Dopisy matce
Antoine de Saint-Exupéry
Korespondence z let 1910 - 1944. Kniha obsahuje soubor 110 dopisů Antoina de Saint-Exupéryho matce z období let 1910 až 1944. Dopisy dokumentují velikou synovskou lásku, ve které se svěřoval se svými city, prožitky, prosbami a názory. Výbor z dopisů pořídila sama adresátka, která přežila slavného syna o 28 let. Antoine se po celý dospělý život ocital v situacích, kdy byl nucen vedle zápasů vnitřních bojovat i s nesčetnými vnějšími nesnázemi. Texty dopisů dokumentují všechny jeho radosti i potíže: boj o potřebné vzdělání a profesní zakotvení, zápas s hmotnými nesnázemi, samotou, pískem i žízní v poušti. Dopisy jsou svědectvím nejen jeho cesty k milovanému povolání pilota, ale i jeho dráhy spisovatelské a nepřímo též jeho vztahu k Bohu; především jsou však dokladem veliké synovské lásky k matce, která mu byla láskyplným útočištěm a zdrojem duchovní síly. Čtenář se při četbě listů ocitá v nejrůznějších prostředích Francie (na zámku v Saint-Maurice, v Paříži, v kasárnách ve Štrasburku), na mnoha místech Afriky, na letecké poštovní lince Paříž-Dakar, i v Argentině, kde Antoin také působil. Vylíčené postřehy a prožitky jsou doprovázeny filozofujícími a osobními poznámkami, které dají českému čtenáři možnost poznat autora Citadely a Malého prince i z jiné, mnohem důvěrnější stránky.... celý text
Literatura světová Biografie a memoáry
Vydáno: 2006 , Karmelitánské nakladatelstvíOriginální název:
Lettres a sa mere
více info...
Přidat komentář
Jo, je to hezká kniha. Dopisy mají skvělou stylistiku i myšlenky. Je to ojedinělé v mnoha obledech. Jedním z nich je právě to, že jsou určené matce. Láska syna k matce je žádoucí, to jistě, nechtěla bych být ale muži, který píše takovéto dopisy matce partnerkou. Ta představa mě ubíjí. A udivuje mě, že Exupéry ve svém věku nenašel jinou spřízněnou duši, které by mohl takové věci psát a svěřovat se... navíc matka, která dobrovolně vydá dopisy od svého syna, něco tak intimního, je podle mě úchylná. Ale počtení je to dobré, to ano. Dobré ve své zvrhlosti.
Autorovy další knížky
1962 | Noční let |
1965 | Země lidí |
1967 | Válečný pilot |
1976 | Moje planeta |
2009 | Malý princ (komiks) |
Přijdete-li v životě o někoho blízkého, může být jedním ze způsobů, jak se vyrovnat s jeho odchodem uspořádání jeho pozůstalosti. Pro Marii de Saint Exupéry muselo být sdělení, že její syn zahynul při leteckém neštěstí naprosto zdrcující. Dokáži pochopit, proč se v následujících letech zaobírala jejich společnou korespondencí, jejíž výběr se následně rozhodla předložit veřejnosti. Touha být s milovanou bytostí ve spojení prostřednictvím řádek určených pouze jí, ale zároveň objasnit čtenářům spisovatelův vnitřní svět i prostředí, ze kterého vzešel.
"Pročpak hledat bůhvíjaká umělecká vzrušení v muzeích? Já s mírnou umíněností posuzuji věci po stránce tepelné. - Osmnácté století, růžovoučké a buclaté, mi nahání hrůzu... Říkám si: "Jaké jim je asi horko." Trochu mě vzrušují jen litografie Ledového moře - a tažení do Ruska."