Dopisy ze Sachsenhausenu
James Moloney
Srdceryvný příběh z druhé světové války, který s vámi zůstane dlouho po přečtení poslední stránky. Margot Baumannová vychází ze školy, aby nastoupila na místo po své sestře na poštovním oddělení velké věznice. Jenže tohle je Německo roku 1944 a věznice je koncentrační tábor Sachsenhausen poblíž Berlína. Před brutalitou v táboře je Margot chráněná, protože nemá žádný kontakt s vězni. Má však na starost jejich poštu, a když jednou dostane zapalovač s příkazem, ať dopisy spálí, je zděšená bezcitným činem, který musí vlastnoručně provést. Je to pro ni obzvlášť bolestné proto, že její bratr byl zajat u Stalingradu a rodině od něj nechodí žádné dopisy. Margot tedy několik psaníček ukradne se záměrem, že je tajně pošle, jen aby zjistila, že je neúprosně vtahována do těch srdceryvných slov plných naděje, zoufalství a lásky. Takhle Margot pozná Dietera Kleinschmidta – prostřednictvím krásných a vášnivých dopisů adresovaných jeho milé. A protože Dieterova přítelkyně se také jmenuje Margot, mladá dívka náhle cítí, jako by četla milostné dopisy napsané pro ni. Moloneyho napínavý a podmanivý příběh o lásce, ztrátě a nesmírné statečnosti, zasazený do doby druhé světové války, vás uchvátí především svou pravdivostí a budete nad ním hloubat ještě dlouho poté, co dočtete poslední stránku.... celý text
Literatura světová Válečné Historické romány
Vydáno: 2020 , JotaOriginální název:
The Love That I Have, 2018
více info...
Přidat komentář
Přečteno jedním dechem a s přibývajícími stránkami často v slzách. Ten příběh ve mně ještě dlouho zůstane...
(SPOILER) No takhle.. na začátku jsem měla opravdu nutkání tu knihu odložit, protože chování hlavní hrdinky a celkově situace ohledně Dieterových dopisů jeho milé, za kterou se vydávala hlavní hrdinka. Až poté, když jsem zjistila, že vlastně on zažíval neopětovanou lásku ze strany Židovky Margot, mě to vtáhlo a začalo bavit. Takže nakonec to byl moc hezký příběh. A jsem ráda za konečné dopisy, které nám vlastně odkryli jejich společný život. Čtenář si tak nemusel domýšlet, jak to asi dopadlo, ale měl to černé na bílém.
Já na válečnou literaturu nejsem. Nějak mi to téma nedělá dobře, ale čtenářská výzva se dokončit musí.
Bože to bylo krásné. Velmi čtivé, tak akorát dlouhe. Pro někoho citlivějšího, jako jsem já, ideální, protože je to spíš o lásce, která nezná hranic, než o surovém a nepochopitelném období našich dějin.
Ač byla Margot mladá a naivní, byla zároveň odvážná - nebála se postavit nikomu, jen aby pomohla Dietrovi. Četla jsem hodně příběhů odehrávajících se během války, ale tenhle byl jiný, už jen tím, v jakém postavení Margot a Dieter byli. Kniha se mi moc dobře četla a bavila mě. Myslím, že celý příběh můžu shrnout tak, že láska hory přenáší ????
Několikrát se mi u této knihy stalo, že mě příběh natolik pohltil, až jsem ztratila pojem o čase.
Román z koncentračního prostředí, který je protkán utrpením i naději zároveň.
Pohled na válku a její konec zase trochu jinak. Protože nikdy nevíme, kdy to co nám říkají, že je správné, se stane špatným. A co je vlastně správné a co ne? Umět se rozhodnout a jít si za svým rozhodnutím, obdivuji tu sílu. Milostný příběh v pekle. A koncem války to peklo rozhodně neskončilo.
