Doplavat domů
Deborah Levy
Francouzská Riviéra, rodinka na dovolené. Osoby a obsazení: Joe je uznávaný básník, jeho manželka Isabel pracuje jako reportérka. Plus pubertální dcera plus dva rodinní přátelé. Tuhle idylku naruší neznámá dívka, která se jednou ráno koupe nahá v jejich bazénu. Kitty je výstřední, nevypočitatelná, možná duševně narušená mladá žena… Během jednoho týdne se životy všech obrátí naruby.... celý text
Přidat komentář
Kniha mi svými kratičkými kapitolami připomínala spíše sbírku básní než novelu. Nicméně nejde říci, že by krátké kapitoly a časté přeskakování z postavy na postavu brzdily děj.
Děj je naplněn prapodivnými postavami, z nichž asi nejpodivnější je Kitty Finchová. Neustále se mi v hlavě objevovala myšlenka, že to je snad trochu moc střelené. Ale něco mě u té knihy drželo až dokonce.
Je to poetické (taky je to trochu o básnících...). Přestože je příběh malinko souhrnem klišé, má jakousi zvláštní přidanou hodnotu. Zcela typicky jsou všichni dospělí v příběhu ztracení ve svých vlastních světech, plánech a představách a jediný, kdo vidí věci trochu střízlivě, je dospívající dívka (alespoň já jsem měla ten dojem). Závěr byl tak nějak nějak očekávatelný, alespoň částečně.
Na první pohled oddychové čtení odrážející zdánlivě pohodové léto ve francouzské Provence. Postupem času však zrcadlí hluboké a dávné rány, které ač zřejmě rádoby překryté a okolím nevnímané ovlivňují stávající životy tady a teď...
"Plakal steskem po nich,ale pak se to odnaučil, protože je to nepřivedlo zpátky."
Tak nějak nevím. Sice jsem příběh přečetla rychle, ale nějak mne to minulo. Přitom to mohla být dobrá romance nebo detektivka nebo thriller, ale na mě to působilo nejvíc jako splácanina.
podle recenzi a ohlasu jsem cekal trochu vic. je to nekde napul mezi zasnenou epikou a dejovym romanem. chtelo to bud vic zastirat a mlzit az do poesie, nebo rozvest dej do opravdoveho romanu... aniz bych chtel byt sexista, myslim, ze to je velmi zenska kniha, urcena predevsim zenskemu publiku.
Velice zvláštní kniha, která se se vlastně po celou dobu tváří, že v ní o nic nejde. Jen obyčejná dovolená jedné rodiny kdesi kousek od Nice. Jenže malé, sem tam utroušené střípky se v závěru stávají velice důležitými. Něco jako klid, bezvětří před bouří. Ale ta bouře přijde. Velká a možná úplně jiná, než čtenář čekal. Zajímavá kniha.
Zvláštní příběh, občas z něj zamrazí a jako celek zneklidňuje. Nutilo mě to číst dál a dál, přestože chvílemi mi ten neklid, sálající z knihy, nebyl úplně příjemný… Čtyři hvězdičky dávám hlavně za hezký literární styl.