Doktor Spánek
Stephen King
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/418339/bmid_doktor-spanek-sL8-418339.jpg
4
1560
1560
Stephen King v knize Doktor Spánek navazuje na svůj předchozí román Osvícení, takže se opět setkáme se známými hrdiny. Malý Danny dospěl a přes svá dobrá předsevzetí se vydal v otcových stopách alkoholismu a záchvatů zuřivosti. Nakonec se však pití dokáže vzdát, usadí se v malém poklidném městečku a začne pracovat v domově důchodců. Zvláštní duševní schopnosti, které mu do určité míry zůstaly, mu pomáhají poskytovat útěchu umírajícím. Pomocníkem je mu kočka, která umí předvídat budoucnost, a Dan se stane „doktorem Spánkem“. Nečekaně však naváže telepatické spojení s dvanáctiletou Abrou, která se na něj obrací se zoufalou prosbou o pomoc...... celý text
Literatura světová Horory
Vydáno: 2019 , Beta-DobrovskýOriginální název:
Doctor Sleep, 2013
více info...
Přidat komentář
Musím se přiznat, že Doktor Spánek se mi zamlouval víc než Osvícení. Maličko mně zklamal konec, který byl tak nějak až příliš rychlý a odfláknutý, jakoby to Stephen chtěl co nejrychleji dokončit. Přitom si zasloužil rozvinout víc a myslím, že klidně dalších 100 stránek by se tam ještě vešlo a dopadlo by to ještě líp :)
Takže co říct k tomuto románu..jako naprostý znalec a nej fanda mistra musím přiznat že když jsem se dozvěděl že bude pokračování klasiky osvícení řekl jsem si rovnou...zbytečný..A je to bohužel pravda..knížka sama o sobě je přátelé opravdu pruměr to musí poznat každý kdo má už od Kinga načteno..ne že bych tu srážel mistrovu kvalitu psaní to ani nejde..jenže se jedná opravdu o stereotypní příběh s pár dobrými nápady ale chybí jaké koliv překvapení..a tak z knihy pusobí opravdu mistrně akorát dějová linie s alkoholem na kterou Stevie má opravdu talent:)jistě že pan King už je na starší kolena milius nicméně pro mě bude pořád nejlepší autor ale možná by si s tou pracovní morálkou mohl dát už chvíli pauzu a neplodit do roka tolik románu..oni už docházejí totiž nápady je to pochopitelné a tak jediné co tuto knihu vyzdvihuje z naprosto pruměrného díla je jméno autora na obálce..Český překlad opravdu nic moc a proboha BETO co ta cena??????!!!!!
Asi jsem po nezapomenutelném Osvícení čekala přiliš. Když pominu protivný překlad (který se mi v některých pasážích příčil a velice mi ztěžoval čtení a zhoršil i celkový dojem z knížky), musím říct, že se mi tahle knížka pod kůži nevryla. Řadím ji k zatím asi nejslabším Kingovkám se kterými jsem kdy měla tu čest. Bohužel. Z dobrého nápadu se podle mého dalo vytěžit mnohem víc a nějak se nemůžu zbavit dojmu, že nám mistr King jaksi "měkne". Chyběla mi tam jeho typická tragická vražednost. Nebo vražedná tragičnost? Nejspíš obě. Škoda, škoda.
Další kousek od mistra za mnou. A další kousek od mistra, který mě bavil. A jestli jsem se smířil s tím, že je toto pokračování kultovního Osvícení? Ano i ne. King na stará kolena rozhodně psát nezapomněl - stále je to pan spisovatel, kterého lidé čtou na celém světě a u jeho knih se bojí, baví, vztekají a možná i pláčou. Říkám opět jen - díky za tuto knihu, líbila.....
"Starý" dobrý King opět nezklamal. Po více jak roce jsem opět sáhla po tomto neobyčejným autorovi a mé srdce zaplesalo. Sice Osvícení je Osvícení a nic už pravděpodobně tuto knihu nepředčí, ale z nostalgie a z toho, že jsem zase pocítila ten mrazivý pocit plížící se po mých zádech, dávám pět hvězdiček :-)
Stejně ho miluju, kluka brejlatýho. A vůbec - mám rád tyhle jeho návraty k hrdinům, které nás už nechal poznat v jiných knížkách. Dana jsem měl rád už jako kluka v hotelu Overlock, jeho dospělejší verzi mám teď snad ještě raději, než originál. Čmuchal jsem knižní páru o sto šest, co mi stačil můj jedinej šedej zub, bál se duchových lidí na Rivingtonové a místy měl mouchy na ksichtě. Ale zhltnul jsem to jako pralinku a teď to ve mně pořád křičí - ještě, ještě, já chci ještě.
