Doktorka z domu Trubačů
Ilona Borská
Beletristicky zpracovaný životní příběh doktorky V. Kálalové-Di Lottiové, která ve 20. letech minulého století založila v Bagdádu československou nemocnici. Obsahuje čb. fotografickou přílohu.
Přidat komentář
Úžasný životní příběh výjimečné ženy. Četlo se to skoro samo. Až na ten závěr, který vyzněl tak nějak neurčitě, do ztracena... Ale co se dalo čekat, ve stáří už těch exluzivních zážitků člověk tak moc nemá.
Pro mě byla úžasná první třetina odehrávající se v Orientu. Ta místa pro mě nejsou neznámá, dovedla jsem si vše živě představit. Zbytek knihy mě už tak nezaujal - mám na mysli knihu, ne život paní doktorky, před kterou smekám.
Smekám před touto silnou dámou. Její život je protkán úžasnými zážitky, cestováním a prací. To co dělala, dělala vždy s láskou a velkou pílí. Nikdy nic nedělala jen napůl. I když jsem se spoustou věcí které dělala nesouhlasila, bylo to vždy jen z povahy mé osoby, protože jinak jsem se velmi dokázala vžít do života jejího jako matka i žena, která za každou cenu chce vyhovět a pomoci druhým.
Zajímavá kniha a jsem ráda, že jsem se o doktorce Kalalove dozvěděla. Její život je velmi zajímavý. Sice bych ocenila více detailů, zvláště že života v Bagdádu a o jejich pacientkach, ale i tak jsem spokojená.
V televizi, v populárních časopisech, nám předkládají vzory pořád - herce, zpěváky, případně sportovce. Ale o takovýchto osobnostech, na které by měl být náš národ opravdu hrdý, o nich se moc nemluví, o nich se často dozvídáme náhodou. Škoda.
Díky za román o doktorce Kálalové. Čtyři*, styl psaní paní Borské mně trochu nesedí.
Zajímavá žena, zasluhující obdiv a uznání, zajímavé čtení, ale styl psaní mi asi nesedl. Četla jsem dlouho a po pár stránkách.
Nově jsem si tuto starou, známou knihu poslechla v audioverzi, kterou načetla J. Stryková.
Velmi povedený počin. Paní Doktorka musela být obdivuhodná žena.
Zcela unikátní biografie o úžasné doktorce. Neuvěřitelný život, a neuvěřitelný osud. Přesto ji to nezlomilo, a až do poslední chvíle kráčela hrdě s vztyčenou bradou. Možná právě proto mě velice mrzí, že se o ní tolik málo ví.
Při čtení této knihy jsem si mnohokrát vzpomněla na jinou autorčinu knížku Osud jednoho Čecha . Zřejmě proto, že osudy paní doktorky Kálalové a pana učitele Hodíka se v určitém životním období protly ... Doktorka Vlasta Kálalová byla velmi vyjímečná a statečná žena , která ovlivnila spousty životů. Byla to žena, která svou dobu předběhla o několik desetiletí. Na takové osobnosti nesmíme zapomínat .
Kolik podobných hrdinů nám komunistický režim zamlčel! Vlasta Kálalová di Lotti zemřela téměř v zapomnění 15. února 1971 v písecké nemocnici. Její celoživotní přínos ocenil až po revoluci roku 1992 prezident Václav Havel, který ji vyznamenal řádem Tomáše Garrigua Masaryka. Ilona Borská ovšem psala knihu za tuhé normalizace, takže zde chybí fotka dr. Kálalové s T.G.M., který financoval její nemocnici v Orientu a také zde není ani zmínka o jejím dopise Gottwaldovi, kde žádala milost pro dr. Horákovou. Poúnorová část příběhu je tak téměř apolitická a místy stavěná pouze na úryvcích dopisů. Zajisté proto, aby mohla být kniha vydána. Naštěstí si již můžete chybějící údaje o této statečné ženě najít na internetu.
Neuvěřitelná žena, moc hezký příběh. Kvalitní kniha. První část mě moc bavila, konec už míň. Určitě stojí za přečtení.
Knihu jsem četl před velmi dlouhou dobou, a líbila se mi, ale už se jí před opakovaným přečtením netroufám hodnotit, natož skutečně okomentovat. Právě jsem si uvědomil, že by tento příspěvek patřil spíše do diskuze, kde by jednoznačně zapadl. Díval jsem se na žánrové zařazení této knihy, a zapochyboval jsem o jeho vhodnosti.
Jde skutečně o knihu (jen) pro ženy?, nebo jde snad o knihu naučnou?, nemám ten dojem. Spíše bych řekl, že zdravotnictví by bylo lepší chrakteristikou.
Knihu jsem dočetla včera, shodou okolností v den 124. výročí narození doktorky Vlasty. Byla to obdivuhodná žena. Škoda, že s ohledem na dobu, kdy autorka knihu napsala, není zmíněno, že prostředky na zřízení nemocnice poskytl T.G.Masaryk, nebo že dr. Kálalová psala K. Gottwladovi ve věci dr. Milady Horákové, že jí byla v patách StB... Kdo má zájem, hezké povídání o Vlastě najde na webu obce Bernartice.
