Dopisy ze Sachsenhausenu
James Moloney
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/434156/bmid_dopisy-ze-sachsenhausenu-mYI-434156.jpg
4
180
180
Srdceryvný příběh z druhé světové války, který s vámi zůstane dlouho po přečtení poslední stránky. Margot Baumannová vychází ze školy, aby nastoupila na místo po své sestře na poštovním oddělení velké věznice. Jenže tohle je Německo roku 1944 a věznice je koncentrační tábor Sachsenhausen poblíž Berlína. Před brutalitou v táboře je Margot chráněná, protože nemá žádný kontakt s vězni. Má však na starost jejich poštu, a když jednou dostane zapalovač s příkazem, ať dopisy spálí, je zděšená bezcitným činem, který musí vlastnoručně provést. Je to pro ni obzvlášť bolestné proto, že její bratr byl zajat u Stalingradu a rodině od něj nechodí žádné dopisy. Margot tedy několik psaníček ukradne se záměrem, že je tajně pošle, jen aby zjistila, že je neúprosně vtahována do těch srdceryvných slov plných naděje, zoufalství a lásky. Takhle Margot pozná Dietera Kleinschmidta – prostřednictvím krásných a vášnivých dopisů adresovaných jeho milé. A protože Dieterova přítelkyně se také jmenuje Margot, mladá dívka náhle cítí, jako by četla milostné dopisy napsané pro ni. Moloneyho napínavý a podmanivý příběh o lásce, ztrátě a nesmírné statečnosti, zasazený do doby druhé světové války, vás uchvátí především svou pravdivostí a budete nad ním hloubat ještě dlouho poté, co dočtete poslední stránku.... celý text
Literatura světová Válečné Historické romány
Vydáno: 2020 , JotaOriginální název:
The Love That I Have, 2018
více info...
Přidat komentář
Příběh o lásce v těžké době. Sympatická a odvážná hlavní hrdinka, místy hodně zajímavé a napínavé, ovšem i celkem dost slabších míst, kdy jsem uvažovala, že knihu odložím, hlavně na začátku, postupně se to naštěstí trochu rozjede. I když já knihu hodnotím průměrně, ke čtení určitě doporučuji.
Válka a láska - to je vděčné téma ....a díky za to, že ani v době válečné láska nezůstává stranou - hledá si jen vlastní podobu ....
" Láska by měla být lehoučká, průsvitná, něco, do čeho se zahalíš ...."
A platí to za každé situace - i v koncentračním táboře .... i zde láska dává naději ....
Pěkné vyprávění o nečekaném setkání dvou mladých lidí .... doporučím.
Příběh mladé německé dívky, žijící v omámení národním socialismem, která se zamiluje skrze sílu slov do mladého němce - nepřítele říše, vězně v koncentračním táboře Sachsenhausen. Příběh, kde nereálnost a nesmyslnost mnoha událostí z pohledu reality doby není důležitá, neboť jde o příběh lásky, kde válka a koncentrační tábor jsou jen koloritem zesilujícím emotivnost. A příběh je to moc hezký a moc mě dojal, mnohé zvraty jsem opravdu nepředpokládal. Knihu jsem zhltl jako jednohubku na dva večery, tedy spíš dvě jednohubky. :) Jako lovestory je to pecka, jako kniha obecně, se vším, co k tomu patří, jde o lehký nadprůměr. Čili dávám mezi a to 4*.
“Mrtví by měli vědět, že jsou milováni.”
Zajímavé téma, srdceryvný příběh. Po pravdě se mne ale moc nedotkl, knihu jsem vybrala v rámci výzvy, kde hlavní roli hraje dopis.
Audiokniha: čte Michaela Rykrová, klidně, přesto z toho mrazí.
Příběh lásky, zrozené z několika psaných vět,
ukryté v listovním tajemství,
živené naivitou šestnácti let.
Příběh naděje,
chráněné kokonem ostnatého drátu
a křídly smrtihlava.
Je možné závidět?
Příběh v podstatě jediné věty:
,,Mrtví by měli vědět, že jsou milováni..."
A živí taky..
Pohled na druhou světovou válku a poválečnou apokalypsu očima německé dívky, kterou vychovávala fanatická mutter.
,,Když bratři odešli do války, vzali si všechnu matčinu lásku sebou."
