Don Juan neboli Hostina kamene

20.10.2019

Jednoduše. Tohle je ta komedie, kdy si na začátku říkáte že to bude super, ale v prostředku si uvědomíte těžkou realitu: BUDE TO HORŠÍ!!!!

14.05.2019

Naprosto nadčasové dílo, které dokáže zaujmout a pobavit i dnešní generaci.

18.02.2019

Hravá zápletka, zábavnější a čtivější než verze Tirso de Moliny.

08.08.2018

Čteno těsně po Lakomci - těžko se vyhnout srovnání. Podle toho, co jsem o hrách věděla, jsem čekala, že Lakomec se mi bude líbit víc, ale nakonec vyhrává Don Juan. No, asi by ho to nepřekvapilo. :)
Jediné, co se mi nečetlo úplně pohodlně, byly ve srovnání s Lakomcem někdy nekonečné monology. Ale jinak mě drama vtáhlo. Samozřejmě, že postavy jsou dohnané do extrému, ale průměrné by nás asi nebavily, že? Don Juan má jasno, na vše odpověď a musím říct, že ho i tak trochu obdivuju, jak pevně si stál za svým. Respektive, jak Moliére tuhle postavu vystihl, samozřejmě. :)

20.04.2017

Kniha pobavila, ale nemyslím si, že bych se k ní někdy vrátila.

09.03.2016

Úžasný příběh jak v divadelním tak v knižním podání :)

11.01.2015

Ani jsem nečekala, že to bude tak čtivé, svižné, dramaticky naplněné, humorné, napínavé a snad i ironické (sarkatické? cynické?). Každopádně se mi dílo velmi líbilo a všem ho vřele doporučuji!

11.09.2014

Vřele doporučuji pak shlédnout záznam z Divadla na zábradlí s Bartoškou, Pavelkou (ten je kromobyčejně výborný), Preissovou, Zedníčkem a Bydžovskou.

Docela jsem zírala, jak se dají některé dialogy číst jako fraška, nebo komicky nebo dramaticky. Velký potenciál, s každým novým nastudováním by se dalo pracovat s textem odlišně.

05.08.2013

sice to v povinne cetbe nemám ale moliere dokáze dost pobavit :D

07.03.2013

Molierův Don Juan je i přes své relativní stáří stále velmi živý text. Verzí Dona Juana jsou desítky (ne-li více), ale Molierova verze patří k vrcholům. Možná i proto je tak často inscenován - u nás je nejznámější asi Grossmanova režie z Divadla na Zábradlí ze začátku 90.let. Tento Don Juan není čistá komedie, jeho tón je vážnější. Obsahuje mnoho až metafyzických úvah. Velkou důležitost nabývá jeho sluha Sganarello, který hodnotí jeho činy, komentuje jeho počínání a občas se dostává téměř na stejnou rovinu jako sám jeho pán. Moliere sestavil děj svého Dona Juana natolik dobře, že ještě nebyl ve své podstatě překonán, zatím se nenašlo lepší řešení jak plně Dona Juana charakterizovat, zde vystupuje jako plnohodnotná postava, ne pouze jako typ (viz. např. původní verze Tirsa de Moliny). Velké důležitosti nabírá Juanův vztah k Bohu a ke světu, který vrcholí scénou s žebrákem - to už ale ocení pouze ti, kteří budou hru číst, nebo ji uvidí. Zkracení pro divadelní verzi ji neuškodí, ale v každém případě se jedná o velmi dobře napsanou hru.

Jen malé vyjádření ke vtipnému komentáři - zaznělo zde, že předvídatelný konec a málo dramatičnosti se muselo podepsat na hodnocení. Je mi vskutku do smíchu. Předvídatelný konec? Vždyť se jedná o zpracování určitého Don Juanského mýtu či archetypu, jehož autor je primárně Tirso de Molina (autor španělského zlatého věku). Ten napsal první příběh a všechny ostatní verze jsou jen jeho parafrází a většinou se snaží najít novou cestu jak vysvětlit co se s Donem Juanem děje. Není to tedy chyba, je to úmysl! Skoro každý Don Juan takto končí, protože tak končit musí. Jen důvod může mít každý trochu jiný. Ještě přirovnání - je to totiž asi jako kdyby někdo řekl, že je hrozně nudné a předvídatelné, že Faidra miluje Hyppolita a že nakonec zemře. (Také existuje několik verzí a vždy se to stane - je to zkrátka jen různé uchopení téhož příběhu a zásadní body se tak nemohou měnit!!! )

A pak ještě ohledně dramatičnosti. Cože? Není dramatický? Je to výborně napsaná divadelní hra a podmínkou divadelní hry je dramatičnost, (dramatický děj) tedy jednání osob vespolek (Zich). Tedy dramatické dílo vzniká jednáním osob mezi sebou - Don Juan se všemi ostatními jedná a to velmi hojně. Kdybychom si vzali k ruce hru, tak lze jmenovat jednu dramatickou situaci (situace, která ze své podstaty nedovoluje nejednat) za druhou...(jen pro ukázku - Příjezd Elvíry, který Juan nečekal - nějak musí jednat, Filip, který hájí svou nevěstu před Juanem - musí nějak jednat, Klárka, které se nabízí sňatek - musí nějak jednat, Markéta a Klárka, kterým byl sňatek oboum slíben - musí nějak jednat - Juan, který jim sňatek slíbil musí nějak jednat, aby situaci vyřešil atd....a to jmenuji jen, co jsem si hned vybavil a ze začátku). Sled dramatických situací vytváří dramatický děj a z toho tedy dramatičnost díla. Jak lze tedy o Moliérově Donu Juanovi říci, že je málo dramatický, když je zde jedna dramatická situace za druhou, to vážně nevím.

14.02.2013

Asi jsem si od toho slibovala víc. Ale ráda bych někdy viděla divadelní zpracování.

22.08.2012

Světoznámý milovník žen mě bavil od začátku až do svého konce, dokonce mě několikrát donutil zasmát se nahlas (což se mnoha knihám nepodaří).