Doktorka z domu Trubačů
Ilona Borská
Beletristicky zpracovaný životní příběh doktorky V. Kálalové-Di Lottiové, která ve 20. letech minulého století založila v Bagdádu československou nemocnici. Obsahuje čb. fotografickou přílohu.
Přidat komentář
Ta síla! Vůle. Odvaha. Píle. Kolik lidí takových je?
Už dlouho se mi nestalo, aby se mi knížka takhle vryla pod kůži. Zapomenete na svůj život a žijete ten napsaný, uvnitř knihy. A tak by to přeci mělo být! To je ta krása čtení.
„Nemilujeme, co je krásné, ale vidíme krásu v tom, co milujem.“
Neobyčejný příběh neobyčejné ženy, který stojí za přečtení.Z vyprávění i doložených fotografií je patrno kam až "dospěl" Bagdád a dnešní život v něm, zrovna tak se dotýká i hrůz druhé světové války, ve které přišla autorka o svoji rodinu.
Příběh ženy, před kterou můžeme jen uctivě smeknout. Prožila hodně plodný život, a že to někdy opravdu nebylo lehké. Ke konci už se to čte dost těžce.
Kniha pro všechna mezinárodní manželství, která vychovávají své děti dvoj-a-vícejazyčně. Opravdu poučné
Příběh doktorky Kálalové byl v době, v které žila opravdu neobyčejný. Moc bych uvítala filmové zpracování. Osud jednoho Čecha si určitě ještě někdy přečtu.
Doporučuji souběžně číst jinou knihu této autorky OSUD JEDNOHO ČECHA, příběhy obou knih se spolu střetnou v tom nejnapínavějším okamžiku.
Je to dobrá knížka obzvlášť pro milovnice cizích krajů a exotiky. Líbila se mi, zakoupila jsem si ji domů.
Štítky knihy
lékařské prostředí česká literatura Orient životopisné, biografické romány Irák nemocnice, špitály emancipace lékařky Bagdád BernarticeAutorovy další knížky
2006 | Doktorka z domu Trubačů |
2006 | Kdo zachránil jeden život |
2000 | Troufalý autor osud |
1987 | Příběh staršího bratra |
1978 | Mirka s Jirkou sami doma |
Skutočný príbeh českej doktorky Vlasty Kálalovej-di Lotti čitateľa oboznámi so životnými zápasmi, výhrami a prehrami tejto (podľa popisu autorky) nenápadnej, vzrastom maličkej, zato obdivuhodnej a nadpriemerne inteligentnej ženy, hovoriacej 14 jazykmi. Hoci jej životný úsek strávený v Bagdáde, kde založila československú nemocnicu, bol plný vypätia a dobrodružstva, najviac odvahy od nej osud očakával po príchode domov, práve v posledných dňoch vojny, kedy ju postihla obrovská životná tragédia. Vnútorná sila tejto ženy je zarážajúca a zviditeľnenie jej osoby cez literárne dielo bol nepochybne vynikajúci počin. Avšak jediné, čo mi na tejto knihe prekážalo, bol podtón akejsi všeobecnej idealizácie a chcem veriť, že to bolo spôsobené práve cenzurovaným vydaním (z r.1978), ktoré sa mi akousi náhodou dostalo do rúk. Bolo z neho zreteľne cítiť, že mnohé udalosti boli „okresané“ a podané tak, aby boli danou dobou spoločensky a politicky stráviteľné, skrátka, možno až príliš mi z mnohých viet dýchala na chrbát socíkovská strojenosť, umelá uhladenosť slovného prejavu...Silené potieranie všedného luxusu bežných Američanov a očierňovanie života na západe bolo miestami tak trochu úsmevné, i keď na druhej strane je pochopiteľné, že bez týchto „kozmetických zákrokov“ by kedysi kniha vydaná nebola....Predsalen, lekárka prežila veľkú časť svojho života v zahraničí a tieto životné úseky v knihe bolo nutné prijateľne podchytiť a popísať, inak by jej životopis stratil opodstatnenie. Napriek všetkému, je to trošku škoda, oveľa radšej by som sa o osude tejto zaujímavej ženy dozvedela bez spomínaných nánosov skresľovania a idealizovania.