Margot se však nevzdala, i když spravedlnost je jen bezvýznamné slovo a sovětský sektor je děsivý, krutý...
Lze se vzepřít osudu, zvlášť, když v srdci má vepsáno jen jedno jméno...?
Hodně emocí a vyplakanych slz - jejich, mých i vašich, když budete číst...
P.S.: Margot, ach Margot, Margot z Oranienburgu...
Příběh, který vás rozseká. Příběh o křehké naději, o počínající lásce, o bolesti a krutém poznání... Příběh o tom, že i mrtví by měli vědět, že jsou milováni. A že by to měli vědět i ti živí... Příběh šestnáctileté Margot, která na sklonku války začne pracovat v poštovním oddělení koncentračního tábora a zjišťuje, že i Židé mají city...
...láska musí být určitý druh šílenství...
Bylo to šílenství nebo odvaha? Bylo to zoufalství nebo naivita?
...nemáš ponětí, co s tebou udělá láska, jakmile se tě zmocní...
...to vzrušující na lásce je, že někomu druhému na světě na tobě záleží a pořád na tebe myslí...
...srdce potřebuje víc než vzpomínku, něco skutečného a hřejivého, něco k zulíbání...
...pohlédni dnes večer ke hvězdám a věz, že každá z nich jsem já a že jejich mihotání je náš smích, který lidé v naší blízkosti neslyší...
Krutý a přesto dech beroucí příběh, který vás zmrazí, od kterého se nebudete moct odtrhnout, který vám srdce roztrhá na cáry, ale který neodložíte, dokud nepřečtete poslední stranu. A ačkoli tušíte, kam to spěje, stejně si myslím, že tak úplně všechno předpokládat nelze. Bolavé, drsné, tak jak už takové příběhy bývají. A přesto krásné. Plné té zpola ušlapané, ubité naděje, která se zvedá, bojuje a nechce se vzdát...
...jakmile už v člověku nevidíš člověka, můžeš si s ním nakládat, jak se ti zlíbí...
A přece se nevzdali. A přece bojovali. A přece - přežili... Všichni ti dnes už bezejmenní a ztracení...
...kam až moje paměť sahá, vždy jsem milovala tři věci: dlouhé letní prázdniny, svého bratra Walthera a Adolfa Hitlera...
Margot, já miluju tebe...
Tak krásné, tak smutné, tak dojemné, tak (a to musím zopakovat) krásné.
Ze začátku se mi kniha líbila, ale jen tak lehce a čím víc stránek jsem přečetla, tím jsem tu knihu víc milovala. A pak bum... myslela jsem, že to nerozdýchám... ale četla jsem dál a čím dál jsem četla, tím vic kapesníků jsem potřebovala.
Silný příběh, který bude v mé paměti jisto jistě dlouho.
Krásna kniha. Zhltla som ju za jeden deň. Samozrejme má svoje ALE, ale možno je to dané tým, že som kníh z obdobia 2.sv. vojny čítala naozaj veľa a niektoré vzorce sa v nich opakujú. Každopádne vždy ide za dychvyražajúce príbehy, neskutočnú odvahu, silu a vôľu žiť.
Skvělá kniha, která mě nechala jít spát a musela jsem ji jedním dechem dočíst do konce.
Poslech audioknihy
Poslech této knihy byl něco nádherného a zůstane ve mně ještě dlouho. Příběh měl v sobě mix dojemnosti, lidskosti, lásky a na straně druhé byl syrový a krutý. Autorovi se povedlo perfektně vybalancovat tu tenkou linii mezi kýčovitou romancí, které jsem se trošičku obávala, že by k ní mohl sklouznout, ale naštěstí k tomu nedošlo. Audioknihu namluvila Michaela Rykrová a poslouchat ji byl rovněž skvělý zážitek. Text interpretovala velmi citlivě a já ještě pořád slyším její hlas ve své hlavě. Za mě opravdu velice silné a troufám si říci, že poslech mé pocity ještě více umocnil.
Celá recenze v záložkách recenzí od Knižní střípky.
Je to hodně drásavý příběh, rozhodne nic hezkého ani příjemného při čtení nepocítíte, ale jsem ráda, že taková díla vznikají a nedají nám zapomenout na ty hrůzy, které se děly. Na knize, kromě děje a poměrně kvalitního překladu do čj, oceňuji i vhled do přemýšlení hlavní hrdinky. Byla velmi uvěřitelná. Doporučuji.
Krásný a dojemný příběh, pokud to tak mohu napsat, i když je to z období druhé světové války. Margot byla hodně odvážná.
Stejné téma, přitom zcela jiné zpracování.
I tak dosti syrové, drsné, dojemné a emotivní.
Moc děkuji za rozšíření obzorů v oblasti koncentračních táborů a příběhů přeživších z jiného úhlu pohledu!
Príbehom o románikoch za bránami koncentračného tábora veľmi neverím, preto podobné romány skôr obchádzam, pri tomto som však cítila, že ma dostane. Stalo sa. Jemný, dojemný, uveriteľný (nakoľko to môžem posúdiť – nie raz som tŕpla, či už autor neprekročí hranice, ale v mojich očiach to vždy nejako ubalansoval). Ľudské a romantické čítanie, ktoré však má ďaleko od červenej knižnice.
Na tuto knihu mne nalákala Veronika (YouTube kanál Bichličin video blog). Na přebalu je uvedeno, že se tato kniha vyrovná knize DENÍKU ANNY FRANKOVÉ a knihu uvítají také příznivci knih ZLODĚJKA KNIH, CHLAPEC V PRUHOVANÉM PYŽAMU, JSOU SVĚTLA, KTERÁ NEVIDÍME a TATÉR Z OSVĚTIMI. Všechny uvedené knihy jsem v minulosti přečetl a byl jsem zvědavý na knihu DOPISY ZE SACHSENHAUSENU.
Musím říci, že se mi kniha líbila a začetl jsem se. Kniha má 4 části. První 2 části jsou vyprávěny z pohledu hlavních postav – šestnáctileté Margot a sedmnáctiletého Dietera. Příběh se odehrává během 2. světové války z pohledu Němců. Příběh byl zajímavý, je psán stylem, který je vhodný také pro děti a mládež. Občas se mi stalo, že jsem se zapletl do určitých spletitostí, ale vzápětí jsem rozmotal klubko pochybností. V knize nalezneme hodně dopisů, což mám v knihách rád. Působí to na mě jistou nostalgií, kdy si lidé psali běžné dopisy. V knize se nachází také zvraty, takže čtenář si nemůže do poslední chvíle být jistý, jak to celé skončí.
Margot jsem měl rád pro její odvahu a hned na počátku knihy je uvedeno, že milovala tři věci: dlouhé letní prázdniny, svého bratra Walthera a Adolfa Hitlera. Postupně přehodnocuje názor na Adolfa Hitlera, když vidí, jak zacházejí s vězni z koncentračního tábora Sachsenhausen.. Je zajímavé sledovat pohled na válečné události z pohledu obyčejných Němců a jaký postoj k tomu všemu zaujali. V knize se nacházejí informace, které jsem už četl v nespočet jiných knihách s tímto žánrem, ale příběh jako takový, bych řekl, je originální. Nic podobného jsem ještě nečetl. Mladší čtenáři se mohou dozvědět hodně informací a zároveň si přečíst nevšední příběh odehrávající se během 2. světové války. Myslím si, že knihu si může přečíst čtenář v kterémkoliv věku a bude se mu líbit. Knihu hodnotím na 100 %.
Kniha má pěkný přebal.
Citáty z knihy, které mne oslovily:
Ukázaly mi, že láska je v nás všech, že je to lidská věc a nevěnuje pozornost rase nebo náboženství.
Mrtví by měli vědět, že jsou milováni, stejně jako živí.
Pohled z "opačné" strany. Šestnáctiletá dívka, která miluje Hitlera /bratra Waltra a letní prázdniny/, začne pracovat v poštovním oddělení koncentračního tábora a tam se pomalu dozvídá..... Velmi dobře se čte.
Nevyhledávám příběhy o lásce. Tenhle se ke mě dostal náhodou a díky prostředí, ve kterém se odehrával mě zaujal. Minimálně to byla velmi příjemná noční směna, díky této knize.
Dopisy ze Sachsenhausenu
Ach, krásná kniha, plná smutku, naděje, prozření i neskutečné bezmoci. Doporučuji si přečíst.