Jedno, ale milej Mistře říct musím - vsadím se, že kdybyste to napsal deset - patnáct let zpátky, Dan nebo Abra by nepřežili. Nějak nám věkem měknete, ale i tak vás miluju a už teď se těším na nějakou novinku! Dlouhé dny a příjemné noci!
Předem musím říct, že období, kdy jsem Stephena Kinga četl s nadšením a pořizoval pravidelně nové přírůstky s jeho jménem do knihovny, mám již za sebou. Z části je to dáno výskytem nadpřirozena, se kterým se při čtení nedokážu natolik sžívat nebo pociťovat hrůzu, napětí a strach, jako tomu bývalo dříve. Obzvlášť pak ne u nadpřirozena, které často házím (a musím házet) do pytle „béčkového hororu“, z něhož King vybírá náměty a inspiraci celkem často. K utupěnému zájmu jistou měrou přispívá i již obvyklá dávka rozvláčného příběhu nebo neuspokojivý dojem ze samotného celku.
Když jsem se dozvěděl, že mistr hororu vydá pokračování slavného Osvícení (1977), nevyvolalo to ve mně žádnou silnou reakci - pokud má autor potřebu sepsat pokračování, ať už z vlastního pudu nebo na žádost čtenářů, proč ne. Osvícení jsem četl v roce 2008 a do dnešního dne jej stále hodnotím jako jednu z nejslabších knih od Kinga. Nelíbila se mi moc ani v době, kdy jsem byl ochotný více přivírat oči nad negativy a kdy jsem měl během jednoho roku přečteno na dvacet jeho děl a těšil se na další. Abych ale vyvrátil případné nedorozumění vyplývajícího z následujícího textu – k sequelu Doktor Spánek jsem přistupoval zcela bez předsudků. Z počátku jsem byl dokonce příjemně překvapen, jakým způsobem se příběh dospělého Dana Torrence vyvíjí. Stejně tak jsem se zájmem sledoval, jaké následky na této postavě zanechaly události hotelu Overlook a především pak Jack Torrence, otec alkoholik.
Znalosti předchozího dílu zde nejsou nezbytně nutné: příběh navazuje volně, i když sem tam se jisté odkazy objeví a ocení je samozřejmě více ti čtenáři, kteří jsou obeznámeni s Osvícením. Naskýtá se zde také otázka, zda Doktor Spánek původní dílo smysluplně doplnil, předčil anebo zůstal pouze v jeho stínu. Věrní fanoušci S. Kinga se budou pochopitelně držet domněnky / názoru, že přečetli další výborné dílo a budou jej (nekriticky) vychvalovat do nebes anebo (záměrně) odpouštět a přehlížet chyby, který si tento podprůměrný román nese. Ano, podprůměrný.
Od první třetiny kniha spadá do stereotypního příběhu s pevně daným zlem a dobrem. Seznámíte se skupinou Pravý rod, který je obdařen snad těmi nejhoršími jmény postav vůbec a puncem „záporáků, kteří by vás děsili možná tak před třiceti lety“. Pokud se chcete při čtení bát anebo cítit napětí, Doktor Spánek vás nepotěší. Pravý rod působí jako prvek zla slabým a nevyváženým dojmem, Stephen King navíc odkryl jeho podstatu a členy až příliš jasně, čímž odsunul „strach z neznáma“ na vedlejší kolej.
Kniha bohužel nezaujme ani stylem vyprávění – jindy čtivý autor hororů tu zklamal na plné čáře. Tempo příběhu má loudavou tendenci, zadrhává se v nepodstatných částech a dává tak čtenáři poznat znudění a naštvanost. Právě naštvanost a podvedenost jsem pociťoval nejčastěji, ať už kvůli absenci psychologicky zajímavých postav na obou stranách, béčkoidnímu nádechu nebo špatné gradaci děje. Třešničkou na dortu je pak Pravý rod v celé své kráse, jehož prohřešky jsem již z části zmínil a z části radši vynechal.