Neuvěřitelný příběh neuvěřitelné ženy. Inteligentní, cílevědomá, odvážná, silná - takových lidí se rodí velmi, velmi málo. Jsou dnes ještě tací? Člověka může snad jen mrzet, že není-nebyl taky takový...
Na tento román jsem si počkala, název mi byl povědomý už od dětství/puberty, teprve na základě nedávného článku na Seznamu o osudech doktorky Di Lotti jsem běžela do knihovny a knihu jedním dechem přečetla (to by člověk neřekl, kolik knih se u kojení miminka dá přečíst :-)).
Velmi zajímavé mi přišly popisy života v Cařihradu a Bagdádu, muslimský svět se moc nezměnil, ale zdá se, že byl tehdy přece jen o něco tolerantnější (vůči křesťanům, beduínům, ženám..).
Po přečtení knihy mám chuť začít se učit nějaký nový jazyk :-)
Neuvěřitelně silný čtení o neuveřitelně silný ženě. Kdybych nevěděla, že to je životopisný román, zahodila bych to někdy v polovině knihy, po šťastném zamilování úspěšné a kurážné doktorky do sympatického italského vdovce... jako přehánivou zkazku smrdící červenou knihovnou. On i ten přebal tohoto vydání nějaký ten romantický příběh tisíce a jedné noci připomíná. Jenže...
...jenže na příběhu paní doktorky Kálalové - Di Lotti se ukazuje, že někdy život vymýšlí ještě neuvěřitelnější příběhy, než jaký si dovede vymyslet jakákoli fantazie. Příběh doktorky Vlasty je neskutečnej. Odvážná, odhodlaná zasněná holka pár let po dostudování medicíny se sebere, vyrazí do úplně jinýho světa, a nejenže se tam nerozpustí v prvním letním vedru, ale získá si úctu tamních lidí, prosadí se... a i když si od toho v tomhle směru nic neslibuje, najde i kus osobního štěstí. Pak návrat domů, celkem fajn časy s rodinou... a pak válka a její hrůzy. V doktorčině případě ještě hrůznější proto, že přišly, když už je nikdo nečekal... A pak už jen neustálé bytí na cestě, hledání někoho nebo něčeho, strach z prázdnoty, před kterou se nedá utéct... ale před kterou umí do značné míry zachránit přátelství, lidskost, zájem, radost z poznávání a sdílení. I když mi z poválečné části bylo neustále smutno, žasla jsem, jak to ta paní všecko zvládala.
Smekám jak před životem paní doktorky, tak před perfektní prací paní Borské, která ten příběh zachytila úžasně - nepateticky, ale přesto nesmírně citlivě. Pět hvězd, nelze jinak.
Tohle byla sázka na jistotu. Neznám nikoho, komu by se životopisný román o doktorce Vlastě Kálalové-Di Lottiové nelíbil. Ilona Borská navíc umí psát, o tom jsem se přesvědčila už jako dítě, její knížky se mi vždycky dost líbily. Navíc mi umožnila nahlédnout do tehdejšího Iráku, orientálního a pak zase do českého prostředí. Dramatický životní příběh a dobře podaný. Kdybych vytvářela seznam knih, které by si podle mého názoru měl každý přečíst, bez ohledu na vzdělání, zájmy a čtenářské preference, Doktorku z domu Trubačů bych tam určitě zařadila.
Jedna z mých nejoblíbenějších knih o silné ženě, ke které se posledních pět let pořád vracím. Fascinující, kolik toho jeden člověk unese.
O knize i Vlastě Kálalové-di Lottiové jsem se dozvěděl až zásluhou článku v časopisu Živá historie. Článek mě tak zaujal, že jsem se rozhodl zkusit přečíst knihu. Mohu říct, že rozhodně nejsem zklamán - kniha se velmi dobře četla a byla obsahově zajímavá. Nejvíce mě zaujala část života Kálalové v Turecku a zejména v Iráku, nejdrsnější byly události z Bernartic u Tábora: za heydrichiády likvidace více než 20 osob z obce (příbuzní parašutisty) a v úplném závěru války (8. 5. 1945) ustupující Němci zavraždili několik civilistů včetně manžela Kálalové a jejich dvou dětí. Za šedivé normalizace, kdy tato kniha vyšla poprvé, se jednalo o bestseller. Barvitý a dramatický příběh inteligentní a altruistické ženy zaujme i člověka dnešní doby.
Štítky knihy
lékařské prostředí česká literatura Orient životopisné, biografické romány Irák nemocnice, špitály emancipace lékařky Bagdád BernarticeAutorovy další knížky
2006 | Doktorka z domu Trubačů |
2006 | Kdo zachránil jeden život |
2000 | Troufalý autor osud |
1987 | Příběh staršího bratra |
1978 | Mirka s Jirkou sami doma |
Miluji příběhy o silných, inteligentních a inspirativních českých ženách. Zabolí, když člověk nahlédne pod pokličku a zjistí, že tyto ženy musely být často mnohem silnější než si dokážeme představit. Knihu jsem málem po té tragédii už nemohla otevřít - nepředstavitelná bolest, která snad ani nikdy nemohla přebolet. Škoda, že se na takové ženy zapomíná....