Domácí úkoly: úvahy a rozhovory
Bohumil Hrabal
Domácí úkoly z pilnosti se tak trochu vymykají z Hrabalovy prozaické tvorby, stojí jaksi na jejím okraji. Je to do jisté míry koláž z jeho esejů, poznámek, rozhovorů, interviewů, medailonků o výtvarnících, statí a článků, drobných lyrických i filozofických miniatur, které ve svém souhrnu ukazují šíři Hrabalových zájmů, přesahující dalece oblast literatury.... celý text
Přidat komentář
Docela zajímavá všehochuť: kratičké texty na všechna možná témata, včetně otázek od lidí (až na to nejčastější: "Pane Hrabal"), ze všech možných koutů světa, hlavně Paříže, o jiných umělcích a také o kočkách (ne moc, ale i tak výrazně: Koťata a kocouři - silvestr a vánoční stromeček s kočkami je naprosto dokonale přesné a realistické vyobrazení dění, zejména když do všeho vstoupí kocouří hochštapler, kterému příroda velí všechny a všechno srovnat do latě).
"Jedna prodavačka [v Paříži] mi řekla, že Bůh, když se chtěl pochlubit, co dovede, tak stvořil pětikilového kocoura."
Útlá knížečka, která alespoň u mně ale vyžadovala poměrně více času. Občas, v klidné chviličce, jsem si sedla a přečetla jednu dvě stránky, protože je to hutné v dobrém slova smyslu a každý odstavec si zaslouží být vychutnán. Typicky hrabalovské a velmi osobní, humorné i velmi smutné. Krásné.
Co myslíte, že je nejdůležitější podmínkou či lépe předpokladem pro práci prozaika, obzvláště mladého, jako jste vy?
Sokratovský komplex. Urážet konvenční božstva a přitom sdílet osud národa. Mít hádavou manželku, která vás naučí dialektice, matku mít porodní bábou, která vás naučí přivádět myšlenky na svět. Deset let a víc nepsat, měnit zaměstnání, umět udělat tak jako ostatní a přitom donutit lidi, aby se vydávali beze zbytku zrovna tak, jako se vydáváš ty. Hledat, jaké jsou souvislosti mezi geniálním člověkem a docela obyčejným. Učit se řeči, slangům, hovorům. Umět napodobit, parodovat. A přitom studovat filosofii, literaturu, katalogy a ceníky. Umět se přiopít nejen s přáteli, ale i s náhodnými pijáky. Milovat ženské tak k zbláznění, že je lepší s nimi nic nemít. Zvyšovat tedy zmatek a napětí. Pak se možná dostaví zákon dostatečného důvodu sednout a pokusit se napsat obraz světa, jak jej vidím, sdělit své poselství. Samozřejmě být pořád nesen zdravým narcisismem.
Mistře, opět děkuji.
Krátké úvahy a rozhovory na různá témata s tradičním hrabalovským pojetím mi přinesly pohlazení. Domácí úkoly jsou spíše pro fajnšmekry, vždy mě fascinuje bohatost slovní zásoby a autorovy konotace.
Tato kniha je ta nejlepší, co jsem od pana Bohumila Hrabala četla. Vše, co v ní psal, se mi líbilo a já poznala, že já a pan Hrabal jedno jsme.
Tahle kniha je zcela netypická a myslím si, že ne každého čtenáře zaujme, poskytuje ale do jisté míry obraz doby a osobně ji považuji tak trochu za kukátko když ne přímo do Hrabalovy duše, tak do jeho literární dílny. Pozornosti bych doporučil zvlášť Sešitky nerozlišujících pozorností, z kterých jen tak namátkou vybírám :
"Kříž vznikl průsečíkem čtyř světových stran, aby kdekoliv na světě mohl být na něj přibit nevinný člověk."
"Život je trvalá obrana před tím, co přijít musí. Že je tak málo sebevražd, co?"
Jistě by se dala vybrat celá řada pasáží, jak jsem se ale kdysi zmínil, nejsem vlastníkem scaneru, ale jsem zato líný a tato kombinace mi brání ve vložení obsáhlejších pasáží. Navíc nevidím důvod - co zaujalo mne, nemusí vůbec zaujmout kohokoliv dalšího. Takže bude lepší, když obětujete nějakou chvíli svého času a podíváte se sami, jestli vás něco neosloví.
Štítky knihy
eseje rozhovory úvahy a zamyšlení
Autorovy další knížky
2000 | Ostře sledované vlaky |
2009 | Postřižiny |
2007 | Obsluhoval jsem anglického krále |
1978 | Slavnosti sněženek |
1964 | Taneční hodiny pro starší a pokročilé |
Moc mě baví naslouchat panu Hrabalovi, obzvlášť když mluví o umění nebo když vzpomíná na věty zaslechnuté v hospodě od nejrůznějších existencí