V konečném důsledku je Doktor Spánek slabým románem a nebýt správného jména autora na obálce, zůstával by v policích knihkupců a chytal prach. Ve finále hodnotím pouze jako marketingový tah, využívající tehdejší slávu Osvícení.
-------------------------
Zajímavost: Román zvolen hororem roku 2013 na webu Goodreads.com
-------------------------
Díky DK a nakladatelství Beta-Dobrovský za recenzní výtisk.
Tak mě upřímně nevadí, že King píše pořád stejně :) Právě naopak - to jak píše je jedním z hlavních důvodů, proč byl, je a doufám že ještě dlouho bude, mým TOP spisovatelem. Setkání s Dannym (který byl mým milovaným dítětem :-) ) bylo více než příjemné, a někde od 140 stránky se něco ve mě zlomilo a knihu jsem musela dočíst bez jediného přerušení. Je výborná, opravdu.
Po Lunaparku, který mi způsobil zklamání, opět zpět starý dobrý King. Přečteno "jedním dechem".
Je stále těžší komentovat množící se zástup Kingových knih, z nichž většinu jste již četli. Když dovolíte, kladů bude v komentářích řečeno ještě spousta, zaměřím se tedy spíše na méně povedené aspekty románu (což neznamená, že román je vyloženě špatný): Doktor Spánek těží ze dvou skutečností; jednou je volné pokračování Kingova raného (a dodnes hojně čteného) díla Osvícení, respektive následování osudů jeho hlavního dětského hrdiny, druhou je jakési kvazi-upírské společenství napříč časem jdoucích postav. Zatímco první zmíněná pomáhá těžit z možné nostalgie po klasických hororových kingovkách 70. – 80. let, druhá kvalitu knihy především v poslední třetině sráží dolů.
Román je skvěle zvládnutým řemeslem a čtivým zaplněním několika večerů, strach vám ovšem do vašich nočních čtecích koutků nepřinese, a oproti nedávným Kingovým románům (především Dallasu 63 a Ostrovu Duma Key) chybí Doktorovi ucelenost a plynulost děje. Na nejvyšší hodnocení v rámci zábavní literatury to zkrátka tentokrát nebude. Záležet bude asi na konkrétních preferencích každého čtenáře, osobně mi jsou již mírně proti chuti brakovitě zbarveného zápletky (mám na mysli zmíněné společenství kvazi-upírů). V poslední třetině se pozvolně plynoucí děj rozbíhá na plné obrátky, příběhu ovšem škodí u Kinga často velmi krátké a ne zcela uspokojivé zakončení. To je i případ Doktora Spánka a jeho zcela očekávaného (a tendenčního) finiše.
King předvedl své standardní kvality, díky kterým se román především v rovině vyprávění, dialogů postav a uvěřitelnosti jednání hrdinů drží v nadprůměru soudobé (zábavní? brakové? hororové? fantastické?) literatury. Zvolené spisovatelovo tempo i dvou knih ročně (při často značné rozsáhlosti příběhů; i Doktor Spánek se v českém překladu blíží hranici pěti set stran) se však nutně odráží ve schopnosti vytvářet skutečně netradiční a invenční příběhy. Spánek extenzivně čerpá z jednoho z nejslavnějších autorových románů, což je marketingově výborný tah. K této lince přidává námět, který sice poměrně vybočuje z autorovy tvorby posledních let, na druhou stranu by ale samostatně příliš nefungoval, respektive by byl v kontextu autorova díla značně podprůměrný.
Posledních pět samostatných Kingových románů bych kvalitou seřadil takto:
Pod kupolí ≥ Ostrov Duma Key ≥ Dallas 63 ˃˃ Lunapark ˃ Doktor Spánek.
Děkuji databaziknih.cz za poskytnutí recenzního výtisku.
Hodnocení: 7/10
"Dobrý" příklad jak lze knihu zmršit překladem... co to jsou "duchoví lidé" ? "instantní zprávy" ? (přízraky? SMS?) ...
Nebo verše E.A. Poea jsou přeložené jako:
"Všechno, co vidíme nebo soudíme, je pouhý sen uvnitř snu"
Yet if hope has flown away
In a night, or in a day,
In a vision, or in none,
Is it therefore the less gone?
All that we see or seem
Is but a dream within a dream.
(Vše co vidíme a vše co zdá se, nakonec je snem, ve snu zase) ...
