Domeček pro panenky
Neil Gaiman
https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/126664/bmid_domecek-pro-panenky-XBa-126664.jpeg
5
495
495
Nové vydání druhého dílu kultovní a mnoha cenami ověnčené série! Pokračování kultovního komiksu Neila Gaimana. Gaiman opět vypráví pochumrné, ujeté a někdy deprimující příběho a náladových, smůlou potrefených bozích i chybujících lidech a dokonce se mu povedl i husarský kousek: Smrt je v jeho podání něco, po čem by člověk mohl umřít touhou.... celý text
Literatura světová Komiksy Fantasy
Vydáno: 2012 , CrewOriginální název:
The Doll's House, 2003
více info...
Přidat komentář
Sandman je fantastickéj a proto se mohli více zaměřit přímo na NĚJ. Chce to zkrátit a osekat. Občas jsem se ztrácel ve světě fantazie, ale vždy když se objevil Sandman, stálo to za to. On je ta kvalita, chci jeho příběh, nic jiného !!!!
Tento sen mě bavil více než první. Preludii se nemá cenu zdržovat, šup do domečku.
Méně abstraktně-psychedelický děj a více akcí/přímočarých myšlenek.
Po přečtení jsem se probudil v lepší kondici.
S panenkou.
První sešit byl pro mne utrpením. Hlavou mi běželo jenom: "Proboha, další rádoby psycho-fantasy od Gaimana." Ale pak vás Sandman strhne, věci do sebe začnou zapadat a dávat smysl a vy se jen necháte unášet. Zajímavé postavy, zajímavý námět, prostě zajímavý a velice netradiční komiks.
O Sandmanovi toho bylo napsáno mraky, takže nemá cenu plýtvat slovy. Počkala jsem si na barevné vydání. Oproti prvnímu dílu je Domeček pro panenky min akční, ale zato víc promyšlený a rozhodně po jeho přečtení doporučuji vrátit se k dílu prvnímu. Postavy, které se v jedničce jen mihly, tu mají vlastní příběh. Co dodat: no snad jen bezva zážitek a sjezd masových vrahů. Teď ještě přežít, než vyjde třetí díl v barvě...
Asi budu plácat o něčem jiném, ale slibuju, že se dostanu i k Sandmanovi. Jsem teprve u druhého dílu, ale mě se líbí tahle kresba. Viděla jsem pouze pár obrázků z barevné verze dílu prvního. A černobílo mi do téhle série sedí víc. Asi jako u Bažináče, který se mi barevný nelíbil. Mě by to přišlo jako číst jinou knihu.
No, a teď něco k Domečku. Že mě kresba baví je evidentní. Příběh byl pohlcující. Vtáhnul a na konci nastala deprese a touha po dalším dílu. Ale dnes už ne, protože zítra nemám čas, abych šla do knihovny pro díl čtvrtý. Musím si to dávkovat pomalu.
Bylo to těžké, ale povedlo se. Druhá kniha je možná ještě lepší než první. Jedno slovo - Korinťan, dál už netřeba.
Korinťan se nekochá, zrakem skutečnost trhá a v lebce ji, chuděru, przní, Zelený ráj žije ve skleněné kouli a když už hovoříme o Domečku pro panenky, vězte, že Ken a Barbie zde mají taky své snící cameo. Stojí za to...Gaiman se zas jednou vyřádil. Morfeovou postavou funkčně provázaný mix příběhů mě bavil a líbezné Rose jsem držel palce i na nohou.
Takže asi přeci jen 5*****
Pořád mě to úplně nevtáhlo. Je to super napsané o tom žádná, ale jak všichni pořád mluví v superlativech o Sandmanovi, tak jsem asi měl přehnaná očekávání...
"Byl jsem nervózní z toho, jak mi ležel na klíně. Měli jsme ho dát do kufru."
"V kufru už něco mám."
Celá komiksová série o Sandmanovi je naprosto unikátní literární počin, který svět snů zpracoval geniálním způsobem. Gaiman je mistr zkratky a prostřednictvím několika obrázků a pár zkratkovitých slov mi dokázal navodit pocit snu lépe než jakékoliv jiné médium. Druhý díl považuji za obzvláště povedený, zvláště kongres sériových vrahů.
Dle mého ještě lepší než jednička, asi i nejlepší díl celé série. Kruté, opravdu běhá místy mráz po zádech, rezonuje to, hlavně na "obilnářské konferenci". Když jsem to poprvé dočetl, tak jsem zůstal jako opařený. A Sandman to jen tak pozoruje pragmaticky. Těžko překonatelné, geniální, dokonalé, dávám 100%.
Autorovy další knížky
| 2006 |  Nikdykde |
| 1997 | Dobrá znamení |
| 2001 | Američtí bohové |
| 2017 | Severská mytologie |
| 2015 | Naštěstí (ne)máme mléko |
Mistrovské dílo tak temné, silné a znepokojivé, jako pohled samotného Krále snů. Gaiman brilantně staví příběh, který vás zajme a nenechá vás vydechnout, motivy a témata, jež přináší, jsou jako 100% koncentrát děsivých nočních můr říznutý ironií a cynismem přesně v tom správném poměru. Skvělé postavy, skvělý scénář, skvěle pasující kresba, skvělý český překlad. Intermezzo cestovatele časem je pak třešničkou na dokonalém černočerném dortu. Ano, prosím. Ještě, prosím!