Doktorské povídky
Anton Pavlovič Čechov
"Lékaři, felčaři, pacienti se u Čechova nepohybují ve spleti medicínských problémů, ale jejich konflikty jsou konflikty ryze lidské, stykem s nemocí, se smrti, s neštěstím snad jenom ozřejměnější. Doktor Kirilov v Nepřátelích,doktor Dymov v Neklidné duši, doktor Ragin v Pavilónu č. 6 jsou relativně stejně velké postavy zobrazené z různých úhlů a s různým autorským záměrem ..." Tato slova doslovu provázejí výbor povídek z lékařského prostředí (Venkovští eskulapové, Povahy, Nepřátelé, Chirurgie, U pacientova lože, Nepříjemnost, Trpitelé, Vyšetřovatel, Mnoho papíru, Neklidná duše, Neopatrnost, Noc před přelíčením, Pavilón číslo 6).... celý text
Literatura světová Povídky
Vydáno: 1971 , Mladá frontaOriginální název:
Sobranije sočinenij v 20 tomach
více info...
Přidat komentář
Vyrovnaná sbírka, kvalitou nečekaně víc než tématem. Některé povídky mají jen volnou spojitost s medicínou, zato Čechov vždy ukazuje proměnu názorů a pocitů v psychologické drobnokresbě. Ačkoliv jsou povídky krátké, některé přímo kratičké, jsou většinou pomalé - je čas na popis prostředí, dialogy, jen se tak polehoučku něco mění, až najednou přijde zlom. Místy mi to připomínalo Zweiga, byť ten je vážnější.
I dvoustránkové humoresky jsou povedené, ale víc se mi líbily delší povídky, kde je víc prostoru na nuance a detaily. Nejvíc mě oslovili Nepřátelé, vysoce vyhrocený střet dvou zoufalých, kteří se nemohou pochopit - to by museli místo svého neštěstí na chvíli upřednostnit cizí. Čechov dodává, že i když smutek časem přejde, předpojatost zůstane - ale že je to lidského srdce nehodné.
Jsi medik? A nemáš na lékařské fakultě hodiny literatury? A to je právě taková škoda. Přečti si alespoň některé z těchto povídek. Vždyť ten z nejslavnějších dramatiků a povídkářů byl jen vystudovaný lékař. A když nebudeš mít dost, tak si přečti Zápisky mladého lékaře (Bulgakov).
Část díla
Autorovy další knížky
1976 | O lásce |
1933 | Pavilon číslo 6 |
2008 | Povídky (6 povídek) |
1962 | Okamžiky |
2002 | Ivanov |
Pavilon č. 6 je vskutku zajímavá povídka. Kdo byl vlastně bláznem? Ovšem musím též zmínit povídku Neklidné duše. Zde si autor velmi vyhrál s plíživým popisem okolí, které postupně gradovalo. Naprosto excelentní.