Dopisy měsíčního dne
Emmi Itäranta
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/533358/bmid_dopisy-mesicniho-dne-65e1fc574e67e.jpg
4
10
10
Vesmírná romance o touze a naději překračující hranice světů. Léčitelka Lumi pochází ze Země a její choť, špička v oblasti botaniky Sol, z Marsu. Když se Sol dlouho nevrací ze služební cesty, spustí Lumi pátrání a postupně odhaluje tajemství, která před ní Sol skrývá. Stopy ji vedou z bohatých marsovských kolonií na zdevastovanou planetu Zemi, ale také do světů ztracených duší, kam dokáží vstoupit jen léčitelé. Jak se zmizením souvisí tajná ekologická skupina? A čeká Lumi a Sol na jejich meziplanetárních křižovatkách vůbec ještě budoucnost?... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2024 , Kniha ZlínOriginální název:
Kuunpäivän kirjeet, 2020
více info...
Přidat komentář
Tváří se to jako sci-fi, ale je to spíš dystopická cli-fi lehce říznutá (mezi)planetární ekologií a přírodním šamanismem. Pokud hledáte akční příběh, tak ten tu opravdu moc není, ale o to zajímavější myšlenky tento román v dopisech obsahuje. Zaujala mě také významná role hub a lišejníků a starověkého sumerského mýtu pro budoucnost Země. Předchozí do češtiny přeložený román o vodě "Strážkyně pramene" byl taky velmi zajímavý, i když se držel více "při zemi". Knihy Emmi Itäranty jsou pro přemýšlivé čtenáře velmi znepokojivé a uvěřitelné vize naší budoucnosti, ale možná je lze vnímat i jako podobenství naší neutěšené současnosti.
Opět jsem se přesvědčila, že sci-fi nebude žánr pro mě. Příště se už (snad) nenechám nalákat na severského autora a nezačtu se do anotace. Nuž, uvidíme.
Vyprávění formou dopisů byl zajímavý nápad, v tomhle případě mi ani nevadila ta 2. osoba (příběh vyprávěný ve 2. osobě jsem četla jen jednou v rámci studia a bylo to fakt peklo).
Ze začátku jsem se vůbec nemohla začíst, přemýšlela jsem i, že knihu odložím na jindy (dost možná na nikdy). Po cca 100 stránkách už jsem se naladila na styl knihy, prostředí, postavy a poněkud se to rozjelo.
Mám takový divný pocit, že se tam vlastně nic moc nestalo a zároveň se tam toho stalo spoustu. Nevím.
Celkově to vidím tak na 2,5*, což bohužel dát nejde, ale na tři to není.
Příběh vás nutí do velmi pozvolného čtení a celkového zpomalení. Autorčina fantazie byla místy vcelku odvážná, ale přišlo mi to tak mile finské, že mi to ani nepřišlo nijak "zvláštní". Čekala jsem ale více sci-fi a méně romantiky, zajímalo by mě celkově více fungování věcí/osob na Marsu a dalších místech ve vesmíru, možná i více z minulosti léčitelů. Musíme jen doufat, že tak špatně, jako Země v knize, nedopadneme... :)
Do tohoto tématu jsem se nesnadno začítala, potože vesmírný svět roku 2168 je pro mne velmi vzdálený ....
A podle obsahu této knihy se lidé nezměnili .... boj skupin proti sobě, planeta Země zdevastována a lidé hledají souznění na meziplanetárních křižovatkách ....
Dopisy léčitelky Lumi choti Sol odekrývají problémy současného světa ....
.... Každý domov si neseme v sobě, i ten, který už není, abychom měli kam se vracet ....
Jen aby nám nezůstal pouze imaginární Dům měsíčního dne .....
To není jednoduché čtení .... budu zvědavá na další komentáře.
Vesmírné sci-fi z blízké budoucnosti. Z celé knihy a příběhu na mě padala menší deprese, samá dálka, tma, zima a samota. Musela jsem se přizpůsobit pomalému tempu knihy. V knize je spoustu věcí vyřčených mezi řádky a myšlenek k přemýšlení. Příběh ve mě asi bude ještě chvíli rezonovat.