Jak neuloupit smaragd
Donald E. Westlake
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/45350/mid_jak-neuloupit-smaragd-eME-45350.jpg
4
217
217
Dortmunder série
1. díl >
Slavná humoristická detektivka amerického autora líčí urputné, vynalézavé, leč dlouhou dobu neúspěšné snažení skupiny ostrých hochů usilujících zmocnit se vzácného klenotu. Napínavý příběh je prošpikován množstvím vtípků a pichlavosti, díky nimž se Westlakeův nezměnitelný styl oblíbily statisíce čtenářů.
Literatura světová Detektivky, krimi Humor
Vydáno: 1993 , Knižní klubOriginální název:
The Hot Rock, 1970
více info...
Přidat komentář
Knihu jsem začínala číst dvakrát a podruhé se povedlo. Člověk se nemá nikdy vzdávat.
Po mnoha letech jsem si tuhle knížku zopakovala a skvěle jsem se bavila. Je naprosto dokonalá, co postava, to unikát. Je to perla humoristické literatury.
Příjemné a vtipné počtení, nevím, jestli byl příběh zfilmovaný, stálo by to za to.
Už druhá kniha od autora, kterou jsem přečetl.
Tentokrát se nesnažíme vykrást banku, ale ukrást, sebrat jeden smaragd.
A jak už kategorie knihy - humorná napovídá, nepůjde to tak snadno.
A dál už nechci prozrazovat vůbec nic, ačkoliv je to zábavná knížka nehází příběh přes palubu a
nesnaží se jen vršením ,,demence" vyvolávat humor.
Tohle je Analfabetka, která uměla počítat, nebo Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel z minulého století, ale lepší.
Za tuhle knihu se nemusíte stydět a ani si při čtení klást otázku ,,Jako vážně? Co to čtu?"
Knížka mi byla doporučena jako velice vtipná. Proto jsem asi očekávala víc a první půlka mě zklamala. Nakonec jsem se ale do toho dostala a byla moc zvědavá, jak tohle dobrodružství dopadne!
Pořád jsem čekala, jak to s tím kamenem dopadne, a ten konec byl prostě perfektní. Na Dortmundera si jen tak někdo nepřijde :-).
Napínavá a zábavná knížka odehrávající se v ulicích New Yorku, ve vzduchu i po vlakových kolejích. Moc se mi líbila dokonalá a promyšlenost jednotlivých plánů loupeží. Je to pěkná akční komedie s kriminálními prvky, kdy v jednu chvíli se může zdát,že popírá základní pravidla morálky, jako např., že krást se nesmí, ale když si knížku přečtete celou, dojde vám, že je z ní "cítit", jaké-si správné poselství...a tak to má být....
Pohodová "jednohubka" o dokonalé krádeži, která nevyšla podle představ. Tuto knihu jsem četl podruhé po mnoha letech a stejně tak jako tehdy, i dnes jsem se u ní pobavil a odreagoval.
Letos mi tuto knihu naložil ježíšek (sestra) která si z dětství pamatovala jinou knihu stejného autora (Jak nevyloupit banku) jako báječné čtivo. Měla jsem tudíž velké očekávání. S lítostí ale musím přiznat, že mě kniha cca do půlky skoro vůbec nebavila, ve druhé půli se to sice trochu zlepšilo, ale humoru aby člověk pohledal. Kromě dvou tří míst, kde bylo možno se pousmát, jsem ve zbytku knihy humor prostě postrádala. Pro mne to bylo velké zklamání.
Knihu jsem si koupil hned po jejím 1.vydání v češtině r.1984 . Dodnes se k ní vracím jako k naprosté klasice literatury humoru . Vtipné,inteligentní,zábavné . A dobrá příprava na reálný život - nikdy není nic tak , jak si člověk naplánuje .
A jako bonus je ilustrace od Adolfa Borna.
Super počtení... John Dortmunder a jeho přátelé jsou prostě dobrá parta co drží spolu a to se mi líbí, kniha byla celá vynikající, ale nejvíc mě rozesmála pasáž okolo únosu "hajzlíka" právníka z psychiatrické léčebny.
Kniha nebyla špatná, ale patřím k těm, kteří se taky moc nezasmáli... přitom nemám pocit, že bych tento typ humoru nechápala nebo nepochopila. Příběh měl dost originálních prvků a nejvíc jsem se těšila na zvrat na konci každé "epochy." Naopak nejhorší chvíle byly s barmanem v O. J. a jeho děsnou mluvou, ta mě spíš vytáčela, než aby mě pobavila. Bylo to mé první setkání s autorem, určitě mu dám ještě šanci mě pobavit v jiné knize, ale v tuto chvíli hodnotím jako průměr.
Tak pro mě teda dost zklamání. Čekal jsem, že se u této knihy budu smát, nebo aspoň pousmívat, ale snad až na 2-3 momenty to byl jen popis dobře vymyšlených plánů. Ale to by zase musel být jiný žánr. Chtěl jsem se bavit, ne číst o loupežích a vloupáních. Hodnocení této knihy zde nechápu.
Jsou věci, které prostě nemají chybu. Tak ukrutně se nasmát u tak nápaditého příběhu fatálního nakupení smůly je zaručeným receptem na bolavé břicho. A kromě toho i mikrostudie někdy skutečně svérázných zákrutů lidské povahy.
Výborně jsem se bavil, na westlakeův humor nesázím poprvé a vždy je z toho výhra. Jdu na druhou knihu o Dortmunderovi.
Snad žádná kniha D. E. Westlakea nemůže čtenáře zklamat. Obdivuju jeho smysl pro humor a odpouštím mu, že jeho sympatičtí padouši často vyjdou zkrátka. Je škoda, že většina autorových knih česky nevyšla.
Tímhle si mě Donald E. Westlake úplně získal. Vy prostě musíte fandit Dortmunderovi, přestože je to padouch. Obvykle nemám ráda, když je najednou moc zvratů a neštěstí, ale sem to přesně padlo. Knížka se čte úplně sama, protože člověk nevydrží čekat, jak to bude dál.
Autorovy další knížky
| 1993 |  Jak nevyloupit banku |
| 1984 | Jak neuloupit smaragd |
| 2003 | Zatracená smůla |
| 1992 | Jak nevodit policii za nos |
| 2004 | Ukradená banka |
O humorné knize mám jiné představy. Vtipnými bonmoty zrovna neoplývá. Ale z celkového pohledu po dočtení mohu říct, že je úsměvná. Ale nenudila, takže jsem ji i přes výhrady že vlastně nevím, čemu se má smát dočetla až do konce. A to bylo dobře, protože závěr knihy je nejlepší a dojem hodně vylepšil.