Domeček pro šneka Palmáce
Zuzana Pospíšilová
https://www.databazeknih.cz/img/books/27_/27140/bmid_domecek-pro-sneka-palmace-Lee-27140.jpg
4
22
22
Pohádkový příběh, v němž vystupují různá zvířátka, která pomáhají šneku Palmácovi najít náhradu za rozbitou ulitu, rozvíjí ústřední téma vzájemné pomoci. Palmácovo hledání vhodného domečku, rozčleněné do krátkých kapitol, je živým vyprávěním s dialogy, proloženým krátkými verši. Mohou ho využít k předčítání nejen rodiče, ale také učitelky v MŠ. Pomocí otázek připojených za každou kapitolou si mohou ověřit, jak děti textu porozuměly. Otázky jsou zaměřeny na emoce a city a jejich cílem je pomoci rozvíjet emoční inteligenci dětí, učit je orientovat se v pocitech druhých a rozvíjet schopnost empatie.Kniha je určena dětem předškolního věku, případně začínajícím čtenářům.... celý text
Přidat komentář
Neobyčejné příhody obyčejného šneka Palmáce, ve kterých hledá s pomocí ostatních obyvatel lesa náhradu za zničený domeček.
Na konci každého krátkého povídání jsou doplňující otázky textu, které mají pomoct dětem vyznat se v tom, jak se druhý cítí skrz vyprávění o zvířátkách.
Přečtená v knihovně.
Příběhy o ochotě a pomoci druhým se hodí. Hned do školek a na první stupeň :) Ale z pohledu dospělé ženy nechápu, jak může někdo ničit domeček lesní zvěře. Ještě k tomu denně...
Přečteno s čtyřletou za dva dny a je to jedna z jejích prvních delších knížek. Jsem spokojená. Šnek sice naříkal a čekal pomoc zvnějšku, ale byl i nezdolný a vytrvalý. Zvířátka hodná a aktivně pomáhající. Obraz světa relativně pestrý a nápaditý. Jazyk kultivovaný (i když ty gramatické rýmy, no, to by chtělo trochu víc práce). Ilustrace v našem vydání lepší průměr. Otázky byly zodpovězeny a dcera děj i sama spontánně komentovala, připomínal jí její zážitky, přemýšlela. Dobré.
(SPOILER)
Syn dostal knížku k Vánocům, já bych si jí asi v knihkupectví nevšimla, nijak mě po vzhledové stránce nezaujala. Ale syn miluje šneky a jiné malé potvorky, tak z ní byl nadšený. Přečetli jsme ji během týdne, vždy se těšil na pokračování.
Na začátku šnek na chvíli odloží svoji ulitu, během té chvíle mu ji ale někdo zničí. Běduje a smutně zpívá, tím si ho vždy všimne nějaké zvířátko a snaží se mu najít náhradu za jeho domeček. Ale máloco se jako šnečí domeček osvědčí..
Co mě na pohádkách štvalo bylo, jak si hlemýžď jen stěžuje, běduje a nedělá nic, aby si našel nový dům. I když to se ke konci změní.
Líbilo se mi ale hodně věcí: jak mu každý, kdo ho potkal, zkoušel pomoci a jaké měli nápady. Jak byl šnek Palmác vždy nadšený, jak byl vděčný za jakýkoliv domeček (i když někdy méně, ale stejně si nestěžoval). Líbily se mi i básničky, kterými byly zakončeny jednotlivé kapitoly. A i otázky, které pak následovaly - některé se mi zdály těžké ( v knize jsem ale nenašla, pro jak staré děti je kniha myšlená), hodně o pocitech, náladách a vlastnostech - něco se i mě špatně vysvětlovalo, zato jsme si ale o těchto věcech se synem povídali poprvé víc :)
A myslím, že když se ke knize vrátíme za rok nebo dva, tak si z ní syn odnese zas o trochu víc :)
Další skvělá knížka od Z. Pospíšilové. Tuhle mám spojenou se sušenkami:-) Nejdřív nám předčítal manžel a děti je při čtení chroupaly a další den jsme je s dětmi zase společně vyráběli, tentokrát na benefiční snídani, která se konala na podporu těžce nemocné holčičky. Palmác nám dělal společnost, když jsme čekali na jejich upečení. Dcera se neustále ptala, proč je děláme "pro tu nemocnou holčičku". Až když jsem jí řekla, že beruška Věruška, housenka Boženka a další taky Palmácovi pomohli, protože mu pomoct chtěli, tak pochopila...
Tolik možností, co mohlo posloužit jako ulita. Mám ráda, když knížka vybízí ke kreativitě. Sama jsem se neubránila úvahám, co by se ještě dalo využít... A ty smutné písničky na konci každé kapitoly byly kouzelné. Samozřejmě, že jsem je zpívala na vymyšlenou truchlivou melodii:-)
"Měl jsem domek pěkně tvrdý,
byl jsem na něj hodně hrdý.
To jen chvíli, neboť pak...
rozbil mi ho Ořešák!
Nemám střechu nad hlavou,
mám jen tuhle píseň svou." (s. 64)
Otázky na konci každé kapitoly jsou dobrou pomůckou pro ty, kteří nemají velké zkušenosti s kladením otázek při čtení. Osobně bych šla víc po otázkách, které "nutí" děti přemýšlet nad tím, jak by se chovaly ony, co v podobných situacích cítí, co by ony udělaly, co si myslí, atd. (propojování z vlastní zkušeností)
Pro děti bezpochyby poutavá četba, navíc zpracovaná tak trochu jako učebnice. Děti mají po každé jednotlivé epizodě odpovídat na rozličné otázky, aby se ověřilo, zda a jak textu rozuměly, a dále si rozšířily své obzory. Já jsem tenhle prvek pomíjel, protože čítáváme večer, když už jsou děti v posteli. Jinak mne jako dospělého styl autorky moc neuchvacuje, ale koneckonců je to četba pro děti, ne pro dospělé.
Synek dává 5* , bavilo ho, jak se děj v každé kapitolce opakoval a on ho mohl předvídat :-)
Autorovy další knížky
| 2010 |  Kouzelná třída |
| 2012 | Detektivové |
| 2010 | Školní detektiv |
| 2007 | Pohádky před spaním |
| 2017 |  Podivná hra |
Kniha je zajímavá, příběh poučný, líbily se mi otázky na konci každé kapitoly, i když mnohdy bylo odpovidani složitější vzhledem k tomu, ze cteme večer, kdy už jsou děti unavené.
Musím se přiznat, že na mě byla kniha příliš dlouhá:-D každopádně je to příběh o pomoci, jak by se k sobě měli lidé chovat, jak nebýt lhostejný.