Hlavně že je zdůrazněna každá "kurva" a "čurák". Tleskám překladatelce (Linda Bartošková), bez ní by kniha mohla být skvělá.
Knihu doporučuji je to chytlaví příběh od začátku do konce.Na mně trochu moc překombinovaný v příbuzenckých vstazích ale jinak klasika od Kinga rozhodně to není ztráta času budete se určitě kingovsky bavit.
Steve King je jako AC/DC, pořád hraje to samé. Což nemusí být nutně na škodu, jen už prostě tolik nepřekvapuje. Doktor Spánek jede po třech liniích. Dannyho Torrence, přeživšího Overloocku, malé Abry Stoneové a takzvaného Pravého rodu, přičemž poslední jmenovaná je jednoznačně nejslabší. Víc než upíry sající vzácné "mojo" připomínají bandu Cigánů (ze Zhubni) a jako padouši za moc nestojí. To první linie s nepřítelem jménem chlast, to je jiné kafe. Strejda Steve ví, Steve zná. Sám ochlasta byl. I proto je Danův rozjezd asi nejlepší pasáží knihy a je možná škoda, že kniha není jen o tom a klouzá do fantastična ve stylu Žhářky, když se pomalu vybarvují schopnosti malé Abry. V rámci multi vesmíru Temné věže jde jen o další příběh o bořitelích s návazností na jeden z Kingových nejúspěšnějších hororů. Pořád je to ale skvělé počtení.
Pro mistra mám (a už asi vždycky mít budu) naprosto nekritickou slabost, takže i tuhle knížku jsem si vychutnávala a čtení si dávkovala za odměnu asi jako sladkosti ke kafču. :) Za sebe můžu Doktora spánka jednoznačně doporučit a mám pocit, že si v brzké době (znovu) přečtu Osvícení.
Zdálo se mi to už lehce překombinované (novodobí upíři, duchové, příbuzenské vztahy atd.). Ale přesto to bylo velmi příjemné setkání se starými známými....a 80% hodnocení musí stačit...
Pokračovanie románu Osvícení, dôvody prečo sa do toho King pustil sú na samom konci knihy. Začiatok románu je ako keď sa hodí do čistej vody veľký kameň....chvíľku je voda mútna ale treba počkať a bahno sa usadí. Prečo takéto prirovnanie ? Sme vhodený do príbehu kde je na začiatku trošku problém sa zorientovať......kto nečítal Osvícení tak vrelo doporučujem pred samotným Doktorom Spánkom si prvý diel obstarať a prečítať....kopec súvislosti je úzko prepletených ....niekde od strany 100 príbeh začne krásne gradovať a niet snáď jedinej stránky kde by sa nedialo niečo čo nás núti hltať stránky a dychtivo sledovať ako sa to všetko krásne zamotalo.....prečo 4 hviezdičky ? .... ako sa blížime k finále nastupuje klasická Kingovské zahusťovanie deja ktoré je podľa mňa až príliš komplikované a do toho nám vráža aj jeden zásadný dejový zvrat ktorý som ja vôbec netušil....koniec ťažkopádny...sem tam aj nejaká tá logická chyba...nedá sa to opísať bez prezrádzania istých pomerne dôležitých momentov....na záver knihu napriek tomu doporučujem a bavila ma lebo bola originálna a až na ten mierne komplikovaný záver je to veľmi dobré čítanie...pocit strachu som nemal...ale pocit napätia a strachu o kľúčové postavy tu bol. ...... Filmové spracovanie isto nenechá na seba dlho čakať.
Opět standardně dobrá Kingovka, která využívá postavu Dannyho Torrance z dnes již klasického Osvícení. Je to čtivé a napínavé a to je asi vše, co k tomu lze dodat :-)
Bohužel druhé Osvícení se nekonalo. Začátek je slibný, Danny je násilnický alkoholik jako jeho otec, což je logické a pochopitelné vyústění předchozího děje. Dokud Danny bojuje s vlastními vzpomínkami a démony, je příběh silný, v momentě, kdy se ale objeví démoni "skuteční", se tempo paradoxně zpomalí a děj se dost vleče. Já mám ale u Kinga raději jeho realističtější polohu, to jest, jeho schopnost odhalit zlo v samotné lidské podstatě, i když mu v tom leckdy pomáhají nadpřirozené prvky (viz Misery, Pod kupolí, Mrtvá zóna, To aj.).