak moc milý. Jen bych ho zařadila k těm slabším příběhům. I když je kniha čtivá, postavy sympatické, tak jsem neměla nutkání číst dál a číst při každé možné příležitosti.
Téma, postavy, děj na jedničku. Jedna žena, dva bratři a už se nám to hezky komplikuje. Byla to hezká oddechovka na pár večerů. Trochu mi vadí styl vyprávění v minulém čase, v přítomném to má pro mě větší drive.
Hezky zpracovaná rodinná šlamastika s ex-partnerem a jeho bratrem. Četlo se to opět úplně samo, jediné, co mi lezlo na nerv, byl přístup Presley v momentě, kdy se vnutil Tanner. Ale tak chápu, že kdyby s ním nekompromisně vyběhla, bylo by to sice uvěřitelnější, ale v ten moment by mohl rovnou následovat epilog :-D
Krásná odpočinková jednohubka.
Napsáno čtivě, čte se úplně samo.
Tyhle dvě autorky nikdy nezklamou.
Milý příběh, ale něco tomu chybělo. Určitě to nebyla kniha, kterou bych si přečetla znovu nebo si za měsíc pamatovala, co se tam dělo.
Keď sa tieto dve spisovateľky spoja, nemôže príbeh dopadnúť ináč ako výborne!!! Kniha bola super, ľahko, rýchlo sa čítala.... Taká fayná chuťovečka
Po pauze způsobené čtením série Hříšníků jsem se vrátil k osvědčené spisovatelské dvojce a uvědomil si, jak fajn umějí psát dialogy. Vypadá to při čtení jako samozřejmost, ale bude zatraceně těžké umět to takhle čtivě napsat. Takže jsem si to užil, přestože se nekonaly žádné dějové zvraty. Měl jsem totiž chuť si jen tak počíst na vlnách pohody.
Do poloviny knihy jsem si myslela, že nemá cenu knihu ani dočítat. Pak nastal konečně zvrat, který ale autorky vůbec nevyužily. Konec se odbyl velmi rychle. Nechybí dojemný epilog. Tentokrát podprůměr.
Moje oblíbené duo autorek. Stejně skvělá kniha jako ostatní.