Dopisy zesnulého I.: Anglie 19. století očima pruského knížete
Hermann von Pückler-Muskau
Německý šlechtic Hermann von Pückler-Muskau (1785–1871) proslul jako vynikající zahradní architekt a světoběžník. Když jej jeho nákladné záliby přivedly na mizinu, vydal se na britské ostrovy, aby tam hledal bohatou dědičku. Dopisy, které psal své bývalé ženě Lucii (plán na rozvod a bohatou nevěstu z ciziny, která zachrání rodinné panství, pocházel ostatně z její hlavy), vyšly souborně pod názvem Briefe eines Verstorbenen (Dopisy Zesnulého) v letech 1830–1831. Barvité popisy Walesu, Anglie, Irska a Francie či Německa a Nizozemska z pera proslulého bohéma a flouka měly nečekaný a senzační úspěch. Dílo, které Pücklerova žena mezitím nechala anonymně vydat, autorovi, přestože se vrátil domů nejen bez nevěsty, ale i bez haléře, přineslo částečné finanční zajištění a zároveň se – dle literárního historika Güntera J. Vaupela – stalo nejčtenější německy psanou knihou 19. století. Připravovaný první svazek zahrnuje 24 dopisů z let 1826–1828, v nichž Pückler líčí s vtipem svá setkání s vysokou anglickou společností i návštěvy tamních venkovských sídel, umělecké sbírky i proslulé parky.... celý text
Literatura světová Fejetony, eseje Historie
Vydáno: 2021 , ArgoOriginální název:
Briefe eines Verstorbenen, 1830
více info...
Přidat komentář
Štítky knihy
dopisy 19. století Velká Británie zahradní architektura rodinné sídlo
Zajímavá kniha: autor rebel, šlechtic, sukničkář, voják i cestovatel. Začátek 19. století pro něj i Evropu znamenal veliké změny, jeho domovina, Sasko, Prusko, Německo se vše měnilo za pochodu, pochodu Napoleona a pak po jeho porážce. Autor sám nebyl nijak významný v běhu dějin, ale známý ano, a svoji popularitu ještě povýšil vydáním svých dopisů popisujících jeho několikaletý, s přestávkami, pobyt v a putování po Anglii. nejedná se tedy o žádné dopisy sebrané posmrtně, ale několikasvazkové dílo pěkně vydané roku 1829 v němčině za jeho života, přinášející mu nemalé zisky - čtenářům se tento "cestopis" evidentně moc líbil, přinášel nové informace pohledem Němce a neotřelým stylem. A dokonce se dílo líbilo i v Anglii, kde překlad rychle vydali, byť s nějakými těmi "nutnými editacemi", a zase se ziskem.
Pro mne je to poněkud zdlouhavé čtení na 600 stranách, a to je jen první díl (dopisy psal denně a velmi obsažné), ale pro někoho, koho právě toto období v Anglii zajímá z pohledu cizince je to jistě zajímavé a poučné čtení i dnes. Zajímavý a poučný je už i 50-stránkový úvodní text o autorovi a dějinných souvislostech.