Domov a dálava: Kulturní totožnost a obecné lidství v české filosofii
Erazim Kohák
![Domov a dálava: Kulturní totožnost a obecné lidství v české filosofii Domov a dálava: Kulturní totožnost a obecné lidství v české filosofii](https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/461333/mid_domov-a-dalava-kulturni-totoznost-a-0Mz-461333.jpg?v=1608568933)
Národ zosobňuje filozofickou skutečnost založenou na souhře myšlení a jednání. Vzhledem k rozháraným dějinám tohoto národního společenství se však žádný jednotný výklad nenabízí. Přesnější je proto hovořit o smyslu českých dějin. Výklad vývoje české národní identity od pozdního středověku přes dobu obrozeneckou, a Masarykovu koncepci až po úlohu, kterou sehrála národnostní otázka při rozpadu rakouského mocnářství. Protiklad mezi představou vedoucí úlohy českého živlu ve státě a mnohonárodnostním složením občanstva se československý stát snažil vyřešit zárukou humanistické demokracie pro veškeré obyvatelstvo. Protiklad národního státu a mnohonárodního složení obyvatelstva vedl k mnichovské tragédii. Na daném pozadí se Kohák podrobněji věnuje myšlení Jana Patočky. Obecně pak rozebírá vývoj českého myšlení poválečných let, s důrazem na socialistické Československo, ze kterého vyrůstá jak představa demokratického socialismu, tak i antikomunismu. Východisko z diskusí o naší minulosti spočívá v rozeznání naprosto nových otázek, především environmentálního ohrožení. Smyslem českých dějin tudíž není jednoznačný a konečný výklad, nýbrž nekončící hledání smyslu naší národní totožnosti.... celý text
Přidat komentář
![jezekk jezekk](https://www.databazeknih.cz/img/users/empty.jpg?v=1446561771)
![4 z 5 4 z 5](img/content/ratings/4.png)
Autor má výjimečnou schopnost srozumitelně popsat filosofické téma, to je pak radost číst - velice vzrušující tak pro mě byly kapitoly o Masarykovi a Patočkovi. Bohužel má také sklony být občas mnohomluvný a poněkud (omlouvám se za to slovo, ale skutečně to tak vnímám) "rozbředlý". Zvlášť poslední jednu dvě kapitoly jsem četl v zrychleném tempu, abych už to měl za sebou. Co jsem ale jako agnostik (se sklony k ateismu) zvlášť ocenil, byl autorův nedogmatický přístup ke křesťanské víře a opakovaná kritika do vlastních řad. V Kohákovi jsme přišli o jednoho z posledních intelektuálů klasického střihu.
Autorovy další knížky
2011 | ![]() |
1993 | ![]() |
2002 | ![]() |
2002 | ![]() |
2016 | ![]() |
Psáno s velkou erudicí a láskou k českému národu, ale přece jen: Kniha je věnována Karlu Skalickému, který svého času rozlišil ne méně než šest „smyslů českých dějin“ – ale pro Koháka jako bychom měli jen pořád nově vyprávět ten jeden příběh začínající husity a vrcholící Masarykem.