Zpočátku jsem měla trochu strach, že to bude prostě jen další "brak", který se chce na poměrně vděčném tématu druhé světové války a Židů přiživit. Má předtucha se naštěstí nevyplnila. Pokud od knihy nebudete čekat hotový zázrak, budete myslím celkem spokojení. Jasně, jazyk knihy byl spíše jednoduší, příběh nebyl nijak zvlášť mistrovsky laděný a všechno bylo tak nějak průměrné. Ale i průměr může čtenáře stále ještě uspokojit. A já se uspokojená cítím. Dopisy ze Sachsenhausenu se pohybovaly na hraně, nakonec ale všechny nerovnosti zdárně vybalancovaly.
Oceňuji především zasazení příběhu přímo do válečného Německa a volbu Sachsenhausenu jako takovou (zdá se mi to, nebo autoři čím dál častěji vypráví z pohledu samotných Němců? A zdá se mi to, nebo toho do Sachsenhausenu ještě nikdo moc nezasadil?). Bezesporu je zajímavé už jen to, že hrdinkou knihy není zralá žena, ale prostě jen dívka, které je kolem šestnácti let. Ke kladům si dovolím ještě přičíst to, že se Moloney nebojí líčit konec války takový, jaký prostě byl. Surový a o nic víc radostný než bylo samotné zlo páchané během války.
Za mě stravitelné.
"Mrtví by měli vědět, že jsou milováni."
Bůh ví, že romantiku nevyhledávám a nad romantickými knížkami mám co dělat, abych si neukroutila krk nebo nenamohla oční bulvy jejich neustálým protáčením. Tohle ale bylo jiné. Kontroverzní. (Co jiného si taky myslet, pokud kniha začíná slovy: "Kam až moje paměť sahá, vždy jsem milovala tři věci: dlouhé letní prázdniny, svého bratra Walthera a Adolfa Hitlera.") Přesto jsem o lásce a soucitu asi nečetla lepší knihu od dob povinné četby Romea a Julie.
Láska a nenávist jsou strany jedné mince a chování lidí je stále stejné... Dojemné a zdrcující čtení. Na druhou polovinu si připravte dostatek papírových kapesníčků, protože dokáže rozplakat i zaryté cyniky, jako jsem já...
Nejdřív jsem to chtěla odložit ,protože se mi zdálo ,že to bude nějaká romanťárna za války .Ale vydržela jsem a dobře jsem udělala.Příběh se zajímavě rozvine a je i dobře napsaný ,takže určitě doporučuji k přečtení .
Milostný příběh šestnáctileté Margot a sedmnáctiletého Dietera se odehrává v posledním roce války v koncentračním táboře Sachsenhauesen. Autor popisuje prozření mladé dívky, která poznává pravdu o nacistických zvěrstvech a poprvé se zamiluje. Kniha líčí i život po kapitulaci, kdy bylo Německo rozděleno na okupační zóny a probíhal hon na nacisty. Nejedná se o žádnou "limonádu" z období války či holocaustu, jimiž se v poslední době roztrhl pytel.
Jen mi nesedla informace, že byl tábor plný Židů, od podzimu 1942 se jejich počet snížil na minimum. Byl zde vězněn např. Josef Čapek a Antonín Zápotocký.
Zajímavá byla postava Thomase Meiera. Jak asi dopadl?
Moc krásný příběh,plný citu a emocí.Přečetla jsem už opravdu hodně knih z 2.sv.v. a mohu říci,že tento patří k těm skvostnějším.
Trochu jiný pohled na válečné utrpení, kde i přesto se v nelidských podmínkách zrodil nádherný vztah. Pozoruhodné je, že v knize je zachycena i nesmírná brutalita některých ruských osvoboditelů vůči nevinným
Dobře se čte, určitě by neměla chybět ve výčtu čtenářů, které zajímají příběh 2. světové války. I přes drsnější pasáže se člověk dočte k překvapivému a